Megara Hyblaea (Megara Hyblaia)

Historie

Město na východním pobřeží Sicílie, 20 km severně Syrakus. Bylo založeno dórským obyvatelstvem v 7.stol. před našim letopočtem jak lze potvrdit z nedávných archeologických průzkumů. Literární tradicí se založení datuje do roku 728 (Thukidides). Patří tedy s Naxosem, Katane (dnešní Catanie) a Leontinoi mezi nejstarší řecké kolonie na Sicílii. Název města pochází od prvních kolonistů, kteří připluli na ostrov z Megary Nisey, města ležícího v saronském zálivu mezi Athénami a Korinthem. Tito kolonisté byli vedeni Lamisem a původně se expedice usadila v Trotilonu u řeky Pentacio, poté byli přivítáni v Leontinoi, krátce na to se přemístili na Thapsos a teprve po smrti Lamise se osadníci usadili na místě zvaném Hyblaia. Jméno vychází ze jména sikelského krále Iblona. O sto let později město založilo svojí kolonii Selinuntia - Selinunte (Thukidides) na jižním pobřeží Sicílie, ze všech řeckých měst je nevíce položené na západě, bylo založeno v těsném sousedství s původním obyvatelstvem Elymy a také v sousedství míst ovládaných Kartaginci (Motya). Megara Hyblaea byla zničena v roce 483 př.n.l. Gelonem (Herodotos). S výjimkou opevnění postaveného Syracusami v době athénské expedice , město zůstalo neobydlené až do založení nové kolonie, založené Timoleonem zhruba v r. 340 př.n.l. na horním platu. Toto nové město znovu zničili Římané v druhé punské válce v r.313 př.n.l.(T.Livius). Venkovská osada, která byla založena v rozvalinách, existovala až do 6.stol., kdy bylo místo definitivně opuštěno.

Město

Město bylo založeno na planině, rozdělené na dvě plata, s výškou nepřevyšující 20m nad mořem a bylo svojí východní stranou otevřeno k moři a na severní a jižní straně hraničilo s údolím řeky Cantera. Celá lokalita byla obehnáno masivní zdí. Městem kontrolované území se rozkládalo severním směrem až k údolí Marcellino nebo Mullinelo, které leží ještě o něco více na sever. Na jižní straně pravděpodobně nesahalo ovládané území za Thapsos. Města Syracusy a Megaru spojovala pobřežní cesta vybudovaná v archaické době. Městský území bylo postaveno tak, že dnes slouží jako příkladný vzor budování archaických řeckých měst v oblastech nazývaných Velké Řecko. Prostor byl dobře definován již od doby založení a na zbytcích města je dobře vidět umístění domů a jejich orientace zůstala nezměněna. Plocha zabírá celou planinu, která měří cca 1 km od západu k východu a cca 800m od severu k jihu. Území se rozdělilo na oblasti určené k privátnímu použití (místa pro domy) a také na místa určená pro veřejné ¨stavby (cesty, sakrální budovy, budovy nebo místa pro schromáždění obyvatel). Každý blok byl 12m široký a budovy byly postaveny podle prvních domů, teda s plochou nepřesahující 20m2., nicméně každý s prostorem 100 až 200m2, určeným pro zahradu. Během 7.stol.př.n.l.se obytný prostor domů rozrůstal. Výsledky jedné z nejdůležitějších expedic, podniknutá francouzskými archeology v r. 1948, poskytla data o středu města, kdy byla Agora. Celý prostor byl tvořen hlavními ulicemi : dvěmi vedoucími směrem východ – západ (plateia A a B) a jednou severojižní ulicí (C1). Zyto ulice byly široké od 5 do 6m . ve stejné orientaci, paralelně s C1 vedly další ulice C2 a C3, směrem na západ. V trochu jiném úhlu (21st.) navazovaly na druhé, východní straně, další ulice D1 až D7 a na jižní straně Agory byly s nimi ve stejném, paralelním, směru kratší ulice D2 aD3 . Ulice označené písmenem D byly široké 3m. Toto uspořádání vedlo k různé délce bloků. Na západní straně byly 25m dlouhé, tvořené více, či méně pravidelnými bloky a na východní straně 23m . Z doby, která je označována jako archaická nebyla zjištěna žádné velké území nebo plocha, která by sloužila jako posvátný okrsek. Menší sakrální budovy byly včleněny mezi obytné části města. Výjimkou je oblast na západní straně jižního plata, která obsahuje zbytky malého chrámu (Temple A), kde v okolí se našli různé votivní předměty. Fortifikační zdi byly postaveny okolo městské zástavby nedlouho po založení města. Některé nejstarší úseky hradeb se dají datovat do poloviny sedmého století. Fortifikační systém se skládal ze obranných zdí a příkopu. V první, nestarší, fázi se zdi stavěly z místního vápencového, nepříliš kvalitního kamene, ve druhé fázi v 6.stol.př.n.l. Byly zdi částečně přestavěny s použitím kamene, těženého v Melilli. V této fázi byla fortifikační zdi 3km dlouhé a 9 až 10m široké s příkopem o šíři 1,75m. Zdi byly vyztuženy polokruhovými věžemi, které jsou nejstarší v řeckém světě.

Umělecké práce probíhali v hrnčířských dílnách, které byly umístěny v různých částech města, například v blízkosti Agory, v severní i jižní části města a i mimo město, za zdmi. Hrnčířské dílny v sedmém století vyráběly keramiku s figerálními motivys polychromovanou technikou s krátkou životností. Město mělo, vzhledem k blízkosti moře, samozřejmě přístav, který byl podle výzkumů podmořské archeologie u ústí řeky Cantera, těsně na sever od městských zdí.

Pohřebiště byla, jak bylo zvykem, mimo obývané území za hradbami. Na severozápadní straně bylo pohřebiště v době 6. a 5.stol.př.n.l. A podél cesty do Syracus za pramenem San Cusumano, kde byly tomby datovány do 7. a 6. stol.př.n.l. Velmi zajímavá je Necropole na jihu, která obsahovala tomby , z nichž mnoho obsahovalo pohřbené děti uložené v amphorách. Celkem bylo objeveno okolo 1500 tomb. Známá je nalezená skulptura, řecky zvaná Kaurotrophos, která představuje bohyni kojící dvojici dětí, nalezená v severní necropoli.

Zemědělské domy mimo město vykazovaly velký rozdíl oproti městské zástavbě, kdy byly domy relativně velmi malé, ale je těžké je lokalizovat. Předpokládá se, na základě nalezených tomb blízko břehů řeky Mulinello, že se nacházely za městem, v tomto případě blízko pohřebiště.

Městská část byla poměrně hodně prozkoumána francouzskými expedicemi a samozřejmě se zaměřením na civilní centrum řeckých měst – Agoru. Prostor Agory byl dán výstavbou v 7.stol.př.n.l., kdy byl prostor dán různě směřujícími ulicemi a při rošiřování různě orintovanými bloky domů. Různé budovy, v té době postavené, byly jak profánní, tak i sakrální a zadávali tak tvar Agory, ale dnes se nedá určit jejich funkce. Tvar celého středu – Agory - je lichoběžníkový a zabírá plochu 2 370m2. A zdá se, že z doby konce 8. do poloviny 7. stol.př.n.l.nezbyla žádná budova. Místo je ohraničené na východě 3m širokou ulicí D1, na západě ulicí C1 a na severu ulicí A, obě 5m široké. Na konci 7.stol.př.n.l. byla Agora ohraničena na severní a východní straně dlouhými kolonádovými stavbami. Každá tato kolonáda – Stoa byla vyrobena ze dřeva s jednoduchými střechami. Tento typ budov, používaný v archaickém období byl často používán budˇ jako součást svatyní nebo se nacházel v těsné blízkosti a sloužil jako přístřeší pro věřící. Jako první byla v Megaře postavena stoa na severní straně Agory v délce 40m a šíři 6m ve třetí čtvrtině 7.stol.př.n.l. Dvě ulice na jihu byly ukončeny svatyněmi, ze kterých mnoho nezbylo a tak nebylo možné určit, jakému božstvu svatyně dedikovány a budovy byly lokalizovány v pozdější době. Budova na východní straně, označovaná „i“, pocházející ze stejné doby jako stoa na severní straně, obsahovala cellu s jednou lodí a hluboký vchod do pronau , zatímco budova na západní straně, označovaná jako „h“, měla kratší pronaos s dvěmi dveřmi vedoucími do celly. Ta byla rozdělena do dvou částí linií tří sloupů vedoucích středem.

V blízkosti těchto dvou chrámů se nacházely na severní straně domy, později zbourané pro další zástavbu. To samé existovalo na jižní straně Agory, které později ustoupily výstavbě portika. Úzce spojeny s Agorou byly bloky domů na západní straně, ale byly odděleny ulicí Plateia C. Zajímavá je stavba, spadající do třetí čtvrtiny 7.stol.př.n.l.na severovýchodním rohu bloku, blízko východního vchodu na Agoru, obsahující dvě vedle sebe ležící komory a uvnitř se našly ampfory s popelem. V jedné z komor byly nalezeno šest pravidelných otvorů v prahu. Mnoho pozůstatků ukazuje na to, že se jednalo o chrám s dvěma cellami. Mohlo jít také o druh kultovního místa, nazývaného Heroon, tedy pohřební místo pro zakladatele města. Měří 13 x 9,8m. Více na jih od heroonu ve stejném bloku je další budova, postavená o století později, okolo roku 530 př.n.l. na místě již postavené budovy. Charakter komplexu s třemi místnostmi a vstupním dlouhým rovným portikem, otevřeným směrem do dvora měřícího 12,65 x 5,8m ukazuje na to, že se mohlo jednat o Prytanikon (prytaneum). Místo, kde sídlili a úřadovali velmi důležití úředníci řeckých měst – prytaines ( podobná budova je v Morgantině). Důležitá budova je jihozápadní straně Agory, lichoběžníkového tvaru, která byla identifikována jako budova pro veřejné užití.

Po dlouhé době, kdy bylo město opuštěno, došlo k částečnému znovuosídlení za Timoleona. Z praktických důvodů se město stále drželo archaického městského členění. Velikost Agory byla zredukována na zhruba polovinu své minulé velikosti. Agora byla na ceveru ohraničena dlouhým portikem , postaveným o něco vzadu za původním portikem. Na jižní části veřejného prostoru byly postaveny Thermae, skládající se z několika obdélníkových, vytápěných místností, lemovaných lavicemi. Tyto místnosti byly okolo kruhové haly, obsahující trubky pro horké koupele. Jsou domněnky, že mezi obytnými budovami v severozápadním rohu byla velká budova postavená ve 3.stol.př.n.l. s obchody, z nichž jeden měl místnost vzadu. Dům byl vybudovánm kolem velkého dvora, s místnostmi okolo něho. Tři místnosti byly čelem k dřevěnému portiku na severní straně a dvě směrem na západ a jedna z nich měla schodiště do prvního patra. Uprostřed dvora byly objeveny zbytky původní budovy z 8.stol.př.n.l.

Po roce 214 př.n.l. mají budovy pouze zemědělský charakter. Budovy z předchozího období jsou popsány výše. Městské hradby ze 3.stol.př.n.l. byly široké 2,5m a byly postaveny ze dvou paralelních zdí, uvnitř vyplněných. Vznikly v době války proti římskému vojevůdci Marcellovi a chránily pouze východní část severního plata.