Sicílie – Halaesa (Alesa Archonidae)
Halaesa – Alesa Archonidae
Jedním z nejzajímavějších míst na severním pobřeží Sicílie je menší lokalita Halaesa (v antice také Alesa Archonidae, Halaesa Archonidae nebo Alaesa), která leží na obvyklém, geograficky vyšším místě, zhruba 250 m nad Tyrhénským mořem a vzdušnou čarou ve vzdálenosti 1,3 až 1,5 km od moře (8 římských stadií). Poloha byla tedy vybrána s ohledem na obranné možnosti skutečně velmi dobře. Antické město je na exponovaném místě, na kopci Alesa, který se prudce svažuje směrem k severu, k moři a ve své době podle Cicera „prvním z krásných a důležitých své doby“. Můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že archeologická lokalita je velmi klidná, stranou od větších měst a panoramatické výhledy jsou velmi působivé. Kdo jede po severním pobřeží Sicílie, má možnost se zastavit v archeologické lokalitě, která není nijak rozsáhlá, ale pohodová.
Historie
Město bylo založeno na severním pobřeží Sicílie mezi dnešními městy Cefalú a Capo Orlando vládcem sikulského města Herbity (město na pomezí střední a severní Sicílie, které nebylo dodnes lokalizováno) Archonidem v roce 403 př. n. l. Doba založení Halaesy spadá do období válek syrakuského vládce Dionýsia I. s Kartaginci. Právě dobytí Herbity stálo za snahou založit nové město. O historii a vývoji města dává hodně zpráv Diodóros Sicilský, který se narodil v Agiře (dnešní sicilská Enna), ale pobýval dlouho v Římě za Augustovy vlády a i díky němu a jeho stykům u císařského dvora, se Alesa rozvíjela do poměrně bohatého města. Za podporu Říma v bojích s Kartaginci se městu dostalo ekonomické, fiskální a administrativní autonomie, kterou zaznamenává Cicero a město žilo jako standardní municipální římské město.
Konec prosperity přišel až po rozdělení říše a úplný zánik nastal při vojenském ataku arabských jednotek na Sicílii, v těsném sledu za nimi i berberských osadníků a po kapitulaci posledních byzantských posádek na Sicílii umístěných v Taormině (roku 902) a v Romettě (roku 965). Ve stejné době bylo opevněno město Tusa na pobřeží usazenými Araby a dodnes je možné vypozorovat vliv arabské architektury na místních stavbách a také vliv na antropologii a jazyk.
Plán města
Místo, na kterém starověké město vznikalo, bylo obehnáno fortifikační stavbou, z nichž některé sekce jsou postaveny z rovnoběžných bloků (pseudo – isodomická technika), ale většina je z nepravidelných žlutočervených kamenů, bezpochyby vysoce funkčních ve statickém zatížení, což mělo velký význam v seismicky činné oblasti. Součástí hradeb byly tři objevené čtyřboké věže. Zbytky fortifikačního zdiva jsou na východní straně dnešní Halaesy a na jihovýchodní straně kopce. Archeologické umožnili rekonstrukci výstavby města okolo cardo maximus I a II (hlavní ulice města), která vedla od městské brány v jihovýchodním konci na sever do kopce Halaesy. Cardo maximus II pokračovalo jako via Tecta k Apollónovu chrámu. Plán ukazuje na striktní ortogonální strukturu s bloky budov ve vzdálenosti cca 35 m, ale s různou délkou ve směru od východu na západ. Množství křížených cest, decumanus v tomto směru vedly přes terasy postavené na vrstevnicích. Obvykle pod nimi vedly odvodňovací kanály. Pokud to umožňují naměřená data městského plánu, tak se zdá, že budovy na Cardu Maximu od západu na východ nebyly zcela stejně dlouhé.
Agora a její okolí
Nejvýznamnějším místem z archeologického pohledu je agora ležící na severní části na relativně dlouhé rovině s docela strmými stěnami kopce. V pozdní helénské době agora představovala hlavní centrum veřejného i náboženského života města, později v římské době forum. V městě Halaesa jsou dvě, agora horní a agora spodní, propojené schody ale oddělené od schodů na cardo maximus, které běželo v severní části jako krytá ulice s kolonádou (via tecta). Monumentální portik (porticum basilicae) byl pokrytý deskami, rovněž tak celé náměstí agory. Portik se skládá ze severní části, kde příčné zdi rozdělují prostor na šest místností, sloužících pravděpodobně pro sakrální účely, druhá místnost v řadě od severu byla identifikována jako Sacello degli Augustali, svatyně Augustova kultu. V několika místnostech je na podlaze barevný mramor. Portik se skládal z dórských sloupů, jejichž některé hlavice jsou umístěny v místním muzeu. Na ploše agory jsou zbytky vyvýšeného pódia a na jihovýchodní straně jsou pozůstatky větší fontány.
Na jižní straně přes ulici cardo maximus, stával obytný dům nazvaný Dům s peristylem. Cardo pokračuje na sever do kopce, via sacra, v jedné její části lze pozorovat podpůrné zdi a ústila až na vrcholu kopce u Apollónova chrámu. Po její pravé, východní části, byl objeven dům s mnoha velkoobjemovými amforami (dolia).
Opevnění, divadlo a nekropole
I když město využívalo terénu, v mnoha částech velmi příkrého svahu, bylo rovněž obehnáno především z východní strany hradbou, která byla vyztužena minimálně pěti věžemi. Část hradeb je dochovaná. Nedávné archeologické průzkumy objevily zbytky divadla. Pod svahem bylo objeveno kamenné sedadlo podobné těm, která byla objevena v starověkých sicilských divadlech. Tento prvek, společně s dalšími, jako jsou schody vyřezané do skály a dobře definovaná oblast orchestry lemovaná chodníkem, dává jistotu, že se jedná o divadlo, čtrnácté na Sicílii. To jenom potvrzuje roli města, které Cicero nazval „prvním z krásných a důležitých své doby“
Archeologické práce
Vykopávky začaly až v r. 1942 pod dohledem M. Polizziho, který byl podporován Luigim Bernabó Breou z Banco di Sicilia, který se stal superintendantem starožitností pro východní Sicílii. Série terénních výzkumů pokračovala v letech 1952, 1954, 1956 a byly svěřeny L. B. Breou G. Carettonimu, známému vědci z Říma, který byl odpovědný za základní linie archeologické topografie antického města. Objevili na jeho východní straně agoru a později lokalizovali na horní straně chrám dedikovaný Apollónovi, hlavnímu městskému bohu. Začátkem 70. let byly výzkumy zkompletovány.
V okolí lokality Halaesa (Contrada Feudo) se odkryly zbytky hospodářské usedlosti z období pozdně helénské doby a začátku císařství. Dále se pokračovalo v místech nekropole a v místě tzv. columbaria, které bylo objeveno už v 19.stol. A další nekropole byla potvrzena na severním svahu blízko pobřeží.
Tabula Halaesina
Fragmenty textu na tvrdým vápenci byl vyrytý v řečtině ve dvou sloupcích a byl nalezený náhodně před rokem 1558 blízko kostela Santa Maria di Palati. Důležitý epigrafický dokument se skládá ze tří fragmentů nestejné délky, které se v různých dobách nacházeli v ruinách starověké Halaesy u kostela S. Maria di PaIate v obci Tusa (Messina). Bohužel je použit minulý čas, protože se nápisy většinou ztratily.
Tabula Halaesina (SEG 34-935), jak je známo, obsahuje v prvním fragmentu popis pozemků k pronájmu, rozdělených na pečlivě ohraničené pozemky s přesným uvedením přírodních a umělých hranic: příkopy, termální kameny, stromy, kopce, lesy, silnice, cesty, vodní toky včetně řeky Aleso, dále veřejné, soukromé a posvátné budovy. Na druhém fragmentu byl text rovněž vyryt na dvou sloupcích, je také ztracen ale je to pro nás jasně čitelný ze záznamu. Třetí fragment obsahoval „část obecných ustanovení týkajících se způsobu placení nájemného úředníkům odpovědným za výběr poplatků, orgánům pověřeným přidělováním částí nebo řešením sporů“. Tento důležitý, i když fragmentární nápis, jak již bylo řečeno, je z velké části bohužel ztracen.
Členění pozemků k pronájmu, které ukazuje tabula Halaesina, se ve skutečnosti jeví jako jedno z mnoha děl katastrálního evidování a uspořádání pozemkového vlastnictví, které se na Sicílii dělo od dějin archaického období (6. století př. n. l.).
Diodorus Siculus 14.16.1-4
Archonides, vůdce Herbitů poté, co občané Herbity uzavřeli mír s Dionysiem, se rozhodl založit město. Měl totiž nejen mnoho vojáků, ale také dav, který se uchýlil do města Herbity v souvislosti s válkou proti Dionýsovi; a mnoho strádajících mezi obyvateli mu slíbilo, že se připojí ke kolonii. V důsledku toho, s množstvím uprchlíků obsadil kopec ležící osm stadií od moře, a založil zde město Halaesa; a protože byla na Sicílii i jiná města se stejným názvem, nazval je po sobě Halaesa Archonidea. Když se v pozdějších dobách město značně rozrostlo jak kvůli obchodu po moři, tak kvůli tomu, že je Římané osvobodili od tributu, Halaesané popřeli své příbuzenství s Herbity a považovali za ostudu, když byli bráni za kolonisty podřadného města. Přesto lze mezi oběma národy dodnes nalézt četné vztahové vazby a své oběti v Apollónově chrámu vykonávají se stejnou rutinou. Jsou ale tací, kteří tvrdí, že Halaesa byla založena Kartaginci v době, kdy Himilcon uzavřel mír s Dionýsiem.
Diodorus Siculus 14.16.1-4
Archonides, vůdce Herbitů poté, co občané Herbity uzavřeli mír s Dionysiem, se rozhodl založit město. Měl totiž nejen mnoho vojáků, ale také dav, který se uchýlil do města Herbity v souvislosti s válkou proti Dionýsovi; a mnoho strádajících mezi obyvateli mu slíbilo, že se připojí ke kolonii. V důsledku toho, s množstvím uprchlíků obsadil kopec ležící osm stadií od moře, a založil zde město Halaesa; a protože byla na Sicílii i jiná města se stejným názvem, nazval je po sobě Halaesa Archonidea. Když se v pozdějších dobách město značně rozrostlo jak kvůli obchodu po moři, tak kvůli tomu, že je Římané osvobodili od tributu, Halaesané popřeli své příbuzenství s Herbity a považovali za ostudu, když byli bráni za kolonisty podřadného města. Přesto lze mezi oběma národy dodnes nalézt četné vztahové vazby a své oběti v Apollónově chrámu vykonávají se stejnou rutinou. Jsou ale tací, kteří tvrdí, že Halaesa byla založena Kartaginci v době, kdy Himilcon uzavřel mír s Dionýsiem.
Zdroje:
Plinius III 91
Strabo VI 266, 272
SEG: Supplementum Epigraphicum Graecum News Network Archeology: The Greek City of Halaesa Comes to Light in Messina, Sicily, 2018
Giacomo Manganaro: Tabula Halaesina
G. Scibona, G. Tigano: Alesa Archonidea, 2008
Fuduli L.: Osservationi sull´Architettura templare della Sicilia Elenistica, per una rilletura dei Dati, 2015 https://cariddiweb.wordpress.com/tag/tabula-halaesina/
