Mauzoleum Gally Placidie v Ravenně
Jedna z nejkrásnějších staveb s vlivem pozdní antiky a raného křesťanského umění s nádhernými mozaikami, jejichž autory byli zřejmě umělci z Byzance a také ze severní Afriky. Název odkazuje na Gallu Placidii, dceru římského císaře Theodosia I. Velikého, která vládla v západní části těsně po rozdělené římské říše jako regentka za jejího nedospělého syna Valentiniana III.
Mauzoleum je menší budova tvaru kříže, která se nacházela vedle chrámové předsíně kostela Svatého kříže (Santa Croce), postaveného kolem r. 425, dnes se již jedná o samostatnou budovu ve které jsou umístěny tři sarkofágy, o nichž se tradovalo, že v největším, naproti vchodu se uchovávalo nabalzamované tělo Gally Placidie, obsah sarkofágu však shořel v r. 1577. To je pouze mínění pocházející až ze 13. století. Místo svého posledního odpočinku na půdorysu ve tvaru malého latinského kříže si pravděpodobně nechala postavit sama v letech 425 až 450 v Ravenně, kde v těchto letech pobývala, ale Galla Placidia zemřela v Římě a byla tam i pohřbena, pravděpodobně po boku nevlastního bratra, císaře Honoria.
Sarkofág od vchodu napravo údajně sloužil jako náhrobek pro jejího druhého manžela Constantia III. a jejího syna a císaře Valentiniana III. (vládl 425 až 455) a levý sarkofág byl pro nevlastního bratra Gally Placidie, císaře Honoria, vládce západní části rozdělené římské říše. Vnitřek budovy je vyzdoben mozaikami, převážně na sytém modrém pozadí.
Stavba vznikla na půdorysu tvaru malého latinského kříže, 12,75 m x 10,25 m u staršího kostela sv. Kříže, z něhož se zachovala jen část základů. Cihlový exteriér byl kdysi obložen mramorem, dnes střízlivý exteriér drobné cihlové stavby kontrastuje s neskrývanou velkolepostí interiéru. Vnitřní mozaikové výzdobě dodává atmosféru také tlumené světlo, které dovnitř proniká čtrnácti alabastrovými okny, instalovanými v roce 1908. Původně byly okna pravděpodobně vyplněna skly. Při vstupu do mauzolea se většině lidí dostaví nezapomenutelný pocit, daný všudypřítomnou modrou barvou a zmíněným tlumeným světlem. Hvězdná obloha dodává pocit jakéhosi mikrokosmu.
Text k fotografiím nad textem
Na straně oproti vchodu je zobrazena na lunetě mučednická smrt sv. Vavřince, který byl upálen a zde je na scéně rošt s ohněm, na levé straně se nachází skříň, armarium, s čtyřmi knihami evangelií. Další z verzí, koho postava vlastně představuje, je osoba sv. Vincenta vzhledem k okolní ikonografii (knihy evangelií, mohutnější plameny ohně ). Celé mauzoleum může být původně zamýšlené jako martyrium sv. Vavřince, tuto domněnku indikuje právě centrální postava světce a ostatní ikonografická zobrazení to mohou potvrzovat.
Nad touto dramatickou scénou najdeme dvě postavy, které se opakují na každé straně. Všechny postavy jsou oděny do bílé tuniky a palia. Pravou ruku mají zdvihnutou v gestě aklamace. Identifikovat lze sv. Pavla a sv. Petra (v levé ruce drží klíč).
Mezi sv. Petrem a sv. Pavlem je alabastrové okno a u jejich nohou leží váza s vodou, na které sedí dvě holubice, z nichž jedna pije vodu a druhá je otočená. Jasný antický motiv, mnohokrát se opakující již od dob helénismu (řecký umělec Sosus). Klenby jsou zdobené květinovými motivy.
Na východní a západní straně jsou lunety s modré pozadím a kompozičně identickými vyobrazenými jeleny (laněmi), pijícími z pramene. Nad oběma lunetami ve středu klenby je christogram s Alfou a Omegou jsou obklopeny vždy dvěma malými postavami (snad evangelisti nebo proroci Starého zákona) v rozích Interiér je díky svým byzantským mozaikám impozantní a je osvětlen alabastrovými okenními tabulemi
Nad vchodem je znázorněn Ježíš Kristus jako Dobrý pastýř, symetricky obklopený ovečkami, symbolizující rovnost před Bohem. Zajímavé je zachycené pohlazení pravou rukou ovečky, jenž stojí po Kristově levém boku. To dodává kompozici větší „hybnost“. Dobrý pastýř není jen křesťanský symbol, vyskytuje se v římských dějinách poměrně dost často a to již od helénistické doby, snad proto má zdejší obraz estetickou kvalitu Orfea.
Stropní klenba je úžasná, zobrazuje noční oblohu pokrytou 567 hvězdami uspořádanými v kruzích kolem zlatého latinského kříže a se symboly čtyř evangelistů. Na obloucích jsou vždy dvě postavy apoštolů v bílých tógách, které vzhlíží k nebesům.
Celá výzdoba mauzolea Gally Placidie je nádherná ukázka mezi helénisticko-římskou tradicí a křesťanskou ikonografií a práce řemeslníků pozdě antické doby. Ravenna by měl být pro milovníky antiky jedním z hlavních cílů při návštěvě Itálie.
Zdroje :
Arnold Provoost: Pator or Pastor Bonus: Interpreattion and Evolution of Pastoral Scenes in the Late Antiquity, Dutch Review of Church History Vol. 84 (2004), pp. 1-36, 2004
Gillian Mackie: New Light on the So-Called Saint Lawrence Panel at the Mausoleum of Galla Placidia, Ravenna, in Gesta, Vol. 29, Number 1, 1990
Gillian Mackie: The Mausoleum of Galla Placidia: A Possible Occupant in Byzantion Vol. 65, Nr. 2, 1995
Jean Lassis: Raně křesťanské a byzantské umění, 1971
Regina Maria Ursula Kammer: Reconsidering the ornamental mosaics of the Mausoleum of Galla Placidia,2003
