Konstantinova donace
Pravděpodobně nejslavnější padělek v historii je Konstantinova donace (lat. Constitutum Constantini nebo Donatio Constantini ad Silvestrem I. papam)
Jedná se o padělanou listinu, vystavenou údajně římským císařem Konstantinem I. Měla zaručit papeži Silvestru I. (314-335) a jeho nástupcům nadvládu nad Římem, Itálií a celou západní částí římské říše. Původ listiny podle jedné verze pravděpodobně spadá do let krátce po polovině 8. stol., kdy měla pomoct papeži Štěpánu II. při jednání s franským majordomem Pipinem III Krátkým (ale verzí o datu vzniku je několik, viz níže). Měli se setkat na jaře roku 754 Ponthionu. Papež ukázal králi starodávnou listinu o níž tvrdí , že se jedná o testament císaře Konstantina, kterého jeho předchůdce Silvestr I. vyléčil z malomocenství. Papež pomazal Pipina jako krále v bazilice v Saint-Denis a umožnil tak karolinské rodině nahradit starší merovejskou královskou linii. To byla první korunovace nějakého vládce papežem.
Pipin si poté nechal udělit titul patricius Romanorum (Patricij Římanů). Zdá se, že Pipin na oplátku slíbil, že dá papeži ty země v Itálii, které Langobardi zabrali Byzanci. Slib byl splněn v roce 756. Konstantinův údajný dar umožnil interpretovat Pipinovo udělení nikoli jako dobrodiní, ale jako obnovu. Místo vzniku tohoto dokumentu je také zahaleno tajemstvím a také je dost možné, že hlavním cílem padělku bylo dokázat Frankům spravedlnost translatio imperii, tj. přenesení císařského titulu při korunovaci Karla Velikého v roce 800; padělek byl tedy důležitý hlavně pro Franskou říši. Papežové tak používali tuto listinu k podpoře svých mocenských nároků v Itálii, zejména ve 13. století, na podporu tvrzení o politické autoritě papežství.
Odhalení padělku
Při bližším zkoumání listiny, mimochodem velmi nízké kvality, došel německý teolog, astronom, filozof a spisovatel, kardinál Mikuláš Kusánský (1401-1464) spolu s humanistou a knězem Lorenzem Vallou (1407-1457) došli k závěru, že se jde o padělek, což Vallo popsal ve svém díle De falso credita et ementita Constantini donatione declamatio Confutatio in Morandum. Toto dílo bylo přeloženo do češtiny humanistou Řehořem Hrubým z Jelení. [1] Oba dokázali, že město Konstantinopol, ve spise takto uváděné, se jmenovalo do roku 330 Byzanc. Edikt totiž uvádí, že Konstantin přesunul své sídlo z Říma do Konstantinopole, aby papeži nekonkuroval. Darování bylo založeno na Legendě o S. Silvestru, vyprávění z 5. století o vztahu mezi papežem Silvestrem I. a císařem Konstantinem. Začíná příběhem o obrácení Konstantina ke křesťanství poté, co ho Silvester I. zázračně vyléčil z malomocenství. Konstantin pak prohlašuje důležitost Říma pro církev, protože je to město apoštolů Petra a Pavla. Druhá část padělku obsahuje skutečný dar: Konstantin, při přípravě na odjezd do svého nového hlavního města Konstantinopole, uděluje papeži nadvládu nad církevními diecézemi Antiochie, Alexandrie, Konstantinopole a Jeruzaléma a nad všemi kostely na světě.
Tzv. Donace tak potvrzuje nárok katolické církve na určitá území, na nadřazené postavení nad ostatními církvemi a na postavení papeže, jenž je srovnatelné s postavením císaře. Dokument byl spojován s korunovacemi Pipina (754) a Karla Velikého (800). Konsensuální názor je, že Donace byla napsána v 50. nebo 60. letech 8. století duchovním z Lateránské Baziliky v Římě, možná s vědomím papeže Štěpána II. (nebo III.; 752–757), pokud je dřívější datum správné.
Listina souvisí s jinými církevními padělky, nazvanými Pseudoisidorské dekretálie (stovky dokumentů). Autor, nebo možná skupina autorů, není znám, sám sebe v díle označuje jako Isidor Mercator, který byl po objevení dekretálů ztotožněn s Isidorem Sevillským, zesnulým roku 636, ovšem opravdový vznik se klade mezi roky 847–852.
Část Donace
Alespoň pro ukázku se můžeme podívat na začátek textu v tzv. Gratianově dokumentu (nemá nic společného s římským císařem Gratianem):
Kap. XIII. : Císař Konstantin odevzdal svou korunu a všechny své královské výsady ve městě Římě, v Itálii a v západních částech apoštolské [Viz]. Neboť ve Skutcích blahoslaveného Silvestra (které blahoslavený papež Gelasius v Radě sedmdesáti biskupů vypráví tak, jak je čtou katolíci, a v souladu se starodávným zvykem, jak říká, že mnoho církví následuje tento příklad) se vyskytuje takto….
Kap. XIV. : Císař Konstantin čtvrtý den po svém křtu udělil papeži římské církve toto privilegium, aby jej kněží v celém římském světě považovali za jejich hlavu, jako soudci krále……
Poznámka 1:
M. Kopecký: O neprávě uvěřeném a smyšleném Konstantinovu papeži nadání – český překlad spisu Lorenza Vally. Český humanismus, 1988
Zdroje:
- P. Kirsch: The he Catholic Encyclopedia, Volume V, 1999
- Högermann: Karel Veliký-vládce Západu, 2002
Titulní obrázek mozaiky:
Na mozaice je zobrazen akt donace Konstantina papeži Silvestru I. Basilika Santi Quattro Coronati, Bazilika čtyř korunovaných svatých mučedníků v Římě, foto: Peter1936F; zdroj: Wikimedia Commons
