Synagoga v Ostii

Vzhledem k tomu, že v samotném Římě se dosud nepodařilo objevit ani jednu synagogu, je nález ostijské synagogy tím významnější. Byla objevena teprve na počátku šedesátých let 20. století. První výzkumy prováděla italská archeoložka M. F. Squarciapino. Objev této sakrální budovy je naprosto unikátní, neboť jde o nejstarší synagogu v Evropě a je jednou z nejstarších synygog na světě, postavených v diaspoře.

Synagoga se nachází nedaleko mořského břehu, za branou Porta Marina, tedy za městskými hradbami. Důležitou otázkou je, co místní Židy přimělo postavit si synagogu mimo městské hradby. Je její poloha výsledkem špatných vztahů Židů s ostatním ostijským obyvatelstvem? Vysvětleni je, zdá se, mnohem praktičtějšího rázu: poloha synagogy možná souvisí s rituálními zvyky Židů, konkretně s rituální očistou, pro niž bylo potřeba velké množství vody, a výstavba synagogy nedaleko mořského břehu tak byla výhodná. První stavební fáze synagogy využila opus reticulatum (kameny kladeny kosočtverečně do tvaru sítě – lat. reticulum) a je datována pravděpodobně do poloviny 1. stol. n. l. (snad do doby Claudiovy vlády, tedy do období bezprostředně před zničením jeruzalémského chrámu). J. Cuyler, která se věnuje výzkumům Synagogy v Ostii, posunuje stavbu do 2. stol. n. l.

Místnost pro uložení svitků tóry. Foto: autor článku

Jedná se o jednoduchou, ale již v této době poměrně rozsáhlou stavbu s místy k sezení podél zdi hlavni mistrnosti. K první přestavbě došlo už ve 2. stol. n. l., patrně za vlády Hadrianovy (117–138). Teprve ve 4. století byla přistavěna aedicula, malá kaplička, jež sloužila k předčítání Tory, doklad výše zmíněné proměny synagog v centra rituální praxe, provozované hlavně rabíny. Poměrně rozsáhlá přestavba ve 4. století, tedy v době, kdy se i v Ostii stále silněji projevoval vliv křesťanství, vede k otázce, zda početní narůst židovské komunity ve městě v teto době nemůže souviset pravě s tímto vlivem. Naprostá většina pozůstatků, které návštěvník Ostie při prohlídce synagogy může spatřit (včetně jednoduchých geometrických mozaik) spadá do konce 5. století a její zánik souvisí s úpadkem Ostie v teto době. Existence rozsáhlé synagogy v Ostii je dokladem toho, že místní židovská komunita byla poměrně početná a zámožná.

Nápis s věnováním císaři (na prvním řádku) JIWE I 13 = AE 1967, 77

Epigrafie související se Synagogou

Na význam rozsáhlé a vlivné židovské komunity poukazuji i četné epigrafické nápisy, jež byly v Ostii objeveny. Jeden nápis od obsahuje věnování pro zdraví císaře (Pro salute Augusti) od muže jménem Mindus Faustus; David Noy však poznamenal, že pokud by byl obnoven chybějící pravý horní roh desky, byla by dostatečná mezera pro další písmeno, možná druhé G pro AVGG, tedy věnování dvěma císařům. Vzhledem ke stylu písma to mohou být císaři Marcus Aurelius buď s Luciem Verem nebo Commodem, nebo Severus s Caracallou. Taková oddanost vyjadřující „loajalitu“ císaři byla v provinciích běžná a nebyla ani mezi židovskými komunitami neznámá; zasvěcení žádající o trvalé zdraví a bezpečnost císaře jsou skutečně známa z Pannonie nebo z Egypta. Nápisy jsou psány někdy zčásti latinsky (první řádek), zčásti řecky, Užívání řečtiny není s ohledem na původ Židů z východní poloviny římské říše, kde byla řečtina univerzálním jazykem, nijak překvapivé, ostatně téměř dvě třetiny židovských nápisů z Říma byly rovněž psány řecky. Celkově nápisy dokládají, že navzdory tomu, že si Žide do velké míry dokázali zachovat vlastni kulturní identitu a náboženské tradice, podařilo se jim zároveň stát se i součástí ostijské městské komunity.

Latinský nápis s níže popsaným textem, nalezený jižně od Ostie při římské silnici Via Severiana (CIJ 533). Museum Capitolini. Foto: autor textu

[Synagoga?] IVD(a)EORUM
[in CO(lonia) OST(iensi) commor]ANTIVM QVI COMPARA-
[verunt ex conlat]IONE LOCVM C(aio) IVLIO IVSTO
[GERVSIARCHE AD M]{V}‹o›N{I}‹u›MENTVM STRVENDVM
[donavit rogantib]VS LIVIO DIONYSIO PATRE ET
[…]NO GERVSIARCHE ET ANTONIO
[…DIA B]IV ANNO IPSORVM CONSENT(iente) GE[R]-
[us(ia), C(aius) Iulius Iu]STVS GERVSIARCHES FECIT SIB[I]
[et conivgi] SVAE LIB(ertis) LIB(ertabusque) POSTERISQVE EORVM
[in fro]NTE P(edes) XVIII, IN AGRO P(edes) XVII

Synagoga (?) Židů / pobývajících v ostijské kolonii, kteří zakoupili (toto) místo z příspěvků, (ho) darovala Gaiu Iuliu Iustovi, / předsedovi gerusie, k postaveni památníku / na návrh otce Livia Dionysia a /…na, předsedy gerusie, a Antonia, doživotního / , v roce jejich úřadování, se souhlasem ger/usie. Předseda gerusie Gaius Iulius Iustus nechal udělat pro sebe, / svou manželku, své propuštěnce, své propuštěnkyně a jejich potomky. / 18 stop na šířku, 17 do hloubky.

Z nápisu se dozvídáme, že ostijská židovská komunita získala pozemek, který hodlala použít pro výstavbu náhrobku člena židovského společenství Gaia Iulia Iusta a jeho rodiny. Finanční prostředky na výstavbu náhrobku neposkytlo židovské společenství, nýbrž sám Iulius Iustus jako vyraz díků za to, že byl členem židovské rady. V latinském textu je pro radu použito řeckého označeni gerusia, které Žide převzali od Řeků (doloženo např. ve Spartě). Nápis tedy dokládá schopnost židovského společenství organizovat vlastni komunitu v rámci ostijské obce, do jisté míry ale i dobré vztahy s ni, neboť bez jejího svolení si nelze zakoupení pozemku a výstavbu náhrobku představit.

Rekonstrukce podle P. Länegärda
Půdorys synagogy, nákres : autor textu

Popis synagogy

Synagoga je orientována k jihovýchodu, tedy směrem k Jeruzalému a celý objekt se skládal ze tří samostatných budov. Jedna byla zničena při výstavbě silnice a druhá, menší je v těsné blízkosti synagogy. Hlavni vstup byl od Via Severiana do velkého atria (A), další vchod se možná nacházel v jihovýchodní části směrem k pobřeží. Hlavním vchodem vstoupíme do místnosti (B) s mělkým bazénkem, jenž byl možná určen pro rituální očistu. Dále pokračujeme do menši místnosti (C), obklopené čtyřmi sloupy z šedého mramoru, kterou projdeme do haly (D) se dvěma sloupy. V zadní části této místnosti se nachází oltář, v jižním rohu pak apsida pro uložení tory. V levé straně komplexu se nacházela kuchyně s pecí a mramorovým stolem (F), určena zřejmě k připravě rituálních pokrmů, v západní části je pak velká místnost s lavicemi podél zdi (E), kde se setkávala židovská komunita.

Nové archeologické nálezy, opětné přezkoumání textů a vhled do historie ostijské čtvrti ležící za branou Porta Marina, říčního přístavu a příměstského osídlení, přinášejí nové pohledy na důvody, proč byla synagoga postavena tam, kde je.

Zdroje:

Noy: Jewish Inscriptions of Western Europe I, p. 25
J. T. Bakker: www.ostia-antica.org
B.Olsson, D.Mitternacht, O. Brandt: The Synagogue of Ancient Ostia and the Jews of Roma, 2001
A. Runesson: The Oldest Original Synagogue Buiding in the Diaspora: A Response to L. M. White, 1999
P. Hlinovský, V. Drbal: Ostia, přístav antického Říma, 2018
P. Hlinovský: Průvodce archeologickou lokalitou, 2018
D. Binder: Ostia
D. Mitternacht: Current Views on the Synagogue of Ostia Antica and the Jews of Rome and Ostia, in Olsson, Birger and Zetterholm, Magnus, eds. The Ancient Synagogue From Its Origins until 200 C.E.: Papers Presented at an International Conference at Lund University, October 14–17, 2001.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *