Od vstupu do města po Terme dei Cisarii


Věnování od senátu obyvatelům Ostie
Vstup do města je vlastně konečná část silnice Via Ostiense (tepna spojující město s Římem). Na levé straně je necropolis (pohřebiště). Na pravé straně, ještě před městskou branou Porta Romana, Římská brána je nápis na mramorovém bloku: SALUTI CEASARIS AVGUST GLABRIO PATRONVS COLONIAE D(ecreto)D(ecurionum)F(aciendum)C(curavit). Glabrio, patron města, pocházel z významné rodiny Acilii a nápis je na podstavci sochy Salus Augusti, písmena D, D a F se dají také číst jako D(ecreto) D(ecurionum). Přijímána je spíše první varianta. Podstavec byl umístěn v první polovině 1.stol.n.l. Poté jsou vidět zbytky městských zdí, datované do první poloviny 1.stol.př.n.l. a jsou z velkých tufových kvádrů, položených trochu níže, než je úroveň silnice. Za císaře Domitiana (81-96) byly ulice přestavěny tak, že všechny cesty byly posunuty o zhruba 1 m výš. Tyto fortifikační zdi, postavené na konci republiky, byly dlouhé 1,8 km, obepínaly velkou část ostijských domů a měly tři brány: Porta Romana ležící na cestě do Říma, Porta Laurentina, Laurentinská brána směrem na jih a Porta Marina, Mořská bránavedoucí k moři. Zdi nebyly pouze u části města přiléhající k řece. Porta Romana byla tvořena dvěma věžemi, ze kterých se zachovaly malé zbytky. Vnější základy věží byly pravděpodobně obloženy velkými mramorovými deskami (nyní se nacházejí za branou na levé straně). Jedna z nich nese nápis o stavbě hradebních zdí a bran římským senátem: SENATUS POPULUSQVE COLONIAE OSTIENSIUM MUROS DEDIT.


Piazzale della Vittoria - socha Niké a Nymphaneum
Zeď je již součástí Piazalle della Vittoria, Vítězného náměstí, kde se zastavovali na odpočinek lidé i povozy přijíždějící z Říma. Na levé straně jsou zbytky nymphaea, vodní nádrže, dlouhé 23 m postavené v poslední čtvrtině 3.stol.n.l. a kopie sochy okřídlené bohyně Vítězství, zde reprezentovaná Minervou, ochránkyní městských svobod, která byla oblíbenou bohyní císaře Domitiana, datovaná ke konci 1.stol.n.l. Je možné, že nádrž sloužila k napájení zvířat.

První budova na pravé straně hlavní ulice Decumanus Maximus, jedné ze dvou hlavních ulic ve městě, je Caseggiato del Cane Monnus, Dům se psem Monnem, název má po mozaice se psem a nápisem Monnus, budovy jsou datované do 2.stol. n. l., a mozaikyi pocházejí ze 3.stol. n. l. Budova je ve velmi špatném stavu.

Po pravé straně decumanu jsou tzv. Republikánské sklady, Magazzini Repubblicani, budovy ve kterých byly obchody a dílny. Původně byla celá stavba obklopena ze tří stran portikem a byla postavena v 1.stol.př.n.l. v opus quasi-reticulatum. Zajímavé je, že blok má vchody ze strany lázní Terme dei Cisarii a ne z Decumanu, což je neobvyklé řešení.


Terme dei Cisarii - Frigidarium
Severní část skladů byla včleněna do budov lázní, zvaných Terme dei Cisarii Lázně vozků(z latinského cisium- dvoukolový vozík) podle množství scén s vozíky. Podle námětů si je pravděpodobně objednaly jejich výrobci ve 2.stol.n.l. a později, ve 3.stol.n.l. byly upraveny. Za zaznamenání stojí mozaiky ve frigidariu (část lázní s bazénem se studenou vodou), které ukazují čtvercové náměstí s věžemi a čtyřmi sochami na stranách, figurami Atlasů nebo Telamonů. Na spodní straně mozaiky jsou vyobrazeny dvoukolové vozíky tažené mulami nad kterými jsou jejich jména, další mozaiky představují mytologické mořské postavy. Zhruba uprostřed celého komplexu je další frigidarium 13 x 8 m s dalšími mořskými motivy a mytologickými postavami. Na východní straně tohoto frigidaria byly dvě vytápěné místnosti, jedna s loveckými náměty na podlahových mozaikách a na druhé podlaze jsou vyobrazeni atleti s řeckým nápisem. V jihovýchodním rohu bylo mithraeum, věnované kultu boha Mithry. To pochází z 3.stol., ale je velmi špatně zachované, zůstaly pouze dvě boční pódia a základy oltáře.

Decumanus, Kasárna hasičů, Caserma dei Vigili, a Neptunovy lázně, Terme di Nettuno

Po návratu na Decumanus mineme po pravé straně cesty portik, zastřešené sloupořadí, které zakrývalo linie pasáží s obchody a dílnami v jeho zadní části. Místa nalevo od Decumanu snad budou ještě předmětem vykopávek.

Na pravé straně je vchod do ulice Via dei Vigili, vedoucí ke Caserma dei Vigili (Kasárna hasičů), které daly jméno celé ulici a patří k nejzajímavějším objektům v Ostii. Na levé straně ulice leží nádrž na vodu a napravo, 20 m dál,


Mozaiky na Via dei Vigili
jsou krásné mozaiky ze 40-50let 1.stol.př.n.l., které patřily k lázním, postavených ještě před Neptunovými (Terme di Nettuno)a byly pravděpodobně jedny z prvních v Ostii. Na mozaice, uprostřed obdélníku jsou čtyři delfíni, na stranách je osm symbolických figur. Odleva : hlava s křídly (symbol větru) a ženská tvář s drdolem (symbol Afriky) a muž s krokodýlem (symbol Egypta), následuje mužský profil s křídly (sybol dalšího větru). Napravo je čtverec se třemi nohami (symbol Sicílie),další dva s okřídlenými hlavami (jiné větry) a olivami ověnčená hlava (symbol Španělska). S uvedenými destinacemi Ostia obchodovala. Okolo jsou střídavě umístěny čtverce s různými postavami a geometrické vzory. Dále za těmito mozaikami byl hlavní vchod do Caserma dei Vigili, nyní po zahnutí doleva je vchod napravo, asi po 20 m. Vchod do objektu leží na pravé straně ulice.


Caserma dei Vigili - pohled na vnitřní dvůr
Caserma dei Vigili Kasárna hasičů byly asi postavené za císaře Domitiana (81-96 n.l.), později byly upraveny za císaře Hadriana kolem roku 130 n.l. a poté znovu přestavěny na začátku 3.stol.n.l. za císařů Septimia Severa a jeho syna Caracally. Na hlavním nádvoří v pravém rohu prostor záchodů (forica) a dvě místnosti na stranách u původního vchodu byly používány pro stáčení vína. V levé místnosti je možné přečíst jméno Paulus. Před vestibulem se dvěmi schodišti jsou zbytky arkád, které obklopovaly vnitřní obdélníkové nádvoří o velikosti 40 x 70 m. Na východní straně jsou také dvě velké nádrže, kde pravděpodobně mohli hasiči cvičit nebo sloužily pouze jako rezervoáry vody. Na západním konci dvora jsou zbytky zajímavého oltáře i s pronaem, místo se nazývalo Caesareum, zde byli umístěny sochy císařů, nebo jejich manželek. Zachovaly se podstavce těchto soch a jsou jak uvnitř cesarea, tak před ním. Mozaiky na širokém pronau představují obětování býka ve třech různých fázích. Uprostřed, blízko oltáře jsou mozaiky bohužel nekompletní. Kasárna byla dvoupodlažní, to dnes dokazují zbytky schodů vedoucích do prvního patra. Budovy mají velmi střízlivou výzdobu místností. Vzadu na pravé straně jsou zbytky záchodů a bylo zde několik obchodů směřujících do ulice Via della Fontana.

Poté je možné se vrátit na Via dei Vigili, kde se nachází severní trakt Terme di Nettuno Neptunových lázní, nebo je možné se vrátit stejnou ulicí Via dei Vigili, kde byl v antice hlavní vchod do těchto lázní. Lázně Terme di Nettuno byly postaveny za císaře Hadriána (117-138 n.l.) na již existujících lázních postavených za Domitiana (81-96 n.l.), a poté byly ještě stavebně upraveny ke konci 2. a také ve 4.stol.n.l. a patří k tomu nejhezčímu, co dnes může Ostia nabídnout.


Terme di Nettuno - Na mozaice je vyobrazen Neptun
Okolo vnitřního obdélníkového arkádového dvora, palaestra jsou na jeho třech stranách různé stavby budov, na východní straně jsou lázně Terme di Nettuno s nádhernými mozaikami, které daly název celému komplexu lázní (stále krásně viditelné z vyvýšeného místa přístupného z Decumanu). Na jižní straně (k Decumanu)jsou zbytky několika obchodů za bývalým portikem a na západní straně směrem k divadlu jsou další místnosti, pravděpodobně pomocné prostory lázní. Plocha uprostřed byla využívána jako palaestra, místo které sloužilo k pohybovým aktivitám. Na východní straně straně byly místnosti v lázních v typicky římském uspořádání: frigidarium se studenou vodou, tepidarium s teplou vodou a caldarium s horkou vodou. Vchodem z Via dei Vigili, malou branou uvidíte nalevo ve frigidariu dva granitové sloupy s korintskými hlavicemi, bazény byly na stranách, uprostřed mají zachované vnitřní mozaiky znázorňující Nereidy (mořské nymfy), Tritóny (mořské bohy s lidským tělem a rybím ocasem), mořské hady a Hyppocampi (malé mořské koníky). Na pravé straně od frigidaria, směrem ke kasárnám vigilů, jsou dvě vytápěné místnosti, kde byly bazény s teplou vodou tepidaria. Ve zdech jsou stále viditelné otvory terrakotových dutých cihel tubuli, dodávající horký vzduch do místností. Proudil z podzemních místností (praefurnium), kde otroci topili a horkým vzduchem se ohřívala buď voda v nádržích nebo se vyhřívala podlaha a stěny. Poslední dvě místnosti jsou caldaria s bazény s horkou vodou. Od nich vlevo můžeme vidět zhroucenou podlahou zbytků podzemí. Podlaha je postavěna ve stylu opus spicatum, to je s cihlami kladenými ve tvaru kostry sardinky nebo tvaru připomínajícím klas obilí.

Palaestra
Na Decumanu před lázněmi je místo, které kdysi bylo portikem s obchody (tabernae), napravo je možné vyjít po schodech, které původně vedly k horním bytům, na terasu, ze které je stejně krásný výhled na město, jako na lázně. Lázně asi nejvíce proslavila mozaika ve velké místnosti zobrazující vůz tažený malými mořskými koníky s nahým Neptunem, držícím jednou rukou trojzubec a druhou rukou uzdu, obklopený mořskými postavami. V místnosti na pravé straně je další nádherná mozaika s Neptunovou ženou, bohyní Amfitrítou, jedoucí na mořském koníku.

Via della Fullonica a Sklady, Horreas na Decumanu

Na Decumanu, na konci portika, trochu blíže k divadlu, jsou zbytky hospody Caupona del Fortunato, Fortunátův hostinec, pojmenované po nápisu na podlaze datovaném do 3.stol.: [hospes inquit]FORTUNATVS[vinum e cr] ATERA QVOD SITIS BI(chalice) BE, to se nechá přeložit jako: Fortunatus řekl: pití z této číše uhasí Vaší žízeň.


Casa dell´Ercole Bambino
Napravo, ve Via della Fontana, stojí na levé straně insulae (blok domů), který je tvořen třemi domy Dům s malým Herkulem Casa dell´Ercole Bambino, Dům s malovaným stropem Casa del Soffito Dipinto a Dům s pekárnou Caseggiato delle Fornaci . Na konci ulice je mírně vpravo jedna z nejdůležitějších prádelen fullonicas v Ostii. V jejím středu jsou tři velké nádrže se žlábky pro odtékání vody. Napravo jsou čtyři malé místa pro praní prádla – jsou to veliké vestavěné vázy pro praní a barvení prádla dělníky nebo otroky, kteří mačkali prádlo nohama. Sloupy uprostřed napovídají, že místo mělo střechu. V dalším místě bylo malé portiko, kde jsou zachovalé pouze pozice sloupů a nalevo v rohu byl oltář. Prádelna je bohužel ve špatném stavu.

Na začátku této ulice, přímo u Decumanu, jsou zbytky takzvaného Křesťanského oratoria, Oratorio Cristiano, přestavěné z nymphaea, v antice byly tyto nymphaea symetricky umístěná po levé a pravé straně divadla. Pravé nymphaeum se stalo sakrální stavbou ve 4. stol. a bylo přestavováno ještě v 5.stol.n.l. Podle tradice zde v blízkosti byli popraveni sv.Cyril a sv.Aurea. Prvnímu byl dedikována svatyně postavená na místě nymphaea a vzpomínka na něj byla zaznamenána na sarkofágu, kde byl nápis: HIC QVIRIACVS DORMIT IN PACE(zde leží v míru Cyril), ve středu sarkofágu je vyobrazen Buono Pastore - dobrý pastýř. Sarkofág byl nalezen in situ, tzn. na původním místě. Sv. Cyril žil v době vlády císaře Claudia II Gothica a v r.269 n.l. byl popraven.

Na Decumanu vlevo, na jižní straně, jsou horreas (skladiště), kde se skladovalo zboží směřující do Říma. Orientovány byly ve směru k Piazzale della Corporazioni, Náměstí korporací, které bylo u řeky. Výstavba skladišť proběhla již v republikánské době, v 1.stol.př.n.l. a nyní jsou 70-80 cm pod úrovní ulice.


Horrea - etruské sloupy
Druhé skladiště ve směru od Římské brány, Porta Romana je Horrea di Hortensio Hortensiovo skladiště, velmi výrazný prostor díky svému vnitřnímu uspořádání a velikosti. Skladiště bylo tvořeno obdélníkovým dvorem s krásnými sloupy dlouhými drenážemi v severojižním směru. Nejstarší části byly postavené mezi roky 25-50 n.l. Později, za severovské dynastie, bylo skladiště upravováno. V severozápadním rohu je malá místnost, pravděpodobně svatyně se zajímavým mozaikovým nápisem: L(ucius) HORTE(n)SIVS HARACLIDA N(avarchus) CL(assis)PR(aetoriae)MIS(enensis) EX VOTO TEMPLVM FECIT, IVLIVS VICTORINVS SACR(dos) TESSE(avit). Svatyni postavil L.Hortensius Heraclida, navarchus, námořní kapitán vojenské flotily v Misenu. Kněz Iulius Victorinus se postaral o mozaiky. Část flotily z Misena kotvila v Ostii, pravděpodobně měla za úkol zabezpečovat dodávky obilí do Říma a některé lodě doprovázely guvernéry nebo císaře při cestě do provincií, ale není jasné, jakou souvislost měla flotila a kapitán její lodi se skladištěm v Ostii.

V prvním skladišti od Porta Romana jsou zbytky tzv. Sabazéa, svatyně využívaná buď jako mithraeum nebo sabazéo. Pravděpodobně pochází z poloviny 3.stol. Nápis na šedivočerném podkladu je: FRVCTVS SVIS INPENDIS CONSVMMAVIT ukazuje na jméno donátora mozaiky: Fructus to dal vyrobit na své náklady. Druhé skladiště Horrea dell´Artemide Artemidino skladiště, nemělo arkádový vnitřní dvůr, ale bylo uspořádáno přesně okolo středu skladiště. Na Decumanu, naproti divadlu jsou viditelné zbytky základů s dvojitého oblouku věnovaného císaři Caracallovi, obyvateli města, z roku 216 n.l. jak zní nápis na mramorovém fragmentu. Dále jsou tu jen velmi nepatrné zbytky republikánského Monumentu, můžeme to považovat za čtvré skladiště a Magazzino Annonario, kde bylo uvnitř lichoběžníkového tvaru umístěno 100 zakopaných amfor (dolium) pro skladování olejů a vína.

Divadlo Teatro a Náměstí korporacíPiazzale delle Corporazioni


Teatro
Jedna z prvních budov, které byly archeology odkryty na konci 19.stol., bylo logicky Teatro, Divadlo, protože jeho ruiny vyčnívaly ze země. Dnešní vzhled je vlastně odkazem na rok 1940, kdy rekonstrukci provedli archeolog Calza a architekt Gismondi. Cihly vnějších oblouků jsou kompletně „nové“, se sedmi podporami vytvářely vnitřní prostor po obvodu (jsou datovány do doby císaře Augusta v 1.stol.př.n.l.), kde byly postaveny obchody vytvářející vnější arkády. Dalším typickým znakem divadla je, že hlavní vchod a chodba je vedena směrem dolů, tak jako chodby řeckých divadel, které byly stavěny obvykle na kopci. V centrálním vchodu do divadla ještě stále můžeme obdivovat na klenbách zbytky dekorativních štuk. Chodba je celá postavena z tufových kvádrů a byla rekonstruována při příležitosti světové výstavy v Římě v r.1942, tato akce však nebyla dokončena díky probíhající válce. V létě se zde konají představení a koncerty. Na stranách bočních vchodů vedoucích k orchestře je možné vidět zdi původní stavby divadla, datované do 1.stol.př.n.l. za vlády císaře Augusta (divadlo dal postavit manžel jeho dcery Markus. Vipsanius Agrippa). Bylo to jedno z prvních římských divadel

Teatro - Dedikační deska
a byla postaveno převážně ve stylu opus quadratum a opus reticulatum. V této době mělo divadlo dvě patra a mohlo pojmout až 2 500 diváků. Hlediště bylo rozšířeno za císaře Commoda (180-193), poté za Septimia Severa a Caracally (konec 2.stol., začátek 3.stol.) postavením dalšího stupně hlediště. Po úpravách divadlo poskytovalo přibližně 4 000 míst k sezení. Nejvíce oblíbené byly ve 3. a 4. stol. vodní hry. Jeviště se zaplnilo vodou a to až do výše třetí řady v hledišti. V této řadě jsou stále vidět svislé mramorové desky, které zadržovaly vodu. Proscenium (scéna divadla) má směrem k hledišti niky, střídavě polokruhové a obdélníkové. Vlastní jeviště bylo pokryto dřevěnými deskami. Fragmenty z mramoru a masky jsou na zdi znovu postavené v původním slohu opus quadratum. Na vnější zdi na pravé straně vchodu je nahoře umístěna velká mramorová deska připomínající práce uskutečněné za císařů Commoda, Septimia Severa a Caracally.


Piazzale delle Corporazioni
Vzadu za jevištěm se rozprostírá impozantní Forum delle Corporazioni, Náměstí korporací, kde pravděpodobně měli své kanceláře a zastoupení nejdůležitější obchodní partneři Ostie. Vchod byl na druhé straně než je dnes, to je od řeky Tibery. Uprostřed kratší strany mají popisy opačnou orientaci než na delších stranách náměstí. Komplex vznikl za vlády Augusta (konec 1.stol. př.n.l.) ve stejné době jako divadlo a byl polokruhového tvaru. Za císaře Claudia (41-54), který vybudoval nový přístav na severu Ostie, byly postaveny arkády z cihlových sloupů a na konci 2. století bylo náměstí přestavěno na obdélníkový půdorys. Z této doby pocházejí i mozaiky v jednotlivých místnostech měst a společností, areál byl v antice krytým prostorem. Nejvíce zajímavé jsou např. místnosti, kde měly svá zastoupení výrobci lan, společnost koželuhů, výrobci a provozovatelé lodí, společnost z města Misa (východně od Carthága v Tunisku), vlastníci lodí z města Musluvinium v Mauretánii, z města Diarry (dnešní Biserta v Tunisu), ze Sabrathy v Libii, z Karalitani (Cagliari) na Sardinii, Narbonensis (Francie), z Alexandrie v Egyptě a tak podobně.

Uprostřed náměstí stojí Tempio, Chrám o kterém není známo, komu byl zasvěcen. V úvahu přicházejí Annona, Ceres, Serapis nebo Vulcanus. Je typicky římského tvaru s vysokým pódiem, se vstupními schody, pronaem a jednou cellou.
Po celém prostoru náměstí jsou rozmístěny podstavce pro sochy s nápisy.

V jihozápadním rohu náměstí stojí menší svatyně s oltářem Ara dei Gemelli, je věnována bohu Sylvanovi, ve starém Římě bohu přírody a lesů a je to sádrová kopie velmi jemně udělaného oltáře s postavami představujících Romula a Rema s kojící vlčicí a ozdobeného býčími lebkami a s několika nápisy. Originál je uložen v římském Národním muzeu.