Kousek od Říma (30 km), leží staré římské město Tibur, což bylo sabinské město ještě v éře Etrusků. Aglomerace měla svůj význam, protože ležela na cestě Via Tiburtina, pozdější silnici ViaValeria, jenž směřovala k Apeninám. Díky krátké vzdálenosti od Říma se město stalo pro Římany letoviskem, kde si zhusta vystavěli své vily (ti bohatší).
Nejznámější památkou je jednoznačně Villa Adriana, postavená císařem Hadrianem, ale jsou zde i jiné památky. Nevím, kdo bude mít sílu po prohlídce celé krásné a rozsáhlé Hadrianovy vily (Villa Adrian) navštívit ještě další pamětihodnosti v Tivoli, ale může to být důvod zůstat dva dny v tomto starobylém městě. Já se k chrámům dostal až napotřetí.
Chrám Vesty
Takzvaný chrám Vesty je malý kruhový římský chrám (takže tholos) v italském Tivoli u Říma, pocházející z počátku 1. stol. př. n. l. Jeho ruiny jsou exponovaně umístěny na akropoli etruského a římského města s výhledem na vodopády Aniene a malebnou úzkou rokli.
Chrám postavil (nebo zrestauroval) Lucius Gellius, jak je zaznamenáno na architrávu.
Peripterální chrám, jehož obvodové sloupy byly velmi obdivovány a napodobovány a jejich variace hlavic korintského řádu se někdy nazývá „řád Tivoli“. Mají dvě řady akantových listů a horní část zdobí nadměrně velké fleurony v podobě květů ibišku s výraznými spirálovitými pestíky. Rovnoběžné Drážky sloupu mají ploché zakončení.
Vlys ukazuje ovocné girlandy zavěšené mezi bukraniemi (býčí lebky). Nad každým swagem (feston zobrazující látku) je rozeta. Tato variace korintského řádu není skutečně moc obvyklá. Cella má dveře a dvě okna, ambulacrum, atrium které obklopuje cellu, mělo osmnáct korintských sloupů, z nichž deset zůstalo stát.
Není s určitostí známé, komu byl chrám zasvěcen, zda Herkulovi, ochraňujícímu bohu Tiburovi, nebo Tiburnovi, stejnojmennému hrdinovi města, nebo samotné Vestě, jejíž známější kruhový obvodový Chrám Vesty je k vidění na Forum Romanum. Poměrně dobrý stav chrámu je dán faktem, že sloužil jako kostel, Santa Maria della Rotonda.
Chrám Sibyly
Nedaleko stojí pravoúhlý chrám, který má nejistou dedikaci, nejčastěji je nazývaný jako Sibylin chrám, který byl zachráněn před zchátráním tím, že byl v době pronásledování pohanů prohlášen kostelem San Giorgio. S uctíváním Sibyly to bylo stejné, jako s ostatními pohanskými chrámy a sochami. Sibyl bylo uváděno devět a desátá byla právě Tiburtinská Sibyla. Existuje apokalyptické pseudoproroctví, připisované Tiburtinské Sibyle, napsané kolem roku 380 n. l. , ale s revizemi a interpolacemi přidanými později. Jeho účelem bylo prorokovat příchod posledního císaře jménem Constans, který porazí nepřátele křesťanství, přinese období velkého bohatství a míru, ukončí pohanství a obrátí Židy na víru.
Sibyliny knihy existovaly již v době římského království, za krále Tarquinia Superba a byly sbírkou věšteckých výroků v řečtině (proto v senátu při žádostech o věštbu, byli přítomni dva překladatelé z řečtiny). Původní knihy lehly popelem, ale Římany byla pořízena nová sbírka. Podle Rutilia Claudia Namatiana, jeden z posledních významných pohanů, nechal posvátné knihy spálit Flavius Stilicho.
Chrám Sibyly byl postavený ve 2. stol. př. n. l. v iónském stavebním slohu s travertinovou základnou a zdi byly vyztuženy pilastry. V roce 978 je poprvé zmíněn jako kostel San Giorgio (sv. Jiří). Fresky, které byly k vidění ještě na začátku 20. stol. zmizely. Chrám je tradičně přiřazován k Sibyle Albunea.