Forum Nerva

Forum Transitorium (125 x 45 m)  byl za Domitianovy vlády nerozvinutý prostor mezi Forem Míru (della Pace di Vespasiano) a Augustovým Forem. Domitianus nechal chrám zasvětit své patronce, bohyni Minervě a oslavil zde její chrám každoročním festivalem Quinquatrus (19.-23. března) na oslavu jarní rovnodennosti (Ovidius, Fasti III.809). Forum bylo po celé délce lemováno působivými řadami fialových mramorových sloupů z Frýgie, která převyšovala masivní kladí. Vlysová zóna zobrazovala obrazy a scény související pravděpodobně s provinciemi, nebo alespoň tak se předpokládalo ze zachované malé vlysové zóny. Tyto jediné dva sloupy byly pohřbeny v troskách a jsou známé jako „Colonnacce“, ošklivé sloupy. Sloupy byly vyrobeny z mramoru z oblasti dnešního Turecka s typicky s fialovými žilkami na bílém pozadí.

Jediná zachovalejší část Nervova Fora. Wikimedia Commons

Na horní části je na velkém kladí větší reliéf postavy podobné Minervě (s helmou a štítem), ale nedávno byl reliéf interpretován jako personifikace jedné z mnoha provincií, které byly zobrazeny po celé délce na obou stranách. (Při nedávných vykopávkách byl nalezen další panelový fragment jiné provincie, který je nyní vystaven v Museo dei Fori  Imperiali v Traianově trhu). Po smrti Domitiana v roce 96 bylo forum stále nedokončené; Nerva dal své jméno foru až v roce 97 n. l. Tím vzniklo čtvrté císařské forum. Kolosální bronzové sochy císařů později přidal Alexander Severus (HA – Alex. Sev. 28.6).

Na foru božského Nervy, známém jako Průchodní, postavil božským císařům sochy v nadživotní velikosti, Buď tu stáli obnažení, nebo seděli na koni, Na kovových podstavcích se vypočítávali jejich činy po vzoru císaře Augusta, který na svém foru postavil mramorové sochy vynikajících mužů s nápisy o jejich díle.“

Tak nějak vypadalo forum v 10. století

Jak město upadalo, lidé začali rozebírat i toto forum v 5. až 9. století, a archeologické práce odhalily dům z 9. nebo 10. století uprostřed fora. Chrám se objevil na mnoha kresbách a malbách téměř zcela zachovaných, dokud nebyl rozebrán za papeže Pavla V. pro jeho masivní fontánu na kopci Janiculu, počínaje rokem 1606. Další části fora posloužily při výstavbě Baziliky Santa Maria Maggiore.

Architektura fóra

Po výstavbě Fora míru (75 n. l.) zůstal mezi ním a starobylejším Forem dlouhý úzký meziprostor forem Caesara (46 n.l.).) a Augustovým forem (2 př. n. l. ). Byl to zhruba 45×170 metrů a byla to poslední část Argiletumu, starobylé trasy, která spojovala Římské forum se čtvrtí Suburra (oblastí, kterou je dnes čtvrť Monti). Pod zemí vedla Cloaca Maxima, monumentální odvodňovací potrubí, které podle tradice pochází z období římských králů, přesně ze 6. století př. n. l. Tento odvodňovací systém začínal v Suburře, překročil Forum Romanum, údolí Velabrum a ústil do řeky Tibery těsně pod ostrovem Tiberina.

Piazzeta, která vznikla, byla 114 metrů dlouhá a jen 45 metrů široká, s hraničními stěnami z bloků tufy. Uprostřed krátké strany na východ, směrem k Suburře, byl umístěn chrám. Byl zasvěcen Minervě, božstvu, které bylo ochráncem císaře  Domitiana. Podél hlavních stran náměstí byla vyčnívající kolonáda, protože volný prostor byl tak omezený, že bránil výstavbě běžných portiků, jako jsou ty v jiných Forech. Naopak, aby bylo k dispozici dostatek prostoru, bylo nutné zbourat severozápadní polokruhový prostor Augustova fora. Místo toho byl severovýchodní hemicyklus zachován a ukryt chrámem Minervy, který se o něj opíral.

Forum Transitorium Nervae zachycené na Nova Forma Urbis Romae

Porticus Absidata

Podepření chrámu Minerva apsidou Augustova fóra bylo ukryto na zadní straně samotného chrámu strukturou ve tvaru koňské boty: tzv. porticus absidata; prostor byl tvořen velkým portikem, které sloužilo jako vstup do Fora z čtvrti Suburra. Z portiku, z něhož dodnes zbývá jen málo ruin v podobě tufových pilířů, se vstoupilo na piazzetu Fora monumentálním obloukem, kterému se od středověku říká „Arco di Noè“  pravděpodobně zkomolenina jména Arcus Nervae, oblouk Nervy).

Obraz Hieronyma Cocka z roku 1551. Chrám Minervy je ještě dost patrný.

Východní část Fora: pódium chrámu a středověká ulice

Dnes jsou stále viditelné východní i západní konce Nervova Fora, zatímco centrální část piazzetty leží neprozkoumaná pod Via dei Fori Imperiali. Východní sektor fóra byl prozkoumán v letech 1932 až 1942. Hned vedle Via Alessandrina lze pozorovat pozůstatky chrámu Minervy. Část impozantních základů z betonu je viditelná spolu s řadami tufových kvádrů a travertinu, které tvořily pódium v horní části. Vpravo od pódia je část silnice s hlubokými vyjetými kolejemi. Jedná se o vnější část krytiny Cloaca Maxima z tufových bloků, na nichž spočívala starobylá dlažba Forum. Ve středověku byly tyto kamenné desky odvezeny a kola vozů, které projížděly kolem, vyryly do bloků tufy koleje, které vidíme dodnes.

Na fotografii je vidět na levé straně otvor, který ústil do Cloaca Maxima. Universita Stanford.

Opačná strana se dnes bohužel nachází pod silnicí Via dei Fori Imperiali. Severní a jižní konec fóra měl tvar půlměsíce, s chrámem Minervy na západním konci, zasazený do severní části sousedícího s Porticus Absidata. Nedaleko opačného konce mohl být chrám zasvěcený Ianovi. Po celé délce fóra probíhala podzemní Cloaca Maxima. (viz Nova Forma Urbis Romanum)

Půdorysný obrázek na kterém je šipkou vyznačeno místo, kde stál chrám boha Jana

Opačná strana se dnes bohužel nachází pod silnicí Via dei Fori Imperiali. Severní a jižní konec fóra měl tvar půlměsíce, s chrámem Minervy na západním konci, zasazený do severní části sousedícího s Porticus Absidata. Nedaleko opačného konce mohl být chrám zasvěcený Ianovi. Po celé délce fóra probíhala podzemní Cloaca Maxima. (viz Nova Forma Urbis Romanum)

Zdroje:

Forum Nerva. The Cleveland Museum of Art

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.