Ostia – Tempio Rotondo
Unikátní stavba kruhového chrámu v Ostii v Regio I byla postavená mezi lety 222 a 224 n. l. za císařů Alexandra Severa a Gordiana III. Svým architektonickým řešením se výrazně podobal římskému Pantheonu, pouze měl menší rozměry. Vnější průměr chrámu byl 18,3 m, což je polovina rozměru římské stavby. Stejně jako slavná římská stavba byl i tento chrám vystavěn na obdélníkovém prostoru s rozlehlým předsálím. I když přesnou funkci budovy neznáme, pravděpodobně šlo o chrám; její význam spočívá především ve využití nového druhu architektury, typického pro pozdější římské období.
Jednoduchý interiér, do něhož se vcházelo předsíní (pronaos), vyvolával v návštěvníku pocit dynamického prostoru, tvořeného přímočarými liniemi i křivkami. Je zde patrný vliv východního stavitelství (zbytky architektonických prvků z mramoru v maloasijském stylu). Může připomínat Asklepion v Pergamonu nebo Venušin chrám v Baalbeku. Vestibul chrámu byl obdélníkového půdorysu, s podlahou tvořenou mramorovým obložením. Po jedenácti schodech mezi dvěma nikami můžeme odtud vystoupat do dlouhého a úzkého pronau, odkud vstoupíme do vlastní kruhové svatyně. Po jejím obvodu byly ve zdi umístěny střídavě polokruhové a obdélníkové výklenky, na vnitřní straně kruhu stály vysoké sloupy. Zbytky kanálku v celle naznačují, že ve vrcholu klenby mohl být, podobně jako v Pantheonu, otvor. Po stranách u vchodu do „rotundy“ byla dvě spirálová schodiště, z nichž se zachovalo pouze několik prvních schodů.
Možné využití stavby
Kruhový chrám – sídlo císařského kultu? Podle jedné z hypotéz poukazuje velikost a architektonická neobvyklost chrámu na to, že na stavbě mohl být zainteresován přímo císař, v tomto případě Gordianus III. Velká hlava císařovy sochy byla totiž nalezena poblíž v prostoru Malého tržiště (Piccolo Mercato) a jeho otec možná v Ostii žil, protože se nedaleko města našel jeho sarkofág. S chrámem však také možná souvisí velká hlava sochy Alexandra Severa, nalezená též na Malém tržišti.
Množství zbytků soch císařů Traiana, Hadriana, Antonina Pia a Marka Aurelia, objevené na témže místě, vede k úvahám, že pocházejí právě z Kruhového chrámu, který mohl sloužit jako Augusteum. S výjimkou Augustea v Kasárnách hasičů nebylo totiž v Ostii nalezeno jiné místo určené k uctívání císařského kultu. Jelikož nalezené zbytky soch představují císaře ze starších období, je také možné, že byl Kruhový chrám postaven na místě staršího chrámu, který možná sloužil témuž účelu.
Dalším aspektem je možné vyjádření vděčnosti obyvatel Ostie za získanou přízeň, Alexander Severus obnovil distribuci oleje a pšenice v Ří mě, které Elagabalus pozastavil. Jinou možností je, že chrám byl využíván jako místo uctívání božstev slunečního boha Sol a Velké Matky bohů, Magna Mater, inspirované kultem Emesy, úzce spjaté s císařskou rodinou Severovců.
Zdroje:
- Hlinovský, V. Drbal: Ostia, průvodce archeologickou lokalitou. 2018
- Pensabene: Tempio Rotondo a Ostia. Tra culto imperiale e culto della Grande Madre“, Ostia, l’Italia e il Mediterraneo: Intorno all’opera di Mireille Cebeillac-Gervasoni, 99-118, Roma. Comment: Full text: https://books.openedition.org/efr/14287.
- Jan Theo Bakker: ostia-antica.org
- Kresba J. Lode
