Mozaika v Palmýře
Mozaika
Složení krásné mozaiky sleduje přísně symetrický vzor. Okolo dvou centrálních mozaik v bohatém rostlinném rámu jsou na každé straně tři obdélníkové panely, z nichž každý je orámován třemi zdobenými pásy spojenými mezi nimi všude kolem chodníku, jako v stolní hře. Každý panel představuje figurativní subjekt na bílém pozadí, zatímco menší panely vyplňující vnější části jsou vyplněny geometrickými vzory.
Střední část podlahy se skládá ze dvou scén stejných rozměrů, 154 cm na 128 cm, severní vyšší a druhý otočný o 90 st. proti směru hodinových ručiček. Panely sdílejí rámec, který mezi nimi také prochází; Je široký 36 cm, plný svitků včetně dionýsovských masek a běžících zvířat, velmi hezký příklad jemného římského umění.
První větší mozaika (pozice II) zobrazuje oblíbeného hrdinu Bellerophona na Pegasovi jak zabíjí Chiméru. Starověký řecký mýtus si užíval obnovený zájem ve 3. století n. l., ale tato prezentace z mytologie je jediná známá z Blízkého východu. Okřídlený kůň létá nad monstrem, jehož tři hlavy (lví, kozí a hadí) plivají oheň směrem k hrdinovi. Bellerophon již hodil jeden oštěp, jenž propíchl zadní nohu Chiméry a trčí v ní. Zatímco všechny tyto podrobnosti odpovídají řecké a římské tradici, Bellerophon se výrazně liší od všech ostatních známých prezentací v tom, že je oblečen do perského oděvu. Má kalhoty, vyšívanou tuniku a otevřený kabát s dlouhými rukávy, všechny tři obleky používali bohatí Palmyřané, jak hojně potvrzuje místní sochařství, jsou také typické pro parthskou a sásánovskou aristokracii. Na hlavě Bellerophona se vyjímá helma s širokým okrajem a dlouhým chocholem (pravděpodobně typ Boeotia). [1] Zprava se k němu přibližují dva orli a přinášejí vítězné věnce.
Druhý obrázek ukazuje jezdce (pozice I), který střílí luk na tygra (obr. 5). Zvíře, již zraněné jedním šípem, stojí na zadních nohách, zatímco menší, pravděpodobně tygřice nebo mládě leží na zemi pod kopyty koně. Představují kočkovité druhy Kaspického tygra [2], s nimiž se bylo možné setkat v Íránu nebo Turecku až donedávna. Oblek lovce je stejný, jak je popsáno výše, ale pohyb v tomto případě způsobuje, že kabát vlaje za jezdcem a ukazuje pochvu nebo toulec připojený k sedlu. Na obraze je pouze jeden orel s věncem v zobáku, ale paralela mezi dvěma hrdiny objasňuje, že to jsou alegorická zobrazení nějakých důležitých postav té doby nebo jedné osoby v soudobé akci a poté jako alegorii k řeckému héroovi. V nataženém luku lovců je zobrazen krátký nápis v palmýrské dialektu aramejštiny, ale na něm není jméno tohoto hrdiny, ale jméno umělce.
Jméno je nejasné, snad zní jako Diodotos. V každém případě nápis oznamuje, že umělec tohoto jména vytvořil mozaiku spolu se svými syny. Menší panely v podlaze jsou zřetelně vyrobeny méně zkušenými rukama. Podél každé z delších stran centrálního emblematu je obrázek dvou zvířat směřujících k sobě: dva panteři pijí z kantharosu a dvou griffinů, kteří položili tlapu na hlavu býka. Tento poslední obraz je dobře známý z římských sarkofágů.
V rozích chodníku jsou další paralelní předměty: dva páry koz pod stromem na severním konci a dva páry před stromem, v každém z jižních rohů. Menší panely ukazují ryby, ovoce, kachny a pávy, což naznačuje, že hala byla používána pro hodování. Ryby znázorněné na čtyřech panelech ve skutečnosti zjevně nevyskytují v okolí Palmýry; u starověkých Palmyřanů musela být ryba velký luxus. Datum mozaiky lze odvodit ze stylistických paralel ve středu mozaiky na 3. stol. n. l.
Je dost možné, že mozaika představuje palmýrského velmože a vládce Odaenatha (asi 220-267), který se v 60. letech 20. století stal klientským krále Římanů a úspěšně bojoval se Sásánovci, nově vznikající dynastií Peršanů, kteří představovali hlavní hrozbu pro Římskou říši. To by naznačovala lovecká scéna. A postava Bellerophona je alegorií na „Krále králů“, jak se tituloval Odaenathus a jeho syn Hairan (Herodes podle HA)
Poznámky:
- Konvence pojmenování a typologie starověkých přileb jsou převážně moderního původu a neodrážejí současné použití. Výraz „boiotská helma“ je však výjimkou, protože jej používal Xenofón, a proto se název používá v současnosti.
- Panthera Tigris Virgata je poddruh tygra, běžně nazývaného Tygr kaspický, který žil v oblasti mezi Černým mořem a Čínou, bohužel v 70 letech 20. století došlo k vyhubení. Menší než tygr ussurijský a indický s typickými úzkými pruhy. Proto se identifikace na mozaice vztahuje na tento druh tygra.
Zdroje:
- HA: Historia Augusta, Portréty světovládců II. (16.1)
- Michal Gawlikowski: Palmyra, Season 2003, Preliminary Report, 2003
- Kaizer: Old and New Discoveries at Palmyra., 2005
- Žuchovska: Palmyra Excavation 2002-2005
- Delplace, J. Denzer-Feydy, L’agora de Palmyre, 2005
