Od Zahradních domů, Casa Giardino k Domu s Nymphaem, Domus del Ninfeo


Case Giardino
Přes ulici Cardo degli Aurighi se vejde branou k největšímu obytnému komplexu v Ostii, Zahradním domům, Casa di Giardino, který byl postaven za doby vlády císaře Hadriana a svým architektonickým provedením působí dodnes velmi moderně. Uprostřed celého komplexu jsou umístěny čtyři velké bytové jednotky vždy po dvou, umístěné zády k sobě. Každý velký byt má přibližně 220 m2. Okolo tohoto centrálního prostoru byla pravděpodobně zahradní plocha se šesti volně stojícími velkými nádržemi. Okolo tohoto centra jsou další, velmi dobře vybavené domy insulae, které nesou znaky bytů nebo staveb typu domus. Většina domů měla patra. Vybavení bylo velmi honosné s malbami a mozaikovými podlahami.

Ve východním rohu velkého čtvercového půdorysu je Dům Můz, Domus delle Muse, postavený okolo roku 130 s velkým vnitřním dvorem a portikem s vchodem z Via delle Volte Dipinti. Okolo dvora jsou místnosti s hodnotnými malbami a podlahami s černobílými mozaikami. Dům patřil k nejluxusnějším domům v Ostii i díky vzdušným místnostem. Dům bohužel není přístupný.   Směrem na jih jsou přilehlé objekty patřící k tomuto komplexu, Dům s nápisy, Casa del Graffito a Dům se žlutými stěnami, Casa delle Pareti Giale, oboje byly postaveny ve stejnou dobu. Proti nim stojí Dům s malovanými klenbami, Casa delle Volte Dipinte, postavené v doběh Hadriánova císařství s nádhernými freskami na zdech a klenbách – v současné době jsou ale zavřené pro veřejnost.

Pokud máme více času, je možné dojít severozápadním směrem k lázním Mořské lázně, Terme di Marittime, které jsou až za Casa di Giardini, jsou poměrně rozlehlé a pocházejí z r.130, s úpravami z roku 210 (opus latericium). Lázně mají rozsáhlé mozaiky, některé místnosti byly zdobeny barevným mramorem a mají terasovité uspořádání.


Caseggiato delle Trifone
Směrem na jih, k Decumanu stojí Dům se třemi okny, Caseggiato delle Trifore, (pol.2.stol.). To je úzký a velmi dlouhý blok, pojmenovaný po třech v řadě přilehlých oken. Uvnitř jsou také zbytky nástěnných maleb.

Podél této budovy dojdeme k Domu Dioskúrů, Domus dei Dioscuri (dům Kastora a Poluka). Velmi těžko si jej lze představit v době antiky vzhledem ke špatnému stavu, ale patří k největším v Ostii a byl i jeden z nejluxusnějších. Také zde byla insula z 2.stol.n.l., ale ve 4.stol.n.l. byla přestavěna na luxusní dům s přidanými dvěmi vstupy, přeměnou místností na velký peristyl, ůpravou koupelny a obývacího pokoje s krásnými mozaikami. Největší místnost je hala o rozměrech 10 x 10m s polychromovanými mozaikami zobrazujícími Venuši Anadiomene s Tritóny, Néreidami a mořskými zvířaty nese mozaikový název PLVRA FACIATIS MELIORA DEDICETIS, to znamená: Můžes udělat víc a věnovat lepší věci. Mozaiky ve střední části ukazují Dioskůry, kteří dali celému komplexu název, v další místnosti je Venuše na Tritónu se sousedními Néreovnami (bohyně moří), jedoucí na mořských příšerách. Vzadu ve velké hale, nalevo, leží unikátní tepelné zařízení - lázně, pouze jediné doložené v soukromých domech Ostie, svědčící o zámožnosti jeho majitelů.

Směrem k Decumanu je nádherný dům


Domus del Ninfeo
Dům s nymphaem, Domus del Ninfeo, který dostal jméno podle nymphaea. Stavba patří k nejmladším v Ostii a je datována do let 325-350 a částečné úpravy jsou ještě mladší, probíhaly v letech 350-400 a dům je postaven v opus latericium a opus vittatum. Vnitřní dvůr má krásné nymphaeum, kde se střídají polokruhové a čtvercové niky, ze kterých stékala voda do podlouhlé nádrže na podstavci, který byl obložen mramorem. Za nádrží je místnost s mramorovou podlahou v opus sectile a dvěma sloupy u vchodu. Úžasná je místnost na druhém konci dvora se třemi vysokými okny a dvěmi mramorovými sloupy, které mají hlavice patřící do kompozitního řádu a jsou ze 4.stol. Podlahu má v opus sectile a ve vysoké kvalitě. částečně jsou obložené i stěny. V dalších místnostech jsou hodnotné malby a jedna má apsidový tvar.

Od Hostince U Alexandra a Helika, Caupona di Alexander e Helix k Synagoze


Caupona di Alexander Helix - Tanečníci
Po návratu na Decumanus, je přímo naproti (již v Regio IV)Hostinec U Alexandra a Helika, Caupona di Alexander e Helix, taverna postavená v letech 210-235 v pozdně severovské době. V severním rohu je bar a uprostřed nádrž na vodu a černobílou mozaiku s tančícími figurami, z nichž jedna má velký phallus. Další postava je Venuše a Amorek. Námět je podobný egyptským výjevům, takže se dá předpokládat, že caupona možná sloužila k prostituci. Další mozaika představuje dva zápasníky s nápisy Alexander a Helix. Jde o historické postavy, které zřejmě majitel hostince obdivoval a nechal je zvěčnit na podlahové mozaice.

Nyní jsme u Porta Marina, Mořská brána, jednoho z vchodů do města, vzdálené 1 200 m od Porta Romana. Byla postavena se zvýšenými m místnostmi a s dvěmi věženi. Mořská brána měla silnější zdi než ostatní brány k lepší ochraně města před útokem z moře


P1000932.JPG
. Nalevo leží Forum u Mořské brány, Forum Porta Marina, s rozlehlým arkádovým dvorem (44 x 40m) a apsidou na delším konci, zdi v opus mixtum ukazují na Hadriánovu dobu. Celá plocha Fora byla pokryta mramorem.

Následuje Svatyně Dobré bohyně, Sanctuary della Bona Dea, (Bona Dea - bohyně plodnosti), tento kult byl určen výhradně pro ženy. Budova je z první poloviny 1.stol. a byla postavena v opus reticulatum a opus latericium a obsahovala malý chrám 9,5 x 7m, pronaos měl čtyři travertinové sloupy a na podlaze jsou zbytky černobílé mozaiky. Z vnější strany fasády bylo přistavěno nymphaeum. Budova yyla pravděpodobně přestavěna v poslední čtvrtině 3.stol. Přibyly tři místnosti na západní straně. V budově a okolí se našly různé tragmenty s nápisy.


Náhrobek Cartilia Poplicola
Na levé straně Decumanu ve směru k Terme di Porta Marina je k vidění Náhrobek Cartilia Poplicoly, Sepolcro di Cartilio Poplicola (z 1.stol.). Nápis na monumentu popisuje politickou kariéru muže, který byl osmkrát dumvirem a třikrát censorem a byl velmi významným mužem v Ostii, jeho socha je v místním muzeu, drží liktorské pruty, rozdělené na dvě části, které naznačují, že se jednalo o důležitého muže. Na náhrobku jsou rovněž válečné scény a je možné, že se vztahují na obranné boje proti pirátům v době vojenského zásahu Pompeia, který byl pověřen senátem na základě zvláštního zákona.

O pár metrů dál již stojí zbytky Lázní u Mořské brány, Terme di Porta Marina. Začaly plnit svojí úlohu za císaře Traiana a byly postaveny na již existujících základech z 1.stol., přestavěny byly na začátku 4.stol. a další úpravy se uskutečnily na počátku 5.stol. , což byly jedny z posledních stavebních činností v Ostii. V této době měly název Mořské lázně, Thermae Maritimae. Největší část zabírala palaestra s portikem na třech stranách. před ní jsou zbytky apsidy a zhruba uprostřed lázní bylo velké frigidarium s polychromovanými geometrickými mozaikami a podstavci pro sochy,


Terme di Porta Marina - Frigidarium s apsidou
v jedné části jsou vyobrazeni atleti zachycení při různých soutěžích, boxeři, atleti, vzpěrači, zápasníci apod. Na severní straně bylo apodyterium a ve vedlejší místnosti jsou černobílé mozaiky. Na opačné straně byl vestibul s mozaikami znázorňujícími Nereidy a mořské ryby.

Pokračováním jižním směrem dojdeme k Synagoze. Toto důležité místo židovského kultu je izolované od ostatních budov a ukazuje na bohatou a početnou komunitu ve městě. Místo bylo objeveno v r. 1961 a je to jedna z nejstarších svatyň v Itálii a v Evropě, možná i na světě, protože pochází z poloviny 1.stol.n.l. a byla přestavěná ve 4.stol.n.l. Zdi jsou postaveny v opus reticulatum, patřící do první fáze stavby, a z druhé fáze jsou zdi postavené v opus listatum. Za antických dob synagoga byla u cesty Via Severiana, vedoucí podél pobřeží. Pozice blízko moře ukazuje pravděpodobně na fakt, že se voda přiváděla k naplnění bazénu k rituálnímu očištění. Od Via Severiana byl přístup do atria a celé prostor byl otevřený k pobřeží, jihovýchodním směrem, to ukazuje na možný další vchod. Hlavním částí chrámu byl prostor pro rituální očištění v lázni, před tím, než muž a žana vstoupili do manželství, z tohoto místa žena sledovala ceremoniál, místo bylo obklopeno čtyřmi sloupy a místo pro kněze bylo zcela vzadu, kde byl oltář. Pravděpodobně dva sloupy po stranách oltáře a spolu s dalšími čtyřmi tvořily tři prostory. V apsidové nice s dvěmi štíhlými sloupy, nahoře zakončení krákorci se sedmiramenými svícny byla posvátná skříň s se svitky Tóry, přímo dovezenými z Jeruzaléma. Na levé. tedy západní straně byla kuchyně s pecí a mramorovým stolem k přípravě chleba, přes koridor byla další velká místnost s lavicemi podél zdí, kde se scházela k setkání komunita .

Od Synagogy k Domu u kruhového chrámu, Domus del Tempio Rotondo


Fontana con Lucerna
Pokud se vrátíme na Decumanus zhruba v místě Caupony di Alexander e Helix můžeme se vracet po Decumanu dojdeme podél dlouhého, 120m portika ke Domu u Fontány s lucernou, Caseggiato della Fontana con Lucerna, kde je před domem s portikem umístěna mramorová fontána, která má sloupek uprostřed, který imituje olejovou lampu. Čtyři sloupy v rozích podpíraly stříšku. Byla postavena v letech Hadriánovi vlády. Celý portik byl později přestavěn, pravděpodobně ve 3.stol., sloupy portika byly ze stran zpevněny. V zadních částech portika byly obchody. Přední část byla postavená v opus mixtum a v portiku byly tři bary, z toho jeden s nádrží na vodu.

Schola della Traiana Trajánova schola, pravděpodobně sídlo nějakého spolku(možná fabri navales,loďařů, kteří měli naproti přes ulici chrám, nebo to bylo sídlo spolku navicularii Ostienses). Postavená byla ve 2.stol. za vlády Antonina Pia v opus latericium na místě dvou domů.


Schola del Traiano
Jeden z nich byl popsán švýcarsko-francouzským týmem jako Casa dei Bucrane a druhý dům jako Domus Peristyle.V prvním z těchto domů byly nalezeny hodnotné mozaiky, z nichž některé obsahovaly postavy s komolými pokrývkami hlavy, které byly používány knězi boha Marta. Vstupní prostor měl čtyři mramorové sloupy a je hodně široký, 12m., za ním je exedra se dvěmi nikami a za ní byl průchod do vestibulu. Z něho byl vstup do peristylia, velkého arkádového dvora s dlouhou nádrží, ozdobenou mnoha nikami. Po obou stranách vestibulu se nacházely místnosti, z nichž dvě po obou stranách byly vytápěné. V letech 330 až 340 byly postaveny další místnosti na jižní straně areálu v opus vittatum. Uprostřed byla apsidová místnost s nádhernými kroucenými sloupy a s podlahou pokrytou černobílými mozaikami, znázorňujícímy scény z lovu, zvířata pod. Na pravé straně v jižní části, tedy v později upravované části jsou mramorové záchody.


Tempio dei Fabri Navales
Přesně na protější straně Decumana je Chrám stavitelů lodí, Tempio dei Fabri Navales, Chrám lodních tesařů nebo přímo stavitelů. Komplex pochází z druhé poloviny 1.stol. a upravován byl ve 2.stol. v opus mixtum za doby Marka Aurelia nebo Commoda. Na vyvýšené podlaze je vzadu za chrámem velká nádrž se čtyřmi velkými nádržkami, navzájem propojené potrubím, toto místo sloužilo jako fullonica,prádelna a barvírna. Před chrámem byl portik s cihlovými pilíři a před ním ještě dva podpěrné pilíře. Na podlaze byly nalezeny černobílé mozaiky s geometrickými motivy a hodně poškozená mozaika lodě. Chrám byl postaven na vysokém podiu, ke kterému se stoupalo po mramorových schodech, chrám měl klasickou předsíň pronaos. Za chrámem byl také portik a zde bylo na zemi nalezeno 47 sloupů a 20 podstavců z mramoru, pocházejícího z řeckého ostrova Thasos. Jeden obsahuje nápis Volusianus v(ir) c(larissimus). C. Rufus Volusianus Lampadius byl praefectus Urbi v letech 365-366 a jeho synovec byl praefectus praetorio v roce 429.


Basilica Cristiana
Jen o kousek dál na Decumanu je také na pravé straně ulice tzv. Křesťanská basilika, Basilica Cristiana, postavená mezi koncem 4.stol.a začátkem 5.stol. v opus vittatum a opus latericium uvnitř budovy, která se dříve používala jako lázně. Podle některých to má být kostel sv. Petra a Pavla s odkazem na antické texty a v souladu s tím, že mohl být umístěn jako malý kostelík (vlevo) i s křtitelnicí (vpravo). Dnes je možné vidět dva úzké a dlouhé prostory, kdysi oddělené pěti sloupy, které byly zakončeny apsidami s nikami. Jeden ze dvou sloupů má ionskou hlavici, kteráj je na levé straně kostela, kde se nachází vyrytý nápis na architrávu: IN (cristo)GEP, FISON, TIGRIS, EUFRATA, TI CR(st)IANORUM DUMITE FONTES, se může přeložit jako: V Kristu, Gep, Fison, Tigris, Eufrat, přiblíží zdroje křesťanů. Objekt byl vykopán Q.Calsou v roce 1939 a později v letech 1982 a v roce 1998. Přesná funkce budovy má několik interpretací od Calsova baptisteria, školu katechetů, knihovnu používanou křesťany, dům pro poutníky (xenochodium) až po dům používaný křesťanskými heretiky pro neortodoxní baptistické rituály.

Navazující budova jsou "Lázně u Křesťanské baziliky, Terme della Basilica Cristiana z doby císaře Trajána postavené v opus latericium, přestavované na začátku 3.stol. Vstupem z Decumanu (v antice byl vchod z Via della Foce) se vstoupí do místnosti frigidarium s bazénem, za kterým je ve východní části palaestra a vedlejší, severní místnost frigidaria měla lavice po stranách zdí. Místnost vlevo byla hala s nádrží a nikami. V této místnosti je ženská socha držící roh hojnosti cornucopius, pravděpodobně bohyně Fortuna, která byla nalezena v Basilice Cristiana. Ve frigidariu jsou černobílé mozaiky.Podél Decumanu byly čtyři obchody.

Naproti křesťanské basilice jsou další lázně, Terme delle Sei Colonne, Lázně se šesti sloupy, několikrát upravované a to hlavně díky přeměně některých místností na vytápěné. Za zaznamenání stojí dva vyšší sloupy a zbytky dalších čtyřech v palaestře, záchody a místnost pro vodní kolo (noria).

Za lázněm vzadu je další náboženský objekt, Mitreo delle Sette Porte, Mithraeum Sedmi bran, bylo postaveno v letech 160-170 v budově vícekrát později přestavované. Má typická postranní pódia, zadní stěna byla červená jako připomenutí slunce a ohně s modrou nikou s půlkruhovou klenbou. Nad pódii jsou malby s užitím motivů kvetoucí přírody. Na podlaze, blízko vchodu leží mozaiky znázorňující v architektonických vzorech sedm oblouků podporovaných sloupy s klasickými hlavicemi. Centrální oblouk je větší než ostatní: oblouky představují sedm úrovní zasvěcení před příchodem do skutečného života. Středová brána je nejdůležitější. Na pódiích jsou stále symboly Cautes a Catopates (světlonoši)a vzadu je mozaika s trychtýřem (symbol vody), had vylézající zpod kamene (symbol země) a orel (symbol vzduchu) držící světlo (symbol ohně). Na lavicích je znázorněn Jupiter držící světlo a opírající se o své žezlo, Saturn s vousatou a zahalenou tváří, Venuše, Mars a Merkur.


Taberne dei Pescivendoli
Po vrácení na Decumanus Maximus jsou na pravé straně, kde se setkávající ulice Via della Foce a Decumanus, jsou jasně vidět majestátní sloupy tržiště macella a na rohu jsou dva nádherné krámky (tabernae), Rybárna, Taberne dei Pescivendoli. ze 3.stol., mají velmi dobře zachovalé mramorové prodejní pulty. Přítomnost nádrží a zbytky pece podporují domněnku, že šlo o prodejny s pečenými rybami. Východní taberne má krásné mozaiky s nápisem INBIDE CALCO TE s obrázkem delfína a chobotnice a část mozaiky s Tritonem. Latinský nápis má podobný základ jako v Lázních závistivceTerme dell´Invidioso, kde se nápis čte jako INBIDIOSO, "závistivec". Mramorové dekorace jsou úžasné. Nádrž na vodu, která je uprostřed měla dva mramorové sloupky. Na jižní straně od křižovatky bylTržnice, Macellum, kde se prodávaly potraviny, především maso.. Uprostřed celého areálu byl velký dvůr s dvěmi vchody z Via del Pomerio a vchodem od Decumanu s krásnými granitovými sloupy.

Macellum
Macellum bylo postavené zřejmě za vlády Commoda v opus latericium a později vypálené někdy v první polovině 3.stol. Na jednom ze sloupů je nápis: Čti a věz, že se hodně mluví v tržnici! (Lege et intellege multum loqui ad macellum. Nápis obsahuje křesťanskou formuli Lege et intellege. Po Via del Pomerio se přijde k ulici Via del Tempio Rotondo. Budova Macella je jedna z budov, která má velmi dlouhou historii, od 3 stol. př. n.l. do 5. stol.n.l.

Na Via del Tempio Rotondo se nachází kolegiální chrám ze 3.stol.n.l. postavený za vlády Alexandra Severa (222-235) v opus latericium, částečně přestavěný ve 3.stol. v opus vittatum. Později bylo uvnitř, na západní straně zřízeno Fructosovo Mithraeum, Mitreo di Fructosus. Na zemi jsou vidět pouze podstavce pro sochy Cautes a Cautopates. Nalezený mramorový fragment obsahuje věnování od patrona cechu výrobců lan corpus stuppatorum, Fructa, který svatyni postavil na svoje náklady.


Domus del Tempio Rotondo - Atrium s impluviem
Poté se dostaneme k Domu u Kruhového chrámu, Domus del Tempio Rotondo, celkem zachovalému, velkému domu, postavenému na konci 3.stol.n.l a začátku 4.stol.n.l. Z vestibulu se vejde do atria s nádrží a fontánou a za ním se vyjde po dvou schodech do velké místnosti (tablinum), ozdobené dvěmi sloupy a s podlahou v opus sectile. Okolo centrálního dvora jsou různé místnosti: alae s mozaikami na podlahách. Po levé straně jsou místnosti s mramorovým obložením zdí a jedna, nejblíže ke vchodu, byla s vytápěním. Vzhledem k velikosti a výbavě domu mohlo jít o sídlo cechu nebo nějakého spolku.