Od lázní na Foru ke Campo della Magna Mater

Po Via del Tempio Rotondo se dojde na jižní konec Fora a okolo zadního traktu Tempio di Augusto e Roma se se návštěvník ocitne u vchodu do Terme di Foro (lázně Fora nebo lázně na Foru), nejrozsáhlejší (3 200m2) a nejdůležitější komplex v Ostii. Lázně byly situovány v srdci města a byly postaveny, jak je potvrzeno na použitých cihlách, v různých fázích. První, začínala v roce 150 za císaře Antonina Pia jeho praefectem praetorio M. Gaviem Maximem i když není jasné, jestli výstavbu také financoval, druhá etapa probíhala za severovské dynastie od roku 193-225. Třetí za tetrarchátu v letech 306-337. Úpravy byly pravděpodobně financované Flaviem Octaviem Victorem, praefectus annonae a poslední přestavba se uskutečnila v době vlády císaře Theodosia a zřejmě byly financované Ragoniem V. Celsem, praefectus annonae v letech 385-389 n.l. Za vchodem z Via della Forika se prošlo vestibulem doleva do dvou šaten apodyterium po stranách. Následující místností je frigidarium, což byl největší prostor lázní s bazény se studenou vodou, jeden obdélníkový a druhý naproti s apsidou. Místnost měla po stranách dva a dva velké sloupy. Odtud se prošlo do oválné místnosti, určené k pocení, sudatorium nebo laconicum, obložená mramorovými deskami a byla spojená s oktagonální, osmibokou místností, využívající ponejvíce slunečního svitu, tzv. heliocaminus. Prostřední dvě velké místnosti, tepidarium vyhřívané na mírnou teplotu, jsou bez bazénů, jedna obdélníková s vnějším obloukem a druhá čtvercová, které mají dodnes viditelné ve zdech trubky tubuli, kterými proudil teplý vzduch. Poslední velkou místností v řadě bylo caldarium se třemi bazény, které se plnily horkou vodou. Začátkem 5.stol. byl přidán poslední, jižní bazén. Za zdí, která odděluje lázně od servisních prostorů bylo topeniště praefurnium, místo, kde se topilo dřevem a teplý vzduch vyhříval vodu, stěny i podlahy v lázních. V jihovýchodní části bylo vodní kolo o průměru 10m. Na jih od lázní je velký trojúhelníkový prostor, palaestra prostor určený pro různá tělesná cvičení. Po severovské době byly v prostoru palestry přidány sloupy po obvodě. V jihozápadní části je malý chrám, o kterém se neví, komu byl dedikován a za nimi jsou umístěné záchody forica. V lázních se našlo několik mramorových nápisů a soch. Lázně určitě patří k základním pokladům Ostie, jak svojí velikostí, tak i architektonickým řešením a návštěva by se neměla v žádném případě vynechat.

Je dobré se vrátit na ulici Cardo Maximus v místech, kde končí jižní strana Fora, protože si můžeme prohlédnou velké záchody, forica na rohu Carda a Fora a po Cardu se vydáme přímo na jih. První dům po pravé straně je Domus di Giove Fulminatore. Pochází z 2.stol.n.l. a půdorys zahrnuje dva staré domy ještě z období republiky. Nese název podle desky s věnováním v řečtině Jupiterovi vrhajícímu blesky. Plán domu je obvyklý, místnosti obklopují centrální peristyl s mramorovým impluviem. Zadní stěna má niky a byla postavena později. Druhý dům je s nikami pokrytými mozaikami z 1.stol.př.n.l. a má dva peristily, jeden má bazén a druhý zajímavé mozaiky z 2.stol. (phallus. Pozdější úpravy jsou v opus latericium a opus vittatum.

Následuje Domus delle Niccia a Mosaico, který je vlastně také dvojdům pocházející z padesátých let 1.stol.př.n.l., má atrium s mozaikami ze 4.stol. Za atriem je tablinum a ve velké nice, tzv. pseudo-aedicula je odlitek sochy nalezené na Foru.

Další stavba na pravé straně Carda je úžasné Ninfeo degli Eroti (ze 4.stol.)postavené v opus latericium a opus vittatum, objekt je velmi dobře zachovalý a restaurovaný, má čtvercový půdorys s mramorovým obložením a třemi nikami na straně a malým bazénem uprostřed. V nice se našla socha Erose s lukem.

Další stavba je rozsáhlý Domus delle Colonne, postavený v letech 230-240 n.l., kdy se výstavba výstavních domů přesouvala ze severozápadní části Ostie do jižní a jihovýchodních části. Uprostřed domu je velký peristyl s cihlovými sloupy, ke kterému je přístup přes vestibul. Uprostřed je nymphaeum se dvěmi polokruhovými nikami. O bohatosti vybavení svědčí vytápěné místnosti na jižní a západní straně. Za peristylem je velká jídelní místnost triclinium. U vchodu jsou dva mramorové sloupy a na podlaze jsou polychromované mozaiky v opus sectile. V domě se našla malá socha Diany a reliéf s nymfou.

Na tento dům navazuje na západní straně, tedy ještě dále od Carda Maxima, další krásný dům Domus dei Pesci. Vchod je přes obvyklý vestibul s mazaikami na podlaze, které zobrazují pohár s rybami. Je možné, že jde o křesťanské symboly, ale většina vědců se domnívá, že tomu tak není. Po stranách jsou další dvě místnosti s mramorovou podlahou a část zdí má také zbytky mramorového obložení. V další místnosti je bílá mozaika. Odtud se projde do dvora s černobílými mozaikami a uprostřed má mramorovou nádržku (o této nádržce se také uvažovalo, že by mohlo jít o baptistérium) s fontánou. Další místnost má dva sloupy a dva cihlové polosloupy a na podlaze nádherné černobílé mozaiky ve vysoké kvalitě. V domě se našla malá socha Fortuny. Některé místnosti měly vytápění. Poslední úpravy proběhly v posledním čtvrtině 3.stol.n.l.

Svým interiérem je velmi zajímavá je Caupona del Pavone je jižně od Domus delle Colonne. Bohužel je dům delší dobu nepřístupný. Pokračováním po Cardu na jih směrem k Porta Laurentina se dostaneme k dlouhému komplexu domů Portico e Caseggiato dell´Ercole se zbytky prodejních pultů, velkým vnitřním dvorem se zakrytou nádrží a částečně zachovalými malbami na stěnách a kterým se dojde k lázním Terme del Faro.

Terme del Faro, Lázně majáku, byly postaveny v opus latericium v Trajánově době, nebo na začátku Hadriánovi vlády, ale byly mnohokrát v pozdější době přestavovány. Vchod do vestibulu je z Carda téměř na konci komplexu, kde je vidět na pravé straně prodejní pult obložený mramorem a jím se projde do studené místnosti frigidarium s velkým bazénem s apsidou na jižní straně a která je rozdělena na tři části dvěmi sloupy uprostřed. Naproti velkému bazénu přes frigidarium je menší, zakrytý bazén, obložený mramorem, okolo kterého jsou nádherné malby, čelní představuje Europu na býku. Na podlaze frigidaria jsou černobílé mozaiky a s mořskými výjevy a velkým majákem z Portu, podle kterého lázně nesou jméno. Ještě před frigidariem jsou na stranách místnosti používané jako šatny, apodyterium a nejjižnější místnost byl záchod. V západní části jsou vytápěné místnosti (caldarium) a černobílé mozaiky, které nejsou v nejlepším stavu.

Pokračováním po Cardu se ocitneme na širokém otevřeném místě, zvaném Campo della Magna Mater (římská bohyně totožná s východní bohyní Kybelé, uctíváná v podobě černého kamene, bohyně plodnosti), který je velmi zajímavým posvátným komplexem a se zvláštní atmosférou. Svatyně se datují od 2 stol.n.l. a prostor, na kterém jsou umístěny má trojúhelníkový tvar. Dlouhá strana, která je souběžná s městskými hradbami, byla tvořena arkádami s cihlovými sloupy, severovýchodní strana se skládala z restaurací a obchodů orientovaných směrem do ulice Carda. Severozápadní strana začínala u Terme del Faro a končila Mitrea degli Animali. Vrcholem trojúhelníku směrem k bráně Porta Laurentia byl malý chrám Bellony. Nejvíce zajímavá je přístupná svatyně boha Attida, Santuario di Attis, pastýřského boha z Frýgie (dnešní Turecko). Prostor svatyně je téměř celý oplocen s bazénem uprostřed a malou obdélníkovou cellou,která má apsidu a niky po stranách. Vchod je lemovaný dvěma Telamony, umístěnými na základech, představující boha Pana (řecký pastýřský bůh), uvnitř je kopie sochy Attida – originál je uložen v Lateránském muzeu. Ve stejném bodě trojúhelníku je chrám Schola degli Hastiferi (možná rituální tanečníci kultu Bellony nebo sídlo spolku) a úplně v rohu je chrám bohyně Bellony Tempio di Bellona , bohyně války ve starém Římě. Tento chrám, který byl postaven v první polovině 2.stol.n.l., poté byl přestavěn, leží na dlouhém trapezoidním půdorysu a má vytvořené atrium s dvěma sloupy a obdélníkovou místnost cella. Zachoval se nápis, který dokazuje, že chrám stál na veřejném místě, protože dedikační nápis pochází od městského senátu.

NVMINI BELLONAE SACR(um) DEC(reto) DEC(urionum) PVBLICE LOCO ADSIGNAT(o) LICTORES VIATOR(es) ET HONORE VSI ET LIBERTI COLON(iae) ET SERV(i) PVBLICI CORPOR(ati) OPERE AMPLIATO SVA PECVNIA RESTITVERVNT

Na opačném rohu trojúhelníku, blízko vnější silnice, je chrám Cybelé nebo také Kybelé, Tempio della Magna Mater, orientální bohyně plodnosti, související s bohem Attisem. Budova, datovaná z 2.stol.n.l. byla postavena jako typický římský chrám. Po schodech se vystoupá do chrámu stojícího na vyvýšené základně, vstoupí se do předsíně pronaos, nebo atria se čtyřmi sloupy v řadě. Pokud věřící nemohli jít dovnitř, byl obřad prováděn venku, kde je stále k vidění zbytek poměrně velkého oltáře. Před chrámem stály dvě sochy: jedna představovala P. Claudia Verata Abascantiana a druhá P. Claudia Horatia Abascantiana. Sochy byly postaveny na náklady jejich otce, který byl vysoký činitel v náboženském spolku dendrophori. V samotném chrámu i v jeho okolí bylo nalezeno mnoho dedikačních desek věnováno spolkům dendrophori a cannophori. Více o bohyni Kybelé v kapitole Náboženské kulty v Ostii. Existuje hypotéza, že chrám byl poničen křesťany.

Trochu severně, nicméně pár kroků od chrámu Kybelé, je Mitreo degli Animali, jeho vchod byl na západní straně a odlišně od všech budov užívaných v tomto kultu, neobsahovalo postranní podia. Pochází ze 2.stol., ale je bohužel ve velmi špatném stavu. Mithraeum možná souvisí s chrámy Attise a Cybelé, protože tyto kulty pocházejí z východu, z Frýgie. Zajímavé jsou nejen mozaiky na podlaze ale i to, co může být považováno za oltář. Mozaiky jsou: nahý muž s kadeřavými vlasy držící srp, kohout, zvířecí znamení začínajícího dne cautopates, havran corax znamenající jeden ze stupňů zasvěcení v kultu., škorpion, symbol destrukce, had a na posledním poli býčí hlava s nožem, který používal bůh Mithra k jeho zabití. Více v kapitole Náboženské kulty v Ostii.

Od Domus delle Gorgoni k Via degli Augustali

Od brány Porta Laurentina se budeme vracet do města a na Piazza dei Gorgoni, kde se rozdvojuje Cardo Maximus na ulici Cardo a ulici Semita dei Cippi, je velmi zajímavý dům Domus delle Gorgoni, má velmi malý trapezoidní dvůr a nepravidelné místnosti. Některé místnosti mají mozaiky s hlavou Gorgony Medusy – mytologické postavy s hady místo vlasů (zabité mytologickým Perseem). Dům byl postaven v Hadriánově dobe v opus mixtum, opus reticulatum a opus vittatum a byl předmětem výzkumných prací holandských archeologů. V současné době jsou mozaiky zakonzervovány.

Ulicí Semita dei Cippi se po několika metrech dojde k velkému domu s mlýny a s pekárnou Molino, která má trapezoidní tvar daný Cardem a ulicí Sémita dei Cippi. Objekt je datován na konec 1.stol.n.l., postavený převážně v opus mixtum a v letech 370-440 byla pekárna upravovaná v opus vittatum. Objekt nebyl příliš vysoký, protože obvodové zdi nejsou příliš široké. Ke Cardu byl obráceny čtyři obchody a další čtyři do druhé ulice Semitta dei Cippi. Mezi těmito obchody byly vchody, kterými mohl projet vozík. Uprostřed je velký dlouhý prostor rozdělený na severní straně dvěmi řadami sloupů, který byl zastřešený a kde jsou umístěny mlýnské kameny z vulkanického kamene, z nichž tři obsahují nápisy. Podlaha v hale je vyplněna bazaltovými kameny a jižní část haly zřejmě neměla střechu. V jihozápadní části jsou zbytky velké pece, nad kterou byla postavena klenba, zřejmě jako ochrana před požárem. Objekt byl objeven během prací v letech 1938 a 1942

Přes Molino se dostaneme k překrásnému Domus del Protiro, postaveného ve 4.stol. na již existujících základech domu z poloviny 3.stol.n.l. Dům byl restaurován v roce 1990. Vstup je tvořen dvěmi sloupy a nad římsou je elegantní tympanon a vede do koridoru za kterým je nymphaeum. Celý objekt je značně rozsáhlý, obsahuje zhruba 25 místností, hlavní hala, peristyl má tři klenutá okna a mozaiky na podlaze o střechy nad sloupy vytvářela ze tří stran portiko. za tímto dvorem byla uprostřed hlavní místnost se dvěma sloupy u vchodu a zbytky mramorové výzdoby na podlaze a na stěnách mohou naznačovat, že se jednalo o hlavní reprezentační místnosti domu. Vzadu za domem byla velká cisterna. Po vystoupání po schodech člověk ocení, jak byl dům naplánován.   Následující objekt na stejné straně ulice Semita dei Cippi jsou lázně Terme del Filosofo Velmi spletitá stavba, která obsahuje několik staveb, které pocházejí z mnoha období, přičemž nejstarší části jsou z konce 1. stol.n.l. a následné úpravy a přestavby pokračují až do konce 4.stol.n.l. Z ulice Semita dei Cippi je jako první na jižní straně vchod do koridoru, kterým se nechá projít do místnosti, která byla latrínou a má zbytky mramorové výzdoby jenom na podlaze, mramorové sedáky se nedochovaly. Místnost má polokruhovou niku, kdy byla fontána. Z koridoru se procházelo do šatny, apodyterium a po vyjití schodů následovala studená místnost se studenými bazény frigidarium na východní straně má bazén apsidový tvar a na západní straně má tvar obdélníku. Poté následovala přechodová místnost, kterou se prošlo do vytápěných místností tepidarium a poslední v řadě byla horká místnost s teplým, apsidovým bazénem caldarium, místnost je otočené směrem na jih, takže vyšší teplotě pomáhala i okna, která byla vyplněná skly. Okolo apsidy je ve stejném tvaru servisní koridor, který začíná na východní straně, kde bylo topeniště prefurnium. Zcela samostatná místnost v těchto lázních je poslední místnost v severovýchodním rohu a možná se jednalo o novoplatónskou folosofickou školu, tento názor souvisí s nálezem busty filosofa Plotina. Strop byl s valenou klenbou a celá stavba je zhruba z konce 3.stol.n.l. Na jih od této místnosti byl chrám, postavený kolem roku 200 n.l. se schody, předsíní pronaos a svatyní cella.Prostor mezi chrámem a frigidariem vyplňuje větší vnitřní dvůr který sousedí na jihu s velkým portikem, které má na straně nízké lavičky. Východní zeď má niku, kde byly pravděpodobně dvě busty, které se v objektu našly a pravděpodobně znázorňovaly novoplatónského filosofa Plotina (204/5-270). Na severní straně z ulice Semita dei Cippi je portiko a za nimi umístěné místnosti byly obchody.

Po projití Terme del Filosofo se na konci tohoto bloku (Insula), na křížení cest Semita dei Cippi a Via della Fortuna Annonaria, nachází dům se stejným jménem. Byl postaven uvnitř bloku tvořeného dvěma obchody ve 2.stol.n.l. Během 4.stol. byl dům přestavěn do bohaté vybavené rezidence s vnitřním dvorem. Název se odvozuje od sochy umístěné v zahradě na pravé straně. Dvůr je obklopen portikem ze tří stran a měl malý bazén, okolo kterého byla pravděpodobně malá zahrada viridarium, kousek od bazénu je studna. Na jižní straně je nika, kde byla nalezena socha bohyně Juno, nebo Ceres. V současné době je zde umístěná kopie sochy bohyně Diany, která byla nalezena v kouskách v místnosti s mozaikami nalevo od portika. Na jižní straně je kopie sochy, která zde byla nalezena a existovala domněnka, že jde o Fortunu Annonaria, Štěstí v zásobování, podle rohu hojnosti (cornu copiae)a vesla, které socha držela. Nicméně se spíše jedná o personifikaci Ostie. Napravo, kousek stranou od zahrady a portika, byla větší, hlavní hala, charakterizovaná polokruhovou apsidou s nikou (pravděpodobně stybadium, což byla v pozdní antice obdoba triclinia) a nádrží na jižní straně nymphaeum s dlouhým obdélníkovým bazénem, nad nim jsou čtyři niky, dvě polokruhové a dvě obdélníkové, tedy oblíbený architektonický motiv v Ostii. V místnosti za touto halou je latrína. Za zmínku stojí krásné sloupy s kompozitními hlavicemi tvořenými trapezoidními bloky mezi hlavicí a obloukem, používaný hodně v byzantské architektuře k odlehčení oblouků v arkádách. Na východní straně objektu jsou místnosti s mozaikami. Jedna obsahuje mramorovou podlahu v opus sectile a druhá má černobílé mozaiky představující hrdinu Thesea s lupiči Sinisem a Prokrustem, lovce Aktaiona, Ganymeda, Kentaura, tygra, leoparda a vlčici s Romulem a Remem. Mezi poslední úpravy objektu pocházejí ty z druhé poloviny 4.stol. a jako poslední, ze 6.stol. jsou úpravy, které se provedly v hale se stybadiem. Tento dům patří mezi nejnavštěvovanější a nejvíce citované domy v Ostii, takže by neměl chybět v žádném itineráři návštěvníka.

Následující dům, nesprávně nazývaný Caseggiato dei Lottatori (Dům Zápasníků) pravděpodobně proto, že v budově sídlila stejnojmenná škola v císařské době, je z 3.stol. Vchodem vejdeme do dvora se středovým bazénem a dalšími prostory z nichž jeden hlavní má pozoruhodné mozaiky, tmavé na bílém podkladu.

Na stejné ulici na pravé straně je Mitreum del Felicissimo z druhé poloviny 3.stol.a vykazuje typické znaky mithraea: dlouhý prostor s lavicemi. Oltář je ukrytý před indiskrétními pohledy a znaky na podlahové mozaice označují stupeň zasvěcení. Směrem od oltáře jsou : nápis FELLICISSIMUS EX VOTO F(ecit) a velká rituální číše , sedmý panel-frýgická čapka, prořezávací nůž, šestý panel-pochodeň, koruna s paprsky a pásky a bič, pátý panel-meč,srpek měsíce a kosa, čtvrtý panel-rýč, sistrum (hudební nástroj) a blesk, třetí panel-pytel, helma a oštěp, druhý panel-diadém s měsícen a lucerna, první panel-havran, malý kalíšek a caduceus (tyč se děma hady). Blízko vchodu jsou dvě čepice s hvězdami a číše.

Po vrácení na Via degli Augustali návštěvník narazí na fullonicu (prádelnu), která disponuje velkým obdélníkovým prostorem s cihlovými sloupy ve středu, mezi nimi jsou čtyři nádrže pro praní a barvení prádla a pochází z poloviny 2.stol., ale byla přestavována. Za zmínku stojí stále viditelné trubky na vodu a na pravé straně blízko zdi postavené v opus reticolatum, jsou zbytky suspensuare cihly zvednuté tak, aby mohla proudit teplá voda do nádrží. Malé dřevěné nosníky mezi sloupy sloužily k pověšení vypraného nebo barveného prádla. Na třech stranách byly téměř úplně zakopané vázy, přesně spojené pro saltus fulonicus, kde zvláštní dělníci skákali a šlapali a tím prali prádlo. Blízko čtvrté strany, nalevo, byly malé cihlové nádrže. Nevíme, zda středová část byla zakrytá, nyní je objekt nově zakrytý. Po vrácení na Decumanus před Porta Romana, před odchdem z města se ještě můžeme podívat na Necropolis.

Necropolis

Hned zua branou se rozprostírá na pravé straně Necropolis. První archeologické vypkopávky se uskutečnily v polovině 19.stol., poté výzkumy pokračovaly mezi lety 1910 a 1920. Římské Necropolis(z řečtiny = město mrtvých) byly situovány vně měststkého centra a to z hygienických důvodů a byly blízko hlavní cesty. Hrobky na Via Apia z antického říma jsou famózní, v Ostii byla Necropolis podél Via Ostiensis, Via Laurentis (vně za stejnojmennou branou) a podél Via Severiana vedoucí do přístavu.

Dvě monumentální hrobky byly nalezeny hned za Porta Marina směrem k moři. Žádné stopy nejsou ze 4.stol., předpokládá se, že vnější Necropolis pokryly budovy císařské doby. Je velmi obtížné datovat hrobky umístěné podél Via Ostiense, protože někky jsou postaveny z již použitých materiálů. Nejvíce z nich je datováno k 1.stol., kdy byly používány kremace. Popel byl ukládán do malých váz a ty byly umístěny v kolumbáriu. Via del Sepolcri, paralelní s Via Ostiense, je datována do 2.stol., kdy se necropolis rozrůstala k hlavní cestě.

Za zaznamenání stojí následující čtyři hrobky a mezi nimi jedna vyniká. Držímeli se Via Ostiense , po pravé straně , směrem k Porta Romana je možné se zastavit u hrobu ze 2.stol patřící muži jménem Fabricius Fabius Hermogenes, to jméno je na mramorové desce, ale většinou špatně čitelné. Na pravé straně cesty směrem k Via dei Sepolcri uvidíte konkrétně : - hrobky tvožené z malých oblouků ( prvnní polovina 1.stol.) s vnitřními columbárii a původní vstup je naproti, dostanete se k němu po úzké cestě., přední díl ukazuje šest cihlovách sloupů které rámují pět otvorů. Horní arkády zdobí každou z nich různé vzory a žluté a červené cihly se střídají s pemzovými kameny. Tady je stále k vidění nápis vyrytý na architrávu s písmeny MHN. - Hrobka Colombari Gemelli, pojmenovaná po symetrických prostorech na obou stranách. Datováno k roku 50. Je zde také vchod ,který vedl na sever. Dvě malá schodiště vedou nahoru, protože vuprostřed Via dei Sepolcri bylo místo pro kremace. - Hrobka Ovii. Je vedle a o trochu déle postavená než předchozí, částečně podzemní stavba s klenutými stropy a má pulty na třech stranách pro uložení uren. Nápis dává tušit, že hrobka náležela Oviovi.