Eloro - Helorus (Helloro)


Eloro - Helorus

Historie

Jako jedno z mála řeckých míst na Sicílii, bylo toto místo založeno jako ekistés(kolonie), ne tedy jako ostatní samostatná města, ale jako podpůrné místo většího města. V tomto případě Syrakus, které založily v podobném duchu další dvě místa Acre a Kasmenai a všechny tři města sloužili jako body vnější obrany Syrakus proti jak ostatním řeckým městům, tak i proti domácímu obyvatelstvu a lišila se od dalšího syrakuského města Kamariny, které bylo dost možná založeno jako obrana proti rostoucímu vlivu Gely v r. 598 př.n.l. Vlastní Eloro ležící u ústí řeky Tellaro, tak uzavíralo pomyslnou půlkruhovou obranu Syrakus a spolu s Acre a Kasmenai kontrolovalo jihovýchodní část Sicílie. Ve starověku se řeka Tellaro jmenovala Eloro a její ústí je zhruba 8 km od dnešního většího města Noto. Přímo u ústí je ve výšce okolo 20 m kopec , který se stal centrem založení nové kolonie. Místo je zmiňováno v literárních pramenech díky blízkosti místa, kde se odehrála bitva mezi Hippokratem z Gely a Syrakusany, kteří v bitvě r. 492.př.n.l. podlehli a také je zmiňována cesta, zvaná Via Elorina.O místě je velmi málo spolehlivých zpráv a ty se víceméně podařilo potvrdit díky archeologickým výzkumům, ale prakticky nic se neví o začátcích města, ale nálezy alespoň potvrzují založení na konci 8.stol.př.n.l. Od r.263.př.n.l. bylo pod nadvládou Syrakus a to je potvrzeno ve smlouvě mezi Hieronem II a Římem, pod které spadalo od r. 214.př.n.l. A bylo uváděno jako civitas. Značné množství uměleckých děl bylo odvezeno na počátku 1.stol.př.n.l., kdy byl kvestorem Sicílie nechvalně proslulý Verres, známý svým drancováním Sicílie.

Plán města


Svatyně Démétér pohled od západu
Obývaná plocha města byla okolo 10 ha a byla obehnána fortifikací v délce 1,4 km. Nejstarší část zdi leží blízko městské brány na severní straně a je datována do 6.stol.př.n.l. Zeď byla tvořena dvojitou linií s vnitřním vyplněním (emplekton). Brána na západní straně byla později pozměněna pozdější úpravou ve 4.stol.př.n.l. K těmto stavebním úpravám patřilo vybudování čtvercových věží

Základy čtvercové věže vybíhající z hradeb
, které vyčnívaly ze zdi a vyztužovaly tak dost slabé obranné zdi. Na jihu byla identifikována brána vedoucí přímo k ústí řeky Tellaro. Via Elorina byla postavena z kamenných částí, ve kterých jsou vidět stopy po kolech vozíků. Celkově je tvar cesty dán morfologií terénu. Severojižní cesta vznikla jako hlavní tepna města a byla překřížena ulicemi ve směru východ – západ. Dvě ulice byly odkryty uprostřed náhorního plata na východní straně. Ulice vytvářeli nepravidelné tvary bloků (např.100 x 28 m). Na severní straně byla malá trapezoidní plocha 25 x 15 m hraničící s dvěmi budovami – portikem na východě a portikem na západě. V tomto prostoru byla Agora. Jihovýchodně od kopce byly odkryty další ulice s jinou hlavní cestou, která vedla od severozápadu na jihovýchod. V tomto místě stály domy z 8.stol.př.n.l.s podobným půdorysem, jaký se našel u staveb v Megaře Hybleia nebo v Syrakusách. Ostatní budovy většinou pocházejí ze 4.stol.př.n.l. A z této doby jsou také dvě sakrální budovy, z nichž jednu lze považovat za Asklépion

Asklépieion od jihozápadu
a druhá byla dedikována Démétér, což byl velký, tetrastylový prostylový chrám. Původ dedikace vychází jak z nálezu malého terracotového oltáře, který jméno bohyně obsahoval, tak i z nalezených figurek bohyně s pochodní. Na začátku 2.stol.př.n.l. Byla svatyně uzavřena na severní straně typen portika -Paraskéne (architektonický prvek, u kterého dlouhá budova vybíhá na obou koncích mimo obdélníkový půdorys. Portikus byl poměrně dlouhý (66 m) a byl vybaven dórskými sloupy v přední části. Vnitřní část byla rozdělena do dvou lodí čtvercovými pilastry.

Celý prostor sakrálních budovy byl zničen požárem v 6.stol.nl. a na jejím místě byla postavena byzantská basilika. V celém objektu sakrálních staveb bylo zaznamenáno šest stavebních fází.


Základy basiĺika na místě původního chrámu-2
Mimo zdi města stálo divadlo se 17 řadami sedadel, rozdělěných do 5 kerkides a mimo město byla další svatyně, užívaná v 6. a 7.stol.přn.l. Byla vybavena lavicemi podél zdí nad kterými byly votivní figurky, což ukazuje na Koreion, tedy svatyně Persefóné (jinak Koré). Ta byla se svou matkou Démétér velmi oblíbeným božstvem na Sicílii. Na vyšším místě na jižní straně byla později postavena pevnostní věž. Na vnějším perimetru Elora byly pohřební místa – Necropolis a to na všech třech stranách vedoucích do vnitrozemí. Známý je pomník tzv. La Pizzuta s dórským sloupořadím.





Plánek Santuario Démétér



Eloro - Santuario Démétér