Syracusy


DSC01249.JPG
V r. 734 př.n.l. Korinťané vedeni Archiasem založili malou kolonii u přirozeného přístavu u ostrova Ortygia, které dali jméno Syracusy. Ostrov tvořil severní stranu velkého přístavu a později, v polovině 6. st.př.n.l., byl spojen s pevninou pevnou hrází. V průběhu 5. st.př.n.l.se mimo velký přístav podařilo vytvořit díky stavbě molů menší přístav na severu ostrova. Tím se stal přístav nejvýznamějším v západním středomoří. Na pevnině byla administrativním centrem Achradina. Na západ od ní byla čtvrť Neapolis s divadlem, amfiteátrem a mnoho památek. Na severozápad od Neapolis byla obytná čtvrť Tyche. Terén dosahoval až k výšině Epipolae a protože terén byl vysoký, byl ze strategických důvodů zahrnut do hradeb, které vedly daleko na západ k pevnosti Euryalos. Poslední stavby hradeb prodloužily jejich délku na 31 km a byly postaveny za vlády Dionýsia na začátku 4. st.př.n.l. V průběhu 5.stol.př.n.l. Začaly Syracusy svou mocí a bohatstvím konkurovat samotným Athénám.

V r. 495 př.n.l. Gelon (540–487 př.n.l.), tyran z Gely ovládl většinu Sicílie a ze Syracus udělal hlavní město.V roce 480 př.n.l. vedl Řeky ve vítězné bitvě u Himery. Jeho bratr Hieron I. porazil v námořní bitvě u Kýmé v r. 474 př.n.l. Etrusky a zajistil tím Syracusám dominatní místo v celém západním středomoří. V r. 415 – 413 př.n.l.zvítězily ve válce s Athénami. Mezi lety 410 až 397 př.n.l. znovu zvítězili nad Kartaginci a potvrdili tím svoje výsadní postavení ve středomoří.

V polovině 4.stol.př.n.l. nicméně Kartaginci znovu napadli Syracusy. V r. 344 př.n.l. byl vyslán na žádost řeckých měst na Sicílii Korinťan Timoleon a vedl Syracusy k vítězství v r. 339 př.n.l. a za vlády Timoleona byly znovu obnoveny demokratické vlády v řeckých městech. Ve 3. stol. př.n.l. se Syracusy spojily s Římem ve válce s Kartágem, ale později město odmítlo spojenectví a bylo dobyto Římem r. 212 př.n.l. Je smutná pravda, že i díky rabování v bohatých Syracusách se Římané seznámily s řeckou kulturou a uměním a v této válce byl také zabit zdejší rodák Archimédes. Od té doby bylo město pod římskou nadvládou. V r. 535 dobyl Syracusy Belisar, vojevůdce císaře Iustiniána a poté spadalo pod byzantskou sféru vlivu. Nakonec bylo dost zničeno Saracény v r. 878.


DSC01244.JPG
Syrakusy byly v době svého rozkvětu místem, kde žili a tvořili významní umělci tehdejšího helénského světa. Za vlády Hierona I to byl básník Pindaros a dramatik Aischylos. Dionýsios II (367-343 př.n.l.) byl ochráncem Platóna a Hieron II největšího vědce antického světa Archimeda, který se narodil v Syracusách r. 287.př.n.l., kde žil po studiích v Alexandrii. Hodně pomohl svými vynálezy v bojích s Římany, když r. 212. př.n.l. soustavou zrcadel zapálil jejich loďstvo. Byl, bohužel, zabit při drancování Syracus římskými vojáky r.211 př.n.l.

Památky

Na ostrově Ortygia jsou zbytky Apollónova chrámu, pravděpodobně nejstaršího dórského chrámu na Sicílii a kousek odtud je část Athenaionu.


DSC01233.JPG
Ale největší a nekrásnější památky leží ve čtvrti Neapolis v archeologickém parku na vrchu Terminite a nejvíc impozantní je řecké divadlo. Se stavbou se začalo v 5. stol.př.n.l., ale kompletně bylo divadlo dostavěno v letech 238 – 215 př.n.l. za vlády Hierona tak, že sedadla byla vysekána do skály. Kapacita hlediště byla 16 000 diváků a v průběhu let bylo divadlo mnohokrát upravováno a přestavováno. Za římské vlády bylo divadlo uzpůsobeno i námořním hrám (Naumachie). Původně mělo 61 řad (nyní zbylo 46), rozdělených do 9 sektorů vnitřními schodišti. Šířka hlediště je 138 m a orchestra měla 16 m. Některá sedadla nesou jména předních Syracusanů, např. Členů rodiny Hierona II. Nad hledištěm je několik umělých jeskyní, včetně nymphanea.

Pár desítek metrů odsud je velká těžební jáma zvaná Latomia del Paradiso, kde se lámal kámen a kde je proslulé Dionýsovo ucho (Orecchio di Dionisio). V lomu pracovali řečtí otroci po porážce Athén r. 413 př.n.l. Lámáním kamene se vyhloubila jáma 40 m hluboká a dnes je z lomu nádherná zahrada s citrusovníky, akanty a oleandry.

Dionýsovo ucho je 60 m dlouhé a 23 m vysoké. Říká se, že tyran Dionýsius mohl díky skvělé akustice slyšet, co si vězni povídají ve vyhloubené jeskyni. Slyšitelnost je fakt skvělá, můžu to potvrdit. Pár metrů vedle je Grotta dei Cordari (jeskyně provazníků). Směrem k římskému amfiteátru je na pravé straně obrovský oltář postavený Hieronem II z vděčnosti k Diovi. Na základně měří neuvěřitelných 198 x 23 m. Dvě schodiště zdobí figury atlasů.


DSC01261.JPG
Římský amfiteátr byl postaven kvůli gladiátorským představením a pochází ze 3. až 4. stol. byl vytesán do skály. Ač se to nezdá, byl obrovský a velikostí ho překoná jenom amfiteátr ve Veroně a samozřejmě v Colosseum(!). Bohužel za nadvlády Španělů sloužil amfiteátr jako zdroj kamene pro opevnění, takže z něho moc nezbylo.