Agrigento


Crám Concordia.jpg
Archeologická lokalita Agrigento, neboli Parco Archeologico e Paesaggistico Valle dei Templi, je zcela právem na seznamu UNESCO, protože byla ve své slavné době nejen jedním z největších měst antického Středomoří, ale hlavně je ve velmi dobrém stavu i nyní.

Původní název města byl Akragas a založeno bylo v roce 581 př. n. l. osadníky původně z Rhodu a Kréty, usazených již sto let v blízké Gele. Brzy se ze subkolonie stalo velké a mocné město o jehož velikost se zasloužily především dva tyrani, Pharalis a Theron. Nejdůležitějším obchodním partnerem bylo Kartágo na africkém pobřeží, ale později také protivníkem, kterého porazil svazek helénských měst na Sicílii v bitvě u Himery r. 480 př. n. l. Karta se obrátila r. 406 př. n. l. po dobytí Selinunte a Himery Kartaginci Akragas dobyli a jeho opevnění i samotné město srovnali se zemí.


Chrám Junony.JPG
Město bylo znovu obnoveno díky kolonistům z jiných řeckých měst a znovu začalo prosperovat ve 4. stol. př. n. l. Přestože se vlastně Akragas vrátil do sféry helénského vlivu, zůstali zde Kartaginci až do definitivního obsazení ostrova Římem po punských válkách a město bylo poslední kartaginskou baštou do r. 210 př. n. l. To však již byl Akragas jenom stínem slavného a mocného města. Dá se říct, že město mělo krátkou historii, vyplněnou překvapujíce vysokou mírou ekonomické a sociální prosperity a stavbami stav vznikajícími těsně po sobě. Můžeme si představit, že Akragas bylo jedno velké staveniště s množstvím probíhajících staveb a to nejvíce v 5.stol. př. n. l.

První archeologické vykopávky za vlády Bourbonů začaly v 18. stol. Na začátku následujícího století byl identifikován obrovský Diův chrám a restaurován Herculův chrám a také chrám Dioskúrů. V r. 1871 začíná rekonstrukce nejzachovalejšího chrámu, zvaného Concordia. A konečně ve 20.stol probíhaly archeologické práce na mnoha ostatních místech starověkého Akragasu.

Chrámy

Všeobecně všechny chrámy v antickém Akragasu byly projektovány v řeckém západním koloniálním slohu a vycházely z řeckého původního modelu. Byly postaveny z místního kamene, který je hodně prašný a tak byl povrch staveb chráněn štukem, ještě dnes na některých stavbách jasně rozpoznatelný. Některé názvy chrámů se jmenují podle tradičních řeckých mytologických božstev, jiné byly identifikovány podle popisu, který nám poskytuje třeba Polybios nebo Cicero, který navštívil město v nešťastném roce 406 př. n. l.


Herculův chrám.JPG
Trasa prohlídky většinou začíná u Herculova chrámu, který byl postaven v poslední dekádě 6.stol. př. n. l. v archaickém stavebním slohu na spodním místě agory. o dedikaci není jednotný názor, mnozí badatelé se domnívají, že byl zasvěcen Apollónovi, protože existuje mnoho shodných architektonických prvků s Apollónovým chrám v Delfách. Je to peripterální, hexastylový chrám, který neměl obvyklých 13 sloupů na delší straně,ale 16 a tím byl značně disproporční. Z původních sloupů stojí sice osm sloupů na jižní straně, ale ty byly znovu postaveny v letech 1924 – 1931 díky zájmu a péči anglického kapitána Hardcastla, který v této dobu žil a pracoval v Agrigentu. Chrám měří 67,5 x 25 m s desetimetrovými sloupy. Na východním konci chrámu jsou zbytky obětního oltáře. Z okolí chrámu je vidět směrem k moři tomba tyrana Therona.


Chrám Concordia.JPG
Po via sacra se po pár desítkách metrů dostaneme k nejzachovalejšímu chrámu v Agrigentu, kterým je Concordia.Společně s Heraionem v Paestum a Theseionem v Athénách je v nejlépe zachovalý díky přeměně na křesťanskou basiliku zasvěcenou sv. Petrovi a Pavlovi. Chrám byl vysvěcen biskupem Gregoriem v r. 596. Architektonicky jde o klasický hexastylový, peripterální dórský chrám se 6 sloupy vpředu a vzadu a 13 sloupy na delší straně, tedy v klasickém poměru 1x2+1 s rozměry 40 x 17 m. Vnitřní uspořádání je také kánonické - pronáos, cella a opisthodomus. V zadní i přední části naosu jsou vždy dva sloupy. Datum stavby je zhruba mezi lety 440 a 430 př.n.l. Svými proporcemi je chrám nádherně vyvážený a když si představíme barevné metopy a triglyfy s plastickým tympanonem, pak dojem krásy a harmonie se vybaví ještě víc. Jméno Concordia pochází z r. 1822, ale není známo, kterému bohu byl skutečně zasvěcen. Díky pozdějšímu zasvěcení sv. Petrovi a Pavlovi, se někteří vědci se, že mohl být v antice zasvěcen božské dvojici Dioskúrů Kastoru a Polydeukovi, synům Dia a Lédy, ale žádné nalezené materiály tuto domněnku nepodporují.


Chrám Junony - vntřní část chrámu se zbytky celly.JPG
Na konci via sacra jsou na nejvyšším bodě zbytky chrámu zasvěceného bohyni Heře, (latinsky Junoně) Junona Lacinia a svojí polohou je na ostrohu velmi efektní. Byl postaven mezi lety 470 až 450 př. n. l.na exponovaném místě antického Akragasu. Chrám se sice nedochoval v kompletním stavu, ale je považován za jeden z nejelegantěších chrámů západní dórské architektury. Sloupy byly dány na svá původní místa v 18.stol.. Stylobat má rozměry 38 x 17 m s 6,36 m vysokými sloupy. Svojí strukturou je to peripterální, hexastylový chrám s pronaem, cellou, opisthodomem s dvojicemi sloupů . V dnešní době se ustálil název chrámu podle bohyně Héry, ale ta dedikace není vůbec jasná. Možná byl zasvěcen Poseidónovi, protože uvnitř chrámu se našly vázy s mořskými motivy, v každém případě jde o skutečně nádhernou ukázku řecké kreativity a stavitelství. Proti východnímu průčelí leží zbytky nejlépe zachovaného oltáře v údolí chrámů . Cesta po via sacra nazpět vede z kopce kolem Villy Aurea a v místě prodeje vstupenek se přes silnici nechá projít do dalšího archeologického prostoru.


Chrám Dia Olympského - hlavice sloupu.JPG
Po vstupu jako první upoutá pozornost obrovská hromada sutin , hlavic a částí zdí chrámu Dia Olympského, jednoznačně největšího dórského chrámu v klasickém řeckém světě. Rozměry byly skutečně gigantické: 113 x 56 m, (fotbalové hřiště) a kdo hrál fotbal nebo byl minimálně na stadionu, umí si představit tu obrovskou plochu. A k tomu se musí dodat, že výška byla jako 10 patrový dům!! Svým uspořádáním se jednalo o pseudoperipterální chrám s polosloupy ve zdech a to v nezvyklém počtu; 7 v průčelí a 14 na stranách. Celá stavba stála na základně (crepidoma) ve výši asi 4,5 m nad zemí s pěti schody. Chrám byl postaven z menších kamenných bloků stavěných po celém obvodě s polosloupy a mezi nimi byly včleněni tzv. Telamóni, kteří svými pažemi podpírali architráv a jeden z nich leží u ruin chrámu. Jestli měli Telamóni estetickou funkci nebo skutečně pomáhali podpírat stavbu se dnes zcela přesně neví, nicméně gigantičtí byli určitě, protože jenom výška 7,65 m je úctyhodná. Uvnitř stavby byl jeden prostor, naos,vytvořený zdí, která byla proložená 12 sloupy na každé straně. Pronáos i opisthodomus neměli uzavírací sloupy, ty byly pouze jako prodloužená zeď celly, počet dveří se nepodařilo zjistit. Chrám byl zřejmě zastřešen pouze nad okolními koridory celly, peristasis a vnitřní prostor celly byl bez střechy. Vypadá to, že stavitelé se inspirovali při projektování vnitřního prostoru fénicko - kartaginskými stavebními vzory, protože ty byly také bez zastřešení vnitřního prostoru. Chrám Dia Olympského byl postaven po vítězství Řeků nad Kartaginci v bitvě u Himéry r. 480 př.n.l. Chrám nebyl zřejmě nikdy zcela dokončen. Práce byly ukončeny v r. 406 př. n. l., kdy Kartaginci zničili město.

Za tímto monumentem je brána V a za ní se rozkládaly svatyně chtonických božstev (podzemní božstva) a zbytky chrámu Dioskúrů (Kastor a Polydeukés). Chtonická božstva byla u Řeků hodně rozšířena, protože věřili v posmrtný život a tyto božstva vládla v posmrtném životě a současně i nad přírodním cyklem, přijímali člověka na konci jeho životní pouti a k bohům se řadili i původně smrtelní lidé (synové Dia), kteří byli později prohlášeni za bohy (Heraklés).Na tomto místě stojí pouze zlomek chrámu Kastora a Polydeuka, tvořený pouze čtyřmi sloupy s částí kladí a frontonu a s částí tympanonu. Tři sloupy byly znovu postaveny v r.1836 v severozápadním rohu stylobatu a čvrtý byl kvůli stabilitě přidán v r.1852. Rekonstrukce byla hodně kritizovaná kvůli použití několika kusů z různých období i staveb, ale je také dost těch, kteří věří, že detaily byly přidány v helénsko-římské době. V každém případě se roh chrámu stal symbolem města. Stavba se datuje mezi lety 480 až 460 př.n.l. a byla postavena jako hexastylový peripterální chrám s 13 sloupy na delší straně, tedy klasické rozložení 6 x 2 + 1 s rozměry 13 x 31 m a vedle tohoto chrámu byly objeveny základy dalšího chrámu, který pravděpodobně nebyl nikdy dokončen. Zasvěcení chrámu bylo s největší pravděpodobností bohyni Démétér, která patřila ke chtonickým bohům a stavby v tomto okrsku jim byly věnovány. Pár kroků odtud je kruhové obětní místo. Za Kolymbetrou jsou ještě ruiny Hefaistova (Vulkánova) chrámu a asi 500 m od vstupu do areálu po silnici jsou zbytky ecclesiasterionu a bouleuterionu.

Agrigento je úžasné, rozhodně stojí za to ho vidět a snad jediná věc, která nezapadá, je blízkost nového města s odpudivými panelovými domy, ale člověk tu disproporci musí ignorovat.