Timesitheus, všestranný Říman
by Pavel Hlinovský · Published · Updated
Gaius Furius Sabinius Aquila Timesitheus (190 – 243 n. l.)
Římský občan pravděpodobně řeckého původu, důstojník a politik římské císařské vlády v první polovině 3. stol. n. l. I když jméno Timesitheus je cognomen, které naznačuje, že byl Řek, praenomen Furius, Sabinius respektive Gaius, zase ukazují na dlouho zavedené římské občanství. Sociální zařazení jeho rodičů je neznámé, ale jeho pověst a úspěch ukazují na vynikající vzdělání, takže se předpokládá, že rodina byla bohatá a pravděpodobně jezdeckého stavu, Zosimos uvádí jméno Timesikles a Historia Augusta ještě jiné jméno, Misitheus.
Svou kariéru zahájil v císařské službě jako velitel kohorty pěchoty auxiliari, praefectus Cohortis I Gallicae v Lugdunensis (dnešní Lyon) a na sklonku života se stal praefectus praetorio, prétoriánským prefektem, nejvyšším úředníkem a vojákem v císařské hierarchii, s civilními i vojenskými funkcemi. Jeho brilantní kariéra odrážela zvládnutí tehdejších kulturních norem a jeho pověst odrážela administrativní kompetentnost. Profesní život byl vyplněn hlavně v prokurátorských funkcích a charakterizovaly jej důležité fiskální funkce (zástupce císaře ve fiskálních záležitostech státu), kterými se také řídila imperiální vláda ve druhé čtvrtině 3. stol. n. l. ačkoli byl několikrát jmenován do pozic, které tehdejší správní právo vyhrazovalo téměř výlučně pro úředníky senátorské hodnosti. To se týká jeho jmenování prokonzulem v Germánii, což bylo místo určené pro senátora, on však byl jezdcem.
Tím, že se dost možná úmyslně vyhnul vstupu do římského senátu, měl větší možnost vykonávat konkrétní funkci v jiných úřadech, z nichž senátoři byli vyloučeni. Prokurátoři v provinciích měli na starosti finance, výběr daní, inkaso nájemného z pozemků císařských statků, správu dolů a distribuci peněz vojákům. Úřad byl vyhrazený jezdcům, zatímco prokonzul byl ze senátního ranku. Důvodem rozdvojení správy provincií byla snaha císařů zamezit koncentraci výkonné moci v jedněch rukou. Poté byl například jmenován prokurátorem provincie Asia. Podle pozdějších událostí se ale také zdá, že i jako prétoriánský prefekt dokázal být více než způsobilý ve své vojenské funkci.
Timesitheus za vlády Maximina Thráka
Vzpoura armády, která vyústila v zavraždění císaře Severa Alexandra a jeho matky Julie Avity Mamaey, mohla zapříčinit pád Timesithea, protože byl velkou měrou spjat se severovskou dynastií, ale nic zvláštního se nestalo, byl jmenován správcem provincie Bithýnie. Další vzpoura armády císaře Maximina Thráka před Aquileií, což byl téměř dobový zvyk, byla zakončena smrtí císaře, ukončila také Timesitheovu funkci jako prokurátora Asie. Císařem se stal mladý Gordianus III. (238-244), jenž byl synem Antonie Gordiany, sestry Gordiana II., poraženého a zabitého císaře Gordianus III. byl posledním z takzvaného roku šesti císařů (postupně Maximinus Thrax, Gordianus I., Gordianus II, Pupienus, Balbinus a Gordianus III.).
Timesitheus byl brzy znovu povolán do císařské služby, tentokrát jako prokurátor provincií Lugdunensis et Aquitainicae, to znamenalo prokuraturu dvou největších galských provincií. Jmenování se jeví jako projev důvěry císaře. Zdá se, že senátu byly proti srsti Timositheovi schopnosti, jeho vlažný přístup k případnému vstupu do senátu a také obecná nedůvěra senátu k jezdcům. Pro senátory bylo rovněž negativum služba Timesithea u vojenského tyrana a neotesance Maximina I. Thráka, který se senátem vůbec nevycházel. Proto se zřejmě senát zasadil o nižší titulaturu. Po skončení svého funkčního období se ale vrací do Říma jako optimus patronus, nejlepší patron; to znamenalo, že mohl hájit zájmy obou provincií u senátu a císařského dvora, což ukazuje na jeho schopnosti a vděčnost obyvatel zmíněných provincií.
Timesitheus, praefectus praetorio Gordiana III.
V Římě provdal svou dceru Furii Sabinii Tranquillinu za císaře Gordiana III. a poté byl v roce 241 jmenován praefectus praetorio (prefektem byl až do jeho smrti 243). Při této příležitosti nechal razit peníze s jejím portrétem a nápisem Venus Victrix, Vítězná Venuše. Císař, ještě ne dvacetiletý, si schopností svého prefekta prétoriánů vážil a spoléhal na něj, když se musel vyřešit nastalý problém v provincii Africa Proconsularis, kde povstal prokonzul Markus Asinius Sabinianus (bývalý prokonzul provincie Asia v roce 239 nebo 240), prohlásil se císařem, ale byl velmi rychle poražen povolaným správcem (praeses) Mauretánie a Tulliem Menophilem, který před časem hrdinně bránil Aquileiu proti Maximinovi Thrákovi. Účast mauretánského správce je v tomto případě důsledkem zrušení legio III Augusta Gordianem, protože legie se pod velením Capelliana postarala o porážku a smrt Gordiana II a nepřímo na smrti Gordiana I (sebevražda po obdržení správy o smrti jeho syna Gordiana II.
Na rozdíl od svého nástupce ve velení prétoriánů praefectus praetorio a budoucího císaře Philippa Araba, nevyužil mládí a nezkušenosti svého císaře (a zetě) Gordiana III., aby se zmocnil říše a jmenoval se císařem. Znovu se projevila hrozba ze strany Peršanů, jejichž nový král Šápúr I. začínal vojensky tlačit na východní provincie a ohrožoval Antiochii. Na jaře roku 243 se dost velké římské vojsko, složené z podunajských a rýnských vexillationes vydalo na východ. Nezanedbalo ani tradiční obětování v Ianově chrámu v Římě a uspořádáním her na počest Pallas Athény v Athénách potvrdil císařský dvůr kontinuitu bojů Řeků proti Peršanům. Timesitheovi se podařilo díky úspěšným operacím vyprostit Antiochii ze sevření a dokonce znovu získal Karrhy a strategickou pevnost Nisibis, ztracenou Maximinem Thrákem a v bitvě u Rhesaeny (dnešní Ras-al Ayn v Sýrii na hranicích s Tureckem) byla perská armáda poražena a utrpěla těžké ztráty.
V bitvě byla v akci s největší pravděpodobností také legio III Parthica, která měla své domovské město Rhesaenu. Císař chtěl pokračovat na Ktésifon, ale smrt jeho skvělého prefekta prétoriánů Gaia Furia Sabinia Aquily Timesithea v zimě roku 243 jej zřejmě oslabila a 13. března následujícího roku bylo římské vojsko zřejmě poraženo v bitvě u Misiche, i když římské zprávy nic takového nepotvrzují a pouze perské zdroje hovoří o vítězství Peršanů. Císař Gordianus III. Byl pravděpodobně zavražděn a jeho místo zaujal Philippus Arabs, který nechal pravděpodobně Gordiana III. zavraždit a jedna z možností je, že měl podíl i na smrti jeho prefekta prétoriánů Timesithea.
Furius Sabinus Aquila Timesitheus (Muzeum Lyon, Francie)
CIL, VIII, 1807 – Velmi zajímavý nápis zmiňující kariéru praefectus praetorio Timesithea. Epigrafický záznam umožňuje interpretovat jeho kariéru:
C(aio) Furio Sabinio Aquilae / Timesitheo proc(uratori) / prov(inciarum) / Lugud(unensis) et / Aquit(anicae) proc(uratori) prov(inciae) Asiae ibi vice XX / et XXXX itemq(ue) vice proco(n)s(ulis) proc(uratori) / prov(inciarum) Bithyniae Ponti Paphlagon(iae) / tam patrimoni(i) quam rat(ionis) privatae / ibi vice proc(uratoris) XXXX item vice proc(uratoris) / patrimon(ii) prov(inciarum) Belgic(ae) et duarum / Germaniar(um) ibi vice praesid(is) prov(inciae) / German(iae) inferior(is) proc(uratori) prov(inciae) Sy / riae Palaestinae ibi exactori reli / quor(um) annon(ae) sacrae expeditio / nis proc(uratori) in urbe magistro XX ibi / logistae thymelae proc(uratori) prov(inciae) / Arabiae ibi vice praesid(is) bis proc(uratori) / ration(is) privat(e) per Belgic(am) et duas / Germ(anias) praef(ecto) coh(ortis) I Gallic(ae) in Hispan(ia) / C(aius) Atilius Marullus Arvern(us) / et C(aius) Sacconius Adnatus Me / diomatr(icus) patrono optimo
Popis:
1. Praefectus (kohorty I. Gallicae), funkce za císařství Septimia Severa nebo Caracally – typický první krok kariéry v Tres militiae. Teprve po třech stupních mohl být jmenován procurator, finanční administrátor.
2. Procurator rationis privatae, znamenal administraci soukromých majetků císařské rodiny v provincii Belgica a dvou Germánských provinciích (pravděpodobně za Caracally), pozice naznačuje, že se stal členem jezdeckého ranku sexagenarius, kteří obdrželi ročně 60 000 sesterciů.
3. Procurator provinciae Arabiae. Finanční správce provincie a s tím spojená pozice centenarius s platem 100 000 ss za rok, současně byl zástupcem správce provincie s titulem praeses. Současně velel Legio III. Cyreneica
4. Procurator in urbe magister XX heredatium znamená výběrčí jedné dvacetiny z daně dědictví, což je titul zvaný decenarius s platem 200 000 ss za rok, to byl důležitý finanční úřad a současně působil jako kontrolor nebo dozorce nad císařskými divadly a to jej uvedlo do soudního kruhu.
5. Procurator provinciae Syriae Palaestinae ibi reliquorum annonae sacrae expeditionis, tento dlouhý titul znamenal, že dotyčný dohlížel na výběr naturálních daní (obilí) na podporu „svaté války“.
6. Procurator patrimoni provinciarum Belgica et duarum Germaniarum ibi vice provinciae Germaniae Inferioris. Správa patřila k císařskému úřadu na rozdíl od soukromé, severovské, správy Belgie a obou germánských provincií. Zde pravděpodobně velel dvěma legiím za vlády Severa Alexandra.
Jiným místem, kde lze nalézt záznam o rodině Timesithea nebo Gordiana je archeologická lokalita Ostia Antica – zde, u tzv. Augustea v kasárnách hasičů (Caserma dei Vigili), stojí podstavce soch s následujícími nápisy, která zmiňují Marka Antonia Gordiana III. i jeho manželku, císařovnu Furii Sabinii Tranquillinu.
Podstavec s nápisem, který je věnován: našemu pánu nepřemožitelnému a především statečnému (et super omnes fortissimo) císaři Gordianu III. zbožnému, šťastnému a nepřemožitelnému augustovi (pio felici invicto augusto), nejvyššímu knězi (pontifici maximo), držiteli tribunské moci (tribunicia potestate), dvakrát konzulovi a prokonzulovi (II consuli , proconsuli), otci vlasti (patri patriae).
Ostatní jsou jména a hodnosti důstojníků vigilů (hasičů), kteří měli detašované místo v Ostii. Datum obsahuje rok 239, kdy byli konzulové Gordianus III. A Markus Acilius Aviola. Poté jsou uvedeni znovu důstojníci vigilů.
Ostia Antica CIL 14, 04397, EDCS-11900116
DOMINO N(ostro) INVICTISSIMO / ET SVPER OMNES / FORTISSIMO IMP(eratori) / CAES(ari) M(arco) ANTONIO / GORDIANO / PIO FELICI INVICTO AVG(usto) / PONTIFIC(ici) MAX(imo) TRIB(unicia) POT(estate) / II CO(n)S(uli) PROCO(n)S(uli) P(atri) P(atriae) / [[3]]O PRAEF(ecto) / VIG(ilum) / P(erfectissimo) V(iro) CVRANTIBVS AELIO / SPECTATO SUBPRAEF(ecto) VIG(ilum) V(iro) E(gregio) / ET AVRELIO MASCVLO / TRIBVNO / COH(ortis) VI VIG(ilum) PRAEP(osito) VEXILLAT(ionis)
DEDICATA PR(idie) NONAS FEB(ruarias) / IMP(eratore) GORDIANO AVG(usto) ET AVIOLA / CO(n)S(ulibus)
Na boční straně jsou jména další jména důstojníků vigilů:
AGENTIBVS / AVRELIO DIZA |(centurione) / ATILIO VITALE |(centurione) / L(ucio) SEPTIMIO VICTORINO |(centurione) / MARCIO QVINTO / |(centurione) / CORNICVLARIO TRIB(uni) / CVPENTIO GEMINIANO
Ostia Antica CIL 14, 04398, EDCS-11900117
Další podstavec věnovaný hasiči (vigily) manželce Gordiana III., císařovně Furii Sabinii Tranquillině. Podstavec je ze série císařských podstavců v Augusteu Kasáren hasičů nejnovější a byl nalezen u Kruhového chrámu (Tempio Rotondo) v Ostii. Pouze prvních pár řádků uvádí její jmén, další jsou jména a hodnosti důstojníků vigilů.
FVRIAE SABINIAE / TRANQVILLINAE / SANCTISSIMAE AVG(ustae) / CONIVGI / DOMINI N(ostri) / GORDIANI AVG(usti) / CVRANTIBVS
VALERIO VALENTE V(iro) P(erfectissimo) / PRAEF(ecto) VIGIL(um) V(ices) / A(gente) PRAEF(ecti) / PRAET(orii) E(gregiae) M(emoriae) V(iri) ET / VALERIO ALEXANDRO V(iro) E(gregio) / SVBPRAEF(ecto) VIG(ilum) ITEM / IVLIO MAGNO V(iro) E(gregio) SVBPRAEFECTO / ANNONAE V(ices) A(gente) / SVBPRAEF(ecti) VIGIL(um) / COHORTES SEPTEM VIGILVM GORDIANAE
Zdroje:
Historia Augusta: Portréty světovládců II, 1982
Zosimus: Stesky posledního Římana, 1983
CIL, EDCS Epigraphic – Datennbank Clauss – Slaby
M. Grant: Římští císařové, 2010
M.L. Meckler: Gordian III. (238-244), De Imperatoribus Romanis
H. Pohlsander: Historia 29, Philipp the Arab and Christianity, 1980
Demir, R. – Kecis, M.: Nisibis at the Border of Romans and Sasanians Between the Third and Fifth Centuries AD
V. Marek, P. Oliva, P. Charvát: Encyklopedie Dějin Starověku, 2008
Codex Theodosianus
Van der Meer, L. Bouke: Ostia speaks, Inscriptions, buildings and spaces in Rome´s main port, 2012