Segesta – město na západě Sicílie
Segesta leží na západě Sicílie a patří mezi její nejvýznamnější památky. Vzhledem k faktu, že byla založena Elymy, původními obyvateli Sicílie, je pozoruhodný vliv Řeků, kteří postupně zakládali města na Sicílii a jejich architektura se rozšiřovala i mezi městy s původním etnikem. Sikánové, Sikulové a Elymové se počítají mezi endogenní obyvatelstvo s ne úplně jasným původem i když převládá názor, že například Elymové pocházeli z Malé Asie, zhruba z Anatolie v dnešním Turecku a kolem roku 1 200 př. n. l. migrovali do nových sídel na Sicílii. Sikulové přišli ze střední Itálie. Jediní Sikanové snad byli skutečně původními obyvateli. Elymové usazení v západní a severozápadní části Sicílie měli tři hlavní střediska a to Segestu, která vliv Řeků absorbovala, Iatai (dnešní Monte Iato) a Eryx (dnešní Erice), kde se více projevil vliv Féničanů a Kartága a to i v architektuře. Umístění městské agory je na hoře Monte Barbaro a původní název celé lokality byl Egesta. Chrám, jedna z nejlépe zachovalých antických staveb, leží na menším kopci naproti Agoře. Lokalita Segesty je vzdálena zhruba 70 km od Palerma.
Historie
Segesta patřila mezi nevýznamnější města v antické Sicílii, disponující jak ekonomickou, tak i vojenskou mocí. Segesta byla doložena někdy okolo roku 600 př. n. l., ale historické prameny se datují k roku 500 př. n. l. Po založení kolonie Selinunte řeckým městem Megara Hyblaea (východní část Sicílie), jen 60km jižněji od Segesty, jsou další dějiny vyplněny neustálými konflikty mezi Selinunte (založeno 651 – 650 př.n.l.), které hledalo další teritoria k ovládnutí a rozšíření svého vlivu a Segestou, která se logicky bránila vzestupu moci a bohatství Selinunte. Segesta se již tehdy spojila s Kartágem, ale po drtivém vítězství spojených řeckých sil u Himery v roce 480 př. n. l. se musela Segesta poohlédnout po novém, silném spojenci.
V roce 450 př. n. l. se Selinunte spojilo se Syrakusami, jednoznačně nejmocnějším městem na Sicílii, Segesta hledala jako odpověď spojenectví mimo ostrov a našla ho v Athénách ( především Alkibiadés byl zastáncem tohoto spolku), které se obávaly rostoucího vlivu Syrakus, jejichž spojencem byla Sparta a mezi Spartou a Athénami probíhala tzv. Peloponéská válka v letech 431 až 404 př. n. l.). Známá řecká expedice z Athén skončila v roce 413 př. n. l. fiaskem, Athéňané vůbec nepomohli Segestě, ta naopak přispěla 300 jezdci na podporu Athén u Syrakus. Výsledkem bylo množství otroků z poražené athénské armády a značné oslabení vlivu Athén.
Segesta byla později odpovědná za porážku a destrukci Selinunte, protože v dalším konfliktu vystoupilo Kartágo na žádost Segesty jako její spojenec a v roce 409 př. n. l. poslalo silnou vojenskou expedici na Sicílii, která ovládla mnoho sikulských měst, jenž již dříve udržovala spojenectví s Kartágem. Vyvrcholením byla těžká porážka Selinunte a odčinění porážky u Himery a obsazení města kartaginskými silami.
V roce 260 př. n. l. uzavřela Segesta spojenectví s Římem, dostala status civitas immunis et libera a město prožívalo období prosperity. Agora, bouleuterion a hradby dosvědčují stavební růst. Po pádu římské říše se Segesta ocitla v prostoru, který ovládli v roce 900 nastupující Arabové a památkou na jejich působení je mešita poblíž starověké agory.
Město
Lokalita se skládá ze dvou částí, chrámu stojícího na malém platu západně proti hoře Mount Barbaro a vlastního města na svazích hory s Agorou na vrcholu a divadlem otevřeným do údolí. Segesta byla postavena na vrcholu a v jeho nejbližších nižších umělých terasách. Celý areál byl obehnán hradbami. Úžasný pohled je právě z divadla na severním straně vrcholu hory do údolí.
Divadlo
bylo postaveno pravděpodobně před polovinou 4. stol. př. n. l. Využívá přirozeného sklonu hory, polokruhová cavea o průměru 64 m mohla pojmout 4 000 diváků a skládala se z ima cavea s 20 řadami nejblíže k orchestře, media cavea uprostřed a summa cavea nejdále od orchestry. Mezi prvými dvěma je chodník, diazoma. Ima cavea je rozdělena do 5 hlavních sektorů zvaných kerkides, mezi nimiž jsou schody a dvou rovnoběžných sektorů na krajích divadla. Ima cavea obsahuje dva boční vchody (parodos). Suma cavea je jen nad částí divadla. Ve stavební struktuře západní strany divadla (analemmata), byla nalezena studna a vodní nádrž. V císařské době se areál divadla upravoval, hlavně okolo scene a rovněž orchestry, která byla rozšířena na úkor sedadel. Po postupném opuštění Segesty divadlo zarůstalo a suma cavea se stala pohřebištěm pro muslimy. V letech 1993 až 2001 probíhaly výzkumy a na jejich základě restaurační práce na celém areálu divadla.
http://www.greektheatre.gr/theatre-th/description-ancient-theatre/
Agora
Sama agora obsahuje několik zajímavých míst, které se daří díky výzkumným pracím daří zčásti restaurovat. Jako střed zástavby se dá považovat vlastní helénistická agora, která sloužila jako občanské centrum a za římské éry jako forum s rozšířením v jihozápadním směru (kruhová stavba tholos a tržiště, macellum). Západní strana byla ukončena budovou se sloupy a vnitřním cryptoportikem na jihu a dlouhým portikem na západní straně (100 m). Náměstí bylo pokryto kamennými deskami. Před budovou se sloupy byla postavena v 1. stol. př. n. l. svatyně, která měla podium a čtvercovou místnost s dedikací prefektu Martialovi, na jehož náklady byl chrám postaven. Nad agorou vedla široká ulice pokrytá kameny z lokálních zdrojů a byla vybavena kanály pro odvod vody. Cesta stoupající do kopce (Via tecta) byla krytá portikem, takže měla podobu cryptoportiku a vedla až k divadlu. Za římské doby byla cesta na pravé straně vyplněna velkými budovami jako macellum s kruhovou budovou tholos uprostřed náměstí s arkádou ve tvaru jako stoa z helénské doby (2. stol. př. n. l.) na severní straně, některé sloupy ze stoy jsou stále patrné. Ve 13. stol. byly některé části stoy použity ke stavbě opevněného paláce. Na levé straně ulice bylo malé trojúhelníkové náměstí s pečlivě pokrytou plochou kameny. Velký popis v latině referuje o dvou stavitelích, z nichž jeden, Onasus, byl zámožný a ctihodný občan Segesty, který podle Cicera svědčil v procesu proti nechvalně známému římskému správci, jímž byl Gaius Verres. Západně od Agory byly také odkryty základy bouleuterionu, radnice, stavebně rozčleněného do čtyřech fází. Bouleuterion měl sedm řad sedadel postavených stupňovitě do půlkruhu. Na západní straně měla budova služební vchod a koridor (ambulacrum), který ústil nad řadami sedadel. V přední části byl portik a před ním jsou na podlaze stále vyryta jména vedoucího stavby – Asklapos a architekta – Bibakos. Budova sloužila jako místo civilního sněmu s přibližně 200 členy.
Dórský chrám
Velká stavba dórského peripterálního chrámu stojí na malé vyvýšenině naproti městu. Postavený byl v druhé polovině 5. stol. př. n. l. Přibližně v letech 430 – 420 v době velkého rozkvětu města a snad měl charakterizovat ambice Segesty, jakožto jednoho z nejvýznamnějších měst Sicílie. Chrám nebyl dostavěn, chybí cella chrámu a další prvky řeckých chrámů, Není ani známky toho, že by byl zastřešen.
Ostatní stavby
Podél svahu hory byly postaveny budovy pravidelně zaříznuté do skály, z nichž je L´abitato Rupestre výborným dokladem několika stavebních fází od vzniku na konci 6. stol. př. n. l. až po pozdního císařství. Byly postaveny s pomocí zdí tam, kde skála nedovolovala výškou vytvořit místnost. V tomto případě je stavba o dvou velkých místnostech rozdělených zdí z kamenů. V přední místnosti bylo místo pro skladování potravin a v zadní místnosti byla cisterna na vodu. Některé otvory ve skále ukazují na použití dřevěných trámů pro podporu střechy. Ve 2. stol. př. n. l. dochází ke stavebním úpravám. V zadní místnosti vznikl malý oltář pro domácí bůžky a stěny byly štukované.
Podél hory byla celá soustava fortifikačních zdí s Portou Bastione, Portou Stazzo a velký obranným místem La Porta a Valle. Zdi byly postaveny v rané císařské době v mohutnějším a vyšším provedení než předešlá fortifikace. Nové zdi pokrývaly severní a západní strany města a měly pouze dvě brány: Porte Teatro a Porte Bastione. Podél zdí byly postaveny čtvercové nebo lehce lichoběžníkové obranné věže.
Zdroje:
Olivito, R., Taccoli E.: 3D Modelling in the agora of Segesta: techniques and data interpretation, 2014
Janelli, L.; Cerchiai, L.; Longo, F.: The Greek Cities of Magna Graecia and Sicily, 2004
Cartledge, P.: Sparta, heroická historie, 2012
https://www.worldhistory.org/Segesta/
Burian, J., Oliva, P.: Civilizace starověkého Středomoří I, 2015
https://www.researchgate.net/publication/267991679_A_study_of_the_acoustic_qualities_of_the_ancient_theatre_in_Segesta/figures?lo=1
https://www.photosetbalades.fr/galerie-d-hier/grece-antique/i-sicile-segeste/
https://etc.usf.edu/clipart/78900/78911/78911_segesta_01.htmhttps://www.whitman.edu/theatre/theatretour/segesta/segesta.htm
