Villa básníka Catulla v Sirmione
Catullova vila v Sirmione
Jedním z turistických cílů může být velké italské jezero Lago di Garda a pobyt se nechá rozšířit o prohlídku vily básníka Catulla. Básník Gaius Valerius Catullus pocházel z provincie Předalpská Galie, z dobře situované rodiny, která udržovala kontakty v nejvyšších římských kruzích. Římský životopisec Suetonius se zmiňuje, že v rodinné vile ve městě Sirmione u jezera Lago di Garda byl častým hostem sám G. J. Caesar, se kterým Catullův otec, jenž byl magistrátem ve Veroně, udržoval vztahy pohostinného přátelství. Ač se nazývá Catullova vila, není vůbec jisté, že byla majetkem jeho rodiny i když zde básník žil. S velkou pravděpodobní patřila rodu (gens) Valeriů. Přesné datum Catullova narození a úmrtí není zcela jisté. Dnes je všeobecně přijímáno, že se básník narodil roku 84 př. n. l. a snad zemřel roku 54. př. n. l. Básník žil od roku 62 př. n. l. v Římě, kde se stýkal s významnými osobnostmi jako např. Cicero, Pompeius, Cinna, A. Pollio a dalšími.
Na ostrohu nad jezerem Lago di Garda jsou pozůstatky velké římské vily, která je po staletí známá jako „grotte di Catullo“. Budova, postavená na konci 1. století stol. př. n. l. a začátku 1. stol. n. l. ve vynikající panoramatické poloze na krajním cípu poloostrova Sirmione, je nejdůležitějším příkladem rezidence vyšších římských sociálních tříd v celé severní Itálii. Hned po vstupu do archeologického parku se nachází muzeum, kde jsou vystaveny předměty objevené během restaurování vily a při archeologických pracích prováděných v Sirmione a dalších lokalitách jezera Garda.
Samotná vila je třípodlažní budova z roku 150 n. l. (Catullus zemřel v roce 54 př. n. l.) a představuje památku, která dokládá, jak vypadaly vily bohatých patricijských rodin. Obdélníkový půdorys o velikosti 167 m délky a 105 m šířky měl hlavní vchod z jihu, kde byly také umístěny lázně, ty však byly přistaveny začátkem 2. stol. n. l. Podlahy provedené v opus spicatum, jsou v některých částech stále viditelné. Poměrně příkrá stráň vedla stavitele ke konstrukci podpůrných zdí, které jsou viditelné ze severní strany (velký cryptoporticus, krytá chodba . Terasy ve vile umožnily panoramatické výhledy na jezero a Alpy. Uprostřed vily byl obdélníkový volný prostor, dříve rovněž využívaný jako viridarium (zahrada), je dnes pokrytý olivovníky. Je možné si prohlédnout aulu se třemi sloupy, dlouhou chodbu, portik a velký pylon.
V lázních Terme di Catullo v Sirmione používají vodu, která vytéká u jezera Garda poblíž severního pobřeží poloostrova Sirmione. Kovové trubky, které zásobovaly jeskyni Catullo, byly objeveny i v římských ruinách (jedna teorie říká, že budova mohla být skutečnosti velký lázeňský dům a ne villa). Voda je bohatá na minerály a vyvěrá při teplotě 70 ° C, používá se ve dvou termálních lázních, které existují na poloostrově. Vila byla opuštěna již v 5. stol. n. l. Jméno grotto – jeskyně bylo dáno i jiným stavbám a to díky zhrouceným stavbám a staletím nezájmu o ně, takže kdysi výstavné domy vypadaly jako jeskyně.
Římský básník Catullus užíval literární pseudonym Lesbie (Lesbia) k pojmenování své milenky a je ústřední postavou několika jeho básní. Je známý svým ostrým jazykem, kdy například napsal báseň, která byla určena dvěma kritikům jeho práce: básníkovi Marku Furiu Bibaculovi a senátoru Marku Aureliu Cottovi Maximovi Messalinovi. Píseň byla tak vulgární a obscénní, že byla přeložena z latiny až ve 20. století. V češtině neexistuje bohužel dodnes; výše uvádím link na latinskou verzi, ale je k dispozici více jazyků. Tato píseň se jmenuje Carmen 16. První řádek básně se někdy používá jako název díla. Na uvedeném linku jsou české překlady, které jsou docela ostré a dokládají Catullovu invenci v používání poměrně drsných výrazů, především sexuálního podtextu.
Zdroje:
Sopritendenza per i Beni Culturali della Lombardia – Roffia E.:Recenti interventi di valorizzazione nell´area archeologica delle Grotte di Catullo Politesi, polimi
Wiseman T. P. : Catullus and his world
http://rudy.negenborn.net/catullus/text2/l16.htm
https://jirizacek.cz/ukazky-preklady.html
