Halaesa – Alesa Archonidea


Agora

Historie


Město bylo založeno na severním pobřeží Sicílie mezi dnešními městy Cefalú a Capo Orlando vládcem města Herbity (město na pomezí střední a severní Sicílie, které nebylo dodnes lokalizováno) Archonidesem v roce 403 př.n.l. zhruba 1,5 km (8 římských stadií) od Tyrrhénského moře. Jako většina měst na Sicílii je hlavní lokalita na exponovaném místě, na kopci Alesa, který se prudce svažuje směrem k severu, k moři.Doba založení Alesy spadá do období válek sicilského vládce Dionysia I. s Kartaginci. Právě vyplenění Herbity stálo za záměrem založit nové město. O historii a vývoji města dává poměrně hodně zpráv Diodoros Sicilský, který se narodil v Agiře (dnešní Enna), ale pobýval dlouho v Římě za Augustovi vlády a i díky němu a jeho stykům u císařského dvora se Alesa rozvíjela do bohatého města. Za podporu Říma v bojích s Kartaginci se dostalo městu ekonomické, fiskální a administrativní autonomie, kterou zaznamenává Cicero a město fungovalo jako standardní municipální římské město. Konec prosperity přišel až po rozdělení říše a úplný zánik nastal při vojenském nástupu arabských jednotek na Sicílii, v těsném sledu za nimi i berberských osadníků, po kapitulaci posledních byzantských posádek na Sicílii umístěných v Taormině (r. 902) a v Romettě (r. 965). Ve stejné době bylo opevněno město Tusa na pobřeží usazenými Araby a dodnes je možné vypozorovat vliv arabské architektury na místních stavbách a také vliv na antropologii a jazyk.

Archeologické práce


Cardo Maximus, pohled směrem k Agoře
Vykopávky začaly až v r.1942 pod dohledem prof. Michelea Polizziho, který byl podporován Luigim Bernabó Breou z Banco di Sicilia, který se stal superintendantem starožitností pro východní Sicílii. Série terénních výzkumů pokračovala v letech 1952,1954,1956 a byly svěřeny L. B. Breou Gianfilippo Carettonimu, známému vědci z Říma, který byl odpovědný za základní linie archeologické topografie antického města a dodnes slouží jako základní informace o městské historii Halaesy. Jeho tým stanovil plochu antického osídlení s městskými zdmi, které byly docela zachovalé, s věžemi a dvěmi bránami. Vykopání množství průzkumných sond po celém kopci jim umožnilo rekonstruovat hlavní síť města s ulicemi (Cardo, Decumanus) v orthogonálním uspořádání, které určovalo výstavbu obdélníkových domů po svazích daného kopce. Na jeho východní straně objevili agoru (římské forum), veřejné místo města a později lokalizovali na horní straně chrám zasvěcenýný Apollónovi, hlavnímu městskému bohu. Začátkem 70. let byly výzkumy zkopletovány. V letech 1970 a 1972 se pod vedením Giacoma Scibona soustředili vykopávky především na oblast agory.

Agora - Pohled na Tabernu a Sacella II a III
Po dlouhé době se výzkumné práce znovu rozběhly a to opět v oblasti agory, kdy byl určen cíl vyjasnit různé otázky, jak obecné (umístění v městské zástavbě), tak i speciální (uspořádání soch, datování staveb, jejich fází), které se vynořily během již předešlých výzkumů a vykopávek. Přestože tato oblast agory trpěla drancováním ve středověku a je odkryto zatím jenom zhruba 50% plochy, tak je stále jedním z nejzajímavějších helénsko - římských komplexů na Sicílii a výsledky výzkumů mají velkou váhu. Západní portiko bylo původně považováno za stavbu tvaru L, ale nakonec se považuje spíše za tvar podobný paraskenii (část řeckých divadel). V okolí (Contrada Feudo) se odkryly zbytky hospodářské usedlosti z období pozdně helénské doby a začátku císařství. Prakticky celé nejbliží okolí (v okruhu 600 – 800m) bylo zastavěno podobnými zemědělskými farmami. Dále se pokračovalo ve vykopávkách v místech necrople a v místě tzv. columbaria, které bylo objeveno už v 19.stol. A další Necropolis byla potvrzena na severním svahu blízko pobřeží.

Plán města


Fortifikační zdi na Via Sacra
Místo, na kterém starověké město vznikalo, bylo obehnáno fortifikační stavbami, z nichž některé sekce jsou postaveny z rovnoběžných bloků (pseudo-isodomická technika), ale většina je z nepravidelných žlutočervených bloků slínu, bezpochyby vysoce funkční ve statickém zatížení, což mělo velký význam v seismicky činné oblasti. Opevnění obsahovalo tři objevené čtyřboké věže. Zbytky fortifikačního zdiva jsou na severní straně Alesy a na jihovýchodní straně kopce. Archeologické práce z roku 1950 už umožnili rekostrukci výstavby města okolo carda maxima (hlavní ulice města), která vedla od městské brány v jihovýchodním konci na sever do kopce Alesy. Plán ukazuje na striktní orthogonální strukturu s bloky budov ve vzdálenosti cca 35m, ale s různou délkou ve východozápadním směru. Množství křížných cest decumanus v tomto směru vedly i přes terasy postavené na vrstevnicích a obvykle pod nimi vedly odvodňovací kanály. Pokud to umožňují naměřená data městského plánu tak se zdá, že budovy na cardu maximu od západu na východ nebyly zcela rovnoběžné a pravidelné. Celkový plán středu města vznikl okolo 2.stol.př.n.l. a byl využíván až do doby císaře Constantina. Středem aglomerace jsou dvě náměstí, horní a spodní agora, spojené schody a oddělené dalšími schody od carda maxima, které je na spodní úrovni jižní strany

Jižní konec Agory
. Poté následuje Via Tecta, původně s kolonádou. Nejvýznamějším místem z archeologického pohledu je horní agora ležící na jižní části na relativně dlouhé rovině s docela strmými stěnami kopce na západní straně. V pozdní helénské době Agora představovala hlavní centrum veřejného i náboženského života města. Při současném stavu vykopávek je k vidění pouze horní Agora. Z architektonického pohledu byla tvořena monumentálním portikem, na mírně vyšší rovině než je zbytek agory a měla podlahu ze slabých, ale velkých desek, které tvořily vzory oddělené liniemi cihel. Základem staveb je místní slínový kámen, sloupy byly vystavěny z pískovce a původně byly naštukovány. Spodní část vnitřní kolonády byla tvořilo omítnuté zdivo. Za portikem je osm otevřených místností (označených I – VIII), obsahující oltáře, niky vytesané v zadní zdi se sochami ( II - VIII). To vše ukazuje na to, že, sloužila jako hlavní náboženské místo na agoře.


Taberna - Nápis Marcus Emilius Ro...syn Kipose
První místnost je označená jako taberna - obchod, s nalezeným odlitkem, který obsahuje popis Marcus Emilius Ro....syn Kipose. Předpokládá se, že zmíněný byl jakýmsi dohlížitelem nad agorou, pravděpodobně oprav nebo úprav osmé taberny. V sacellu (svatyni) V je krásná podlaha v opus sectile a sacella VI a VII mají podlahu v opus sectile. Sacello III bylo zřejmě používáno jako místo císařského kultu (seviri augustalis) s mramorovou podlahou s deskami z mramoru, pocházejícího z různých částí říše. Obložení na stěnách je ukončeno tvarovou římsou. Agora zachovala značky pro sochy na podstavcích, které představovaly velké postavy dějin města. Proti sacellu IIIjsou zbytky velkého pódia postaveného v opus reticulatum ze druhého století n.l., původně obloženého deskami z bílého mramoru. K čemu sloužilo, je dodnes předmětem diskuzí (podium pro řečníky, podstavec pro jezdeckou sochu nebo podstavec pro sochu Claudia Pulchera. Mezi sacellem VII a tabernou VIII se našly tomby z byzantské doby (6. až 7.stol.) a těsně u carda jsou zbytky fontány u velkého schodiště vedoucího z carda na agoru.


Dům s peristylem
Pod cardem, více na sever a tedy pod horní Agorou je dobře zachovalý Dům s peristylem (Insula X) ohraničený cardem na západní straně domu a decumanem na severní straně. Peristyl byl obklopen sloupy. Je datován do střední helénské doby, tedy asi do 3.stol.př.n.l. Dům zabírá zhruba polovinu bloku a byl používán až do pozdní císařské doby. Podlahy byly zdobeny bíločernými kosočtverci a brouky (kantharos) a na jedné podlaze je dobře rozeznatelný lithostroton(zpevněná podlaha). Ještě pod jeho úrovní je odkrytý další dům.

Dál k severu jsou zbytky zdí a po cardu se dojde až k poslednímu křížení decumana, to je vlastně široké schodiště, jednalo se úpravděpodobně o Via Sacra, která vedla až k Apollónovu chrámu na nejvyšším bodě kopce a dnes prakticky existujícího jen jako hromada sutin. Na této cestě jsou zbytky opěrných zdí po levé straně, pravděpodobně postavené ve 2.stol.př.n.l.

Archeologické nálezy.


Bohyně Ceres - věnováná Iuliem Aciliem Hermem
V místním muzeu jsou vystaveny nálezy jak z Alesy, tak i z okolí a vévodí ji tabula Halaesina na které jsou zaznamenány čísla a množství pozemků ve dvou sloupcích. Některé pozemky popisují, co se nachází na příslušném pozemku, stromy apod. V dalších vitrínách jsou epigrafické nálezy, pocházející ponejvíce z císařské doby, ale některé (např. cippus) jsou z helénské doby. Sochy jsou zastoupené bohyní Ceres, věnovananou knězem seviri Augustales, Iuliem Aciliem Hermem z pol. 2. století. Z Apolónova chrámu pochází torzo sochy bohyně Artemidy. Z agory pocházejí různé fragmenty dekorací portika, části hlavic sloupů. V několika vitrínách jsou terrakotové části, váz, podnosů, mís a nádob na vaření. Vystavené transportní amfóryjsou jak sicilského původu, tak i afrického typu a některé byly znovu použity jako schránky pro popel zemřelých dětí a jsou z necropole Castel di Tusa. Nechybí ani kolekce nalezených mincí, které jsou z nejstarší doby (okolo 400 př.n.l.), další z doby kartaginské nadvlády a poslední skupina je z římské doby.