Kdo postavil Pantheon?
Prakticky každý, kdo navštívil Řím, neopomněl navštívit grandiózní antickou památku, Pantheon. Je neskutečně vznešená a svým provedením odkazuje na nejvíce prosperující část římské historie. Když člověk stojí před tímto chrámem, který byl zasvěcený všem bohům, upoutá samozřejmě jeho pozornost poměrně veliký a zřetelný nápis. Málokdo si však na této ojedinělé památce všimne sice delšího, ale o dost menšího nápisu. Oba nápisy dokumentují osoby, jenž se zasloužili o vznik nebo o restauraci této slavné památky Říma i když mnoho nevysvětlují, jak ostatně napsal i slavný archeolog Rodolfo Lanciani.
Nedávné práce znovu podnítily debatu o autorství a významu Pantheonu, dnes již ikonické budovy, jejíž spletité autorství a neobvyklý design vždy komplikovaly její pochopení. Ačkoli je Pantheon často považován za nejslavnější Hadriánovu stavbu a klíč k jeho charakteru a politice, dlouho bylo autorství stavby připisováno Markovi Agrippovi, protože nápis na jeho fasádě jmenuje patronem této stavby Augustova příbuzného: (CIL VI 896 =CIL 31196)
M · AGRIPPA · L · F · COS · TERTIVM · FECIT
M(arcus) AGRIPPA L(ucii) F(ilius) CO(n)S(ul) TERTIUM FECIT
Nápis říká: „Marcus Agrippa, syn Lucia, třikrát zvolený konzul zhotovil (tuto stavbu).“ Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se badatelé začali shodovat, že současná stavba je z doby Hadriana. Jejich dedukce, založená na značkách cihel, vykopávkách a literárních důkazech, se zdála být potvrzena důkladnější analýzou římských cihelných značek významným německým archeologem a filologem Herbertem Blochem ve 30. letech 20. století a datována do roku 118 nebo 119 n. l.
Počátek stavba současného Pantheonu.
Jedna z teorií o době vzniku stavby a termínu dokončení ukazuje, že nalezené značky na cihlách a dlaždicích jsou převážně z doby Traiana (pouze jedna se vztahuje k Hadrianově době). Takže závěr je, že Traianus inicioval současnou budovu krátce po roce 110 n. l. kdy blesk zničil Domitianem obnovený Pantheon a v podstatě ji dokončil před svou smrtí v roce 117 n. l. Pokud je to pravda, Hadrianus byl většinou nebo pouze odpovědný za dokončení cizího projektu.
Slavný nápis Agrippy na Pantheonu a umístění nápisu na pronau Pantheonu jej řadí mezi nejstarší prvky budovy a měl by nějakým způsobem připomínat Hadriana. Nápis ale Hadriana nejmenuje. Spíše se bere jako potvrzení poznámky v Historia Augusta, že Hadrianus obnovil Pantheon a různé další budovy a posvětil je jmény jejich původních stavitelů (HA Hadrian 19.10.) Dále srovnání dalších stavebních a přestavbových nápisů v Římě, včetně nápisu Septimius Severa a Caracally na Pantheonu po přestavbě, podtrhuje jedinečnost obrovského bronzového písma nápisu Agrippy a ukazuje tak Hadrianovu odpovědnost za dokončení přestavby.
Nápis na stavbě od Agrippy,
M. Agrippa L. f. conzul) tertium fecit (CIL VI 896 – viz výše), sám o sobě vypadá nekomplikovaně. Jeho velká a jasně viditelná písmena a trojúhelníkové interpunkce jsou axiálně a rovnoměrně rozmístěny v hladkém vlysu pronau Pantheonu. Od vnitřku druhého sloupce až po sedmý, je nápis Agrippy dlouhý téměř 22 m. Starověká bronzová písmena, na svou dobu mimořádně vysoká (asi 70 cm) byla pravděpodobně konvenčně zlacená, v roce 1887 byla na jejich místo znovu instalována písmena z kovové slitiny.
Datování
V porovnání s nápisy z divadel v Méridě a v Ostii, kde je uváděn Agrippa jako consul III a tribunicia potestate III, nápis v Méridě je tedy datován do let 16 – 15 př. n. l. Proto nápis o stavbě, kdy Agrippa byl konzul tertium, potřetí (dokončenou v roce 27 př. n. l.), nelze použít pro chronologické účely. Takže je dost možné, že Hadrianus, ani jeho současníci zřejmě neviděli původní Agrippův nápis.
Nápis Septimia Severa a Caracally
V letech 201 nebo 202 n. l. přidali Septimius Severus a jeho syn Caracalla mnohem podrobnější přestavbový nápis pod text Agrippy a umístili jej na dva horní pásky architrávu (vodorovného kladí) (CIL 6 896, EDR 103379):
- IMP · CAES · L · SEPTIMIVS · SEV[e]RVS · PIVS · PERT[i]NAX · [Aug Ar]ABICVS · A[dia)BENICVS · PARTH[icis] · MA[xim]VS · PONTIF(ex) · MAX(imus) · [t]RIB(unicia) · POT[EST](ate) · X · IMP(erator) · XI · [C]O(n)S(ul) · III · P(ater) · P(atriae) · [P]ROCO(n)S(ul) ET
- IMP · CAES · M · AVRELIVS · ANTONI[nus · Pius · fe]LIX · AVG · [tri]B](unicia) · POTEST(ate) · V · CO(n)S(ul) · PROCO(n)S(ul) · PANT[heu]M · VETVSTA[te] · CORRVPTVM · CVM · OMNI · CVLTV · RESTITVERVNT
V nápise je obsažena obvyklá titulatura císařů Septimia Severa a Caracally, jenž je o poznání delší než Agrippův nápis, který je pouze s filiací, která zase chybí u Severovců, ale pro změnu jejich nápis uvádí stavbu, Pantheum, kdežto první nápis obsahuje jen fecit (udělal, postavil). Nápis je s dovětkem: PANTHEVM VETVSTATE CORRVPTVM CVM OMNI CVLTV RESTITVERVNT, což je sice divné, že po pouhých 76 letech byl chrám stářím sešlý a dovětek obsahuje informaci o restaurování, které se týkalo i veškeré výzdoby Pantheonu. Jde však o poměrně běžné vyjádření u římských přestaveb, kdy se zdůrazňovalo plynutí času, místo osoby spojené s úpravou, či přestavbou v obecné historii a ve společnosti.
Zcela původní Pantheon byl podle Cassia Dia (LIII.27) postaven v roce 27. př. n. l. a dokončen v roce 25 př. n. l., snad pro gens Iulia a zasvěcen zejména Martovi a Venuši (kteří byli považováni za nejvýznamnější předky rodu). V pronau byly umístěny sochy Agrippy a Augusta, Iulia Caesara uvnitř a na štítu byly ozdoby. Výzdobu měl podle Plinia Staršího na starost Diogenes z Athén.
Panteon postavený Agrippou lehl popelem v roce 80 n. l. a byl zrestaurován za císaře Domitiana. Je pravděpodobné, že budova nenesla žádný nápis o Agrippovi, jestli snad byl na Pantheonu nějaký nápis, tak mohl obsahovat pouze jméno Domitiana (Seutonis 5.1.) Úder blesku v roce 110 n. l. znamenal další požár (Orosius VII.12).
Poté byl znovu zrestaurován z velké části Traianem, ale dokončen Hadrianem (HA, Hadr. 19) a zasvěcen v roce 126, velmi silně se uvažuje i o tvůrci stavby, jímž by mohl být s velkou pravděpodobností Apollodóros z Damašku. A to již byla nová stavba, protože i základy budovy pocházejí z této doby. Pouze pár fragmentů z Agrippovy doby se použilo ve vestibulu. Kopule a strop předsíně byly pokryty bronzovými a pozlacenými střešními taškami s reliéfy.
Přibližná chronologie stavby
27–25 př. n. l. Agrippova dedikace Pantheonu
80 n. l. Pantheon byl zničen požárem po roce 80 n. l. obnova nejistého rozsahu za císaře Domitiana
110 n. l. za císaře Traiana byl Pantheon znovu zasažen požárem
111–14 n. l. demolice; vznik nového návrhu stavby a začátek stavby
116–19 n. l. podle kolků na cihlách stavba pokračuje
117 n. l. Hadrianova spoluúčast na stavbě
118 n. l. Hadrianus přijíždí do Říma
121 n. l. práce na tranzitním bloku je přerušena
121 n. l. Hadrianus odjíždí z Říma
122–4 n. l. kompletace dómu
124–5 n. l. dohotovení portika
125 n. l. Hadrianus přijíždí do Říma
125–6 n. l. instalace soch, výzdoby, dohotovení a dedikace
128 n. l. Hadrianus odjíždí z Říma
Závěr
I když nápis Agrippy podsouvá, že je odpovědný za nynější stavbu, tak to není pravda. Hadrianus pouze dostavěl současnou budovu Pantheonu, protože hlavní zásluhu a největší stavební podíl nese Traianus, jenž novou stavbu započal po zničujícím požáru Pantheonu postaveného Domitianem. To vše není špatné vědět, když se člověk ocitne před tímto monumentem.
Prameny:
HA: Historia Augustae (Portréty světovládců I. 1972)
Cassius Dio: Roman History na Lacus Curtius
Paulus Orosius: Historiae adversus paganos libri (Dějiny proti pohanům, B. Mouchová ed. 2018)
Zdroje:
CIL – Corpus Inscriptionum Latinarum, Epigraphische Datenbank Clauss – Slaby Boatwright, Mary T.: Hadrian and the Agrippa Inscription of the
Pantheon, 2012
Thorsten Opper, ed. Hadrian: Art, Politics and Economy, (London: British Museum, 2013)
Jones, M. W. Who Built the Pantheon,
Stuart, D. R.: Imperial Methods of Inscription on Restored Buildings: Augustus and Hadrian , American Journal of Archeology, 1905
R. Lanciani: New Facts Concerning the Pantheon, 1893
