Paestum


Poseidonův chrám
Lokalita Paestum leží v oblasti, které patřilo do takzvaného Velkého Řecka – Magna Graecia a do kterého se počítaly další města na jihu Itálie např. Crotone, Metapontos, Sybaris, Taranto. Místo je na pobřeží blízko města Amalfi a je vzdálené zhruba 802km od Neapole. Paestum bylo založeno Řeky z bohatého a mocného města města Sybaris okolo roku 600 př.n.l. s původním názvem Poseidonia a bylo nejsevernější řeckou kolonií v Itálii. Město začalo vyrůstat blízko ústí řeky Sele a ocitlo se tak na hranici sféry vlivu etruského na severu a řeckého na jihu. Díky obchodu mezi těmito velkými oblastmi a díky vcelku vyspělému zemědělství a rybolovu město rostlo. Vlastní obrys města byl víceméně dán tím, že leží na trochu vyvýšeném travertinovém šelfu a okolo něho byly postaveny hradby. Do roku 400 př.n.l. bylo řeckou enklávou a stavby které jsou z této doby, jsou dost jasně identifikovány. Od jižní brány Porta Gisticia k severní bráně Porta Aurea vedla via Sacra, později za římské vlády Cardo Maximus, hlavní náměstí v řeckých městech byla agora, v Poseidonii byla zhruba v půli cesty Via Sacra a zahrnovala také bouleterion, kruhovou stavbu určenou pro schromáždění občanů. Z řecké doby pocházejí samozřejmě také nejznámější stavby v Paestum a to byly chrámy : tzv, basilica , Poseidonův chrám a také Athénin chrám .


Basilica - (Heraion) a Poseidonův chrám
V roce 510 př.n.l. bylo město Sybaris obsazeno a zničeno konkurenčním řeckým městem Crotonem a uprchlíci z města Sybaris se objevují v Poseidonii a po této době vrůstá stavební činnost ve městě. Z této doby pochází zvláštní stavba heroon. Mnoho nálezů hrnčířských výrobků, amfor a dalších výrobků pochází z oblasti Magna Graecia, vlastního Řecka ale i z Egypta, což ukazuje na rozsáhlou obchodní činnost města. Velké množství nalezených mincí je s portétem Poseidóna a začaly se razit okolo r.550 př.n.l., byly jednoduché s vyraženými písmeny dovnitř (incuse coins). Po příchodu uprchlíků ze Sybaridy se začaly objevovat mince s býkem na reverzu. Necropole Poseidonie byly mimo město a hrobky byly jednoduché obdélníkové, vysekané do skály. Často byly vykládány travertinovými deskami po stěnách i na víku. Méně často se používaly na víka dlaždice. Hroby byly skromně vybaveny, mužské obsahovaly velmi často škrabky na odstranění nečistot a malým alabastronem, to byla alabastrová nádobka pro olej, často používaný ve sportovních aktivitách. V ženských hrobkách byly nalezeny nádoby zvané řecky Lekythos pro parfémový olej a malé nádoby, Skyphos, na pití. Vázy obsahovaly nejčastěji červené figury athénského stylu. Některé hrobky měly zdi vyzdobené malbami s náměty z pohřebních slavností nebo z posmrtného života.Nejznámější je docela výstavně vyzdobená Hrobka potápěče. Obecně se nenašly žádné zbraně a hrobky jsou víceméněě svojí vybaveností na stejné úrovni, což může buď znamenat demokratický okolnosti dění ve městě nebo hroby zámožnějších vrstev nebyly prostě objeveny.


Bouleterion - vzadu Chrám Athény
Přibližně v roce400 př.n.l. bylo obsazena domorodými Lukány. O této době není moc známo. Neví se, jaký mělo obsazení města dopad, ale pravděpodobně nebyl nijak výrazný, protože se nadále mluvilo a psalo řecky, chrámy byly dále navštěvovány a víra nebyla nijak omezena nebo změněna. Nevíme o žádných větších stavbách z této doby a tak jediné místo, kde se nějak doba projevila jsou hroby, které jsou více diferenciované co se týče výzdoby. V ženských hrobech se objevují stříbrné, bronzové a jantarové ozdoby, množství nádob a v některých hrobech Lebes Gamikos, speciální vázy používané při svatebních obřadech. Pokud se tedy ve městě samém nic velkého nezměnilo, mělo obsazení Lukány vliv na osídlení okolí města, které bylo v Řeckém období velmi řídké a nyní se venkov zalidňoval.


Italické divadlo
Jestliže nebyl vypozorován žádný významný vliv, pak obsazení města Římany mělo vliv velký. Ještě za samnitských válek ( třetí samnitská válka 298 – 290 př.n.l.) udržovala Poseidonia přátelské styky s Římem, ale roku 273 př.n.l., po válce Říma s epeirským králem Pyrrhem (280 – 275 př.n.l.), kdy stála na straně krále Pyrrha, se stala římskou kolonií s názvem Paestum. Jak přesně proběhlo obsazení města není známé, ale je možné, že část obyvatel byla zabita nebo prodána do otroctví a místo nich zaujali místa ve městě i mimo něj noví kolonisté. A s nimi šly ruku v ruce nejen architektonické změny v plánu města, ale kolonisté si také sebou přinesly sociální, náboženské a administrativní změny. Bývalá agora, hlavní centrum řeckých měst vlastně zmizelo a nové střed města, forum, se posunul kousek dál a zde se nacházely nejdůležitější veřejné budovy města. Na severní straně to byl nový italický chrám a comitium. (místo pro schromáždění městské rady). Na jižní straně byla postavena budova curie (pro zasedání městské rady). Vedle se postavilo macellum (masný trh) a na krátké západní straně bylo postaveno lararium a možná další veřejné budovy. Východní část Fora je bohužel pohřbena pod moderní cestou. Hlavní cesta via Sacra, která v řeckých dobách nebyla zpevněná, změnila jméno na cardo maximus a byla vydlážděna. Jako každá římská kolonie poskytovalo Paestum Římu pro potřeby vedení válek lodě, námořníky a ze zemědělských produktů zrní Za punských válek stálo město věrně na straně Říma.


Basilica
Po dobu císařství prosperovalo i díky námořnímu obchodu a zemědělství, o mírném klimatu a úrodné půdě se zmiňují Vergilius a Ovidius. Město začalo upadat od 4.stol., protože se začal zanášet přístav u ústí řeky Silaris (Sele) a rovina kolem města se velmi často zaplavovala a lokalita se stala místem, kde byla malárie zcela běžným onemocněním.

V 18.stol. začaly vykopávky a restaurace objektů prostřednictvím architekta krále Karla III bourbounského, Ferdinanda Sanfeliceho a lokalita začala přitahovat i učence jako J.W.Goetha, J.J.Winkelmana a G.B.Piranesiho. V roce 1805 byly odkryty první hroby, které dokazovaly etruský vliv, protože byly bohatě vybaveny a to nebylo v řeckém světě obvyklé. S jejich restaurací pokračoval až po r. 1930 architekt Sestieri a zároveň se začalo se systematickým výzkumem celého města. Významné nálezy pocházejí z let 1954 a 1968 , kdy se podařilo odkrýt bohaté podzemní kultovní stavby. Bohužel je výzkum prakticky zastaven, protože další části antického města leží na soukromých pozemcích a například části odkrytých staveb jsou pod současnou silnicí. Areál byl v roce 1998 s blízkou Velií a národním parkem Cilento / Vallo de Diano zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Stavby


Athenaion
Vchod do archeologického parku je u chrámu Athény, hexastylového peripterálního chrámu s rozměry 33 x 14,5m v dórském stylu a poměrem sloupů 6:13 (což je klasický poměr 6x2+1), ale uvnitř jsou u celly čtyři iónské sloupy, to znamená, že při stavbě se mísily oba dva stavební slohy. Chrám se také nazýval podle římské bohyně Ceres a byl postaven okolo r. 500 př.n.l. tedy asi půl století po stavbě basiliky – prvního velkého chrámu v Paestum. Uvnitř chrámu jsou zbytky stavby křesťanského chrámu, který byl vestavěn do původního chrámu v 9.stol. Sloup , který stojí nedaleko (tzv. votivní) a oltář, patří k dříve postaveného chrámu v 6.stol.př.n.l. Na čelních stranách chrámu jsou zbytky tympanonu a jasně viditelné triglyfy a metopy.


Porticus okolo Fora - Vlevo Gymnasion
Po cardo maximus (Via Sacra), která vede k dolním chrámům se prochází kolem zbytků staveb z helénské doby a zhruba v úrovni Fora přechází zbytky domů do římského období s mozaikovými podlahami a s mramorovými impluvii. Na levé straně je ještě před gymnasionem tzv. heroon, zajímavá stavba - hrobka, kde bylo objeveno velké množství předmětů. Vlastní gymnasion(ze 2.stol.př.n.l.) měl velký bazén s podvodním bludištěm. forum mělo po stranách portika a směrem k Neptunovu (Poseidonovu)chrámu byly hospody a krámy. Na okraji Fora směrem k Poseidonovu chrámu a k Basilice bylo městské lararium.


Poseidonův chrám
Neptunův chrám (Poseidonův)je jedním z nejkrásnějších dochovaných chrámů jak na území Itálie, tak i v celém středomoří, postavený téměř stejně jako Diův chrám v Olympii a to okolo poloviny 5.stol.př.n.l. Jedná se o amphiprostylový, mající symetrické fronty, hexastylový se šesti sloupy na krátkých stranách a 14 sloupů na dlouhé straně a je peripterální s volnými sloupy po obvodě. Uvnitř byl naos rozdělen na pronaos - přední vestibul se dvěmi sloupy, naos – vnitřní prostor se sedmi sloupy po stranách, které měly kladí a nad ním ten samý počet menších sloupů a epinaos – zadní prostor podobný jako pronaos. Naos byl vyvýšen o 140 cm a vedly do něj dva schody. Vnitřní dvojité sloupy vytvářejí nádherný, symetrický prostor a ten svojí architektonickou dokonalostí ladí s exteriérem. Jednotlivé kamenné bloky pro sloupy mají 2000 až 2500 kg a kameny použité na překlady mají až 3000kg. Sloupy jsou vytvořené s architektonickým prvkem entase,dříky sloupů jsou z estetického důvodu mírně vyduté. Na celé stavbě je patrná velká zkušenost stavitelů, protože chrám má na své dlouhé straně mírně prohnutí – konvexitu, která dosahuje uprostřed 10 cm směrem od země a pozorovateli se zdá chrám naprosto rovný. Kdyby chrám neměl konvexitu, měl by divák optický dojem, že se budova trochu hroutí. To samé je použito s rohovými sloupy, které jsou mírně nahnuty směrem dovnitř budovy. V opačném případě, tedy v perfektní kolmosti na stylobat, by divák měl dojem, že je budova křivá. Stejný princip byl použit řeckými staviteli mnohokrát a jasně patrné je to na chrámu v Athénách. Celkově je dojem z Poseidonova (Neptunova chrámu) maximálně harmonický a vytříbený.

Vedle tohoto architektonického skvostu stojí nejstarší chrám v Paestum a tou je basilica – heraion je to rozlohou největší řecký chrám ve městě. Byl postaven v polovině 6.stol.př.n.l., kolem roku 550. Název Basilica je nesprávný a vznikl tím, že se v 18 stol.již vědělo o tom, jak je většina řeckých chrámů dělena podle počtu předních sloupů: čtyři, šest, osm a tím, že chrám měl lichých 9 sloupů, se vědci domnívali, že se jedná o veřejnou budovu (soud), která obyčejně měla název basilica. Díky nálezům votivních sošek se dá s jistotou tvrdit, že chrám byl zasvěcený Heře. Navzdory ne moc klasické architektonické struktuře chrámu, jde o velmi zajímavou stavbu, protože se na ní dá vypozorovat vývoj náboženské architektury. Má, jak již bylo řečeno, 9 sloupů na čelní i zadní straně a 18 sloupů na stranách, 50 sloupů celkem s nízkými hlavicemi. Pronaos obsahoval 3 sloupy, ty stojí a cella byla rozdělena po délce 7 sloupy uprostřed, z nichž tři také stále stojí. To ukazuje na nejstarší archaické řecké chrámy s dřevěným stropem a střechou. Celá stavba má základ 54 x 24,5m. Je dost možné, že chrám sloužil jako svatyně jak pro Heru, tak i pro Dia, přičemž každému byla vyčleněna jedna douhá polovina chrámu. Podobné, dvojité sakrální stavby byly i v Egyptě. S největší pravděpodobností začal převažovat kult Hery a o století později jí byl zasvěcen celý velký chrám postavený vedle basiliky.

Když se budeme vracet zpět po druhé ,západní straně, dojdeme k macellu, trhu, se zbytky malého chrámu, které svojí jednou stranou tvoří část fora, které svojí velikostí předčí forum v Pompejích. Vedle tohoto malého trhu stojí zbytky italického divadla nebo také comitia, ve své době zastřešeného a jednou ze svých zdí tvořícího část Fora.

Symetricky na druhé straně Fora jsou zbytky chrámu Míru - Tempio della Pace. Byl tetrastylový, peripterální s cellou bez opisthodomu a zasahující do ecclesiasterionu nebo otevřeného divadla. Byl postaven po r. 273 př.n.l. s třemi vnitřními místy. Měl šest sloupů na každé straně a byl přestavován v r. 80 př.n.l. Stylobat je poměrně vysoký, takže do peristylu vedou schody a na podiu jsou zbytky sloupů. Již zmíněné otevřené divadlo bylo postaveno kolem roku 460 př.n.l. a dosud nelze stoprocentně říct, k čemu přesně budova sloužila.

Bohužel je část antického města oddělena silnicí a tak je dost možné, že v těchto neodkrytých místech se nachází administrativní budovy jako curia nebo aedilum. Od fora vede ulice tzv. cardo minor k amfiteatru.

Amfiteatry jsou čistě římskými stavbami, určenými k zápasů buď gladiátorů nebo zápasům s dravou zvěří. Je trochu zvláštní, že tato stavba,datovaná do 1. stol., je umístěná v centru města, protože v římských městech byly amfiteatry obvykle stavěny mimo město nebo na jejich okrajích, ale asi to bylo tím, že v době vzniku to místo bylo téměř na kraji a tomu napovídá i ne moc velká plocha amfiteátru. Měl čtyři vchody, dva v hlanvní ose a dva příčné ose. Při stavbě se použily hned tři techniky: opus incertum, opus quadratum a opus latericium. Vzhledem ke svojí malé velikosti pojmulo zhruba 2 000 diváků.

Za Amfitátrem je směrem k chrámu Athény bouleuterion. Velmi pravděpodobně byl postaven v 5.stol.př.n.l. Zde se scházelo a diskutovalo vedení města, uzavíraly se zde smouvy a vyhlašovali války. Celé město bylo obehnáno hradbami, které z velké části dosud stojí. Byly 5 km dlouhé, vysoké 15 m a široké 5 – 7 m a byly flankovány 24 kruhovými nebo čtvercovými věžemi. Hluboký příkop byl naplněn vodou. Paestum je fantastickou ukázkou architektonického umění starých Řeků a nemělo by se při návštěvě Kampánie vynechat, protože je to nádherná ukázka estetického cítění v antice.