Konzulární diptychy v pozdní antice
Diptych (z řeckého δίπτυχον, di „dva“ + ptyché „složený“) je artefakt většinou s dvěma plochými deskami, často spojenými klouby. Pár těchto desek obsahoval zapuštěnou plochu zaplněnou voskem, do kterého se pomocí ostrého předmětu vyškrábal text nebo obrázek. Vosk se poté mohl vyhladit a byl připraven pro další užití.
Obyčejné diptychy byly ze dřeva, luxusnější byly vytvořeny z dražších materiálů. Později byly i vnitřní části vyrobeny z jednoho materiálu, tvrdého dřeva, slonové kosti, zcela výjimečně z kovu. V době od 1. stol. n. l. se tak označovaly formální dopisy, ve kterých bylo napsáno jmenování do funkce. Codicilii se jmenovaly malé dřevěné knihy spojené sponami. Později byly diptychy počítány mezi dary, kterými zvolení jednotlivci děkovali vysoce postaveným občanům, kteří podpořili jejich kandidaturu a ani neobsahovaly psaní, ale zavazovaly majitele k pořádání veřejných her. V Římě byly hlavními (snad jedinými) povinnostmi hry, které byly součástí natalis Urbis ve dnech 19.-21. dubna. Po roce 384 bylo použití tohoto typu diptychu omezeno císařem Theodosiem I. na ty, kteří dosáhli úřadu konzula, proto se jim říká konzulární diptychy.
Popis diptychů
Tyto slavnostní diptychy byly objednány jako dar přátelům při příležitosti jmenování do významného úřadu. Nejstarší se nachází v Aostě a je z roku 406, byl vyrobený při příležitosti zvolení Anicia Petronia Proba konzulem v západní části římské říše. Konzulární diptychy se vyznačují podobně znázorněnou symbolikou jako je například mappa circensis, kus látky, který sloužil k odstartování závodů v cirku a osoby ji drží v pravé ruce. Obvykle v levé ruce drží postavy žezlo a v mnoha případech jsou na konci vypodobněny hlavy císařů. Velmi často jsou nově jmenovaní konzulové znázorněni ve slavnostním, komplikovaném oděvu zvaném trabea. Nedílnou součástí bývají alegoricky znázorněna obě hlavní města rozdělené římské říše Řím a Konstantinopol, buď jen poprsím nebo jako celé postavy,. Postavy konzulů a personifikace měst znázorňovala jakýsi stálý řád a ostatní vyobrazené scény, či postavy ponejvíce znázorňují zábavu, scény z her, protože byly tyto diptychy k pořádání her vyrobeny a věnovány. Rovněž nápisy a tituly jsou obdobné podoby a ve zkratkách, consul ordinarius znamenal řádně zvolený konzul, vir clarissimus znamená veleslavný muž, vir inlustris se obyčejně staral o císařskou pokladnu, vir illustris znamená proslulý muž a většinou to byl člen senátu, praefectus urbi znamenal prefekta města. Patricius, čestný titul zavedený Konstantinem I. Velikým a udělovaný jak vojákům, tak i vysokým úředníkům císařského dvora. Magister militum, vysoká vojenská hodnost. Comes sacrarum largitionum byl vyšším daňovým úředníkem. Magister peditum et equitum, velitel pěších oddílů a jízdy. Nejvyšší velitel měl titul magister utriusque militae.
1. Diptych Flavia Constantina Felika
vojenský velitel, magister militum, patricij a soupeř Flavia Aetia v západní části říše, konzul v roce 428. To znamená za vlády Valentiniana III. a Theodosia II. Patřil mezi tři nejvýznamnější generály za regentství Gally Placidie, ale Jak Flavius Aetius, tak Bonifatius v severní Africe byly nebyl tolik zmiňován v soudobých pramenech a ve vztahu s Aetiem byl jeho skutečný soupeř. Věnoval se zkvalitnění obrany dunajských provincií (Notitia Dignitatum).
V době, kdy Bonifatius upadl u dvora v nemilost, poslal do severní afriky vojenské jednotky, které ale byly Bonifatiem poraženy a tak Felix posílá další jednotky pod velením gótského generála Sigisvulta. Felix, jeho manželka Padusia a jáhen jménem Grunnitus byli zavražděni v květnu 430 v bazilice Ursiana v Ravenně.
Na diptychu ze slonové kosti je zobrazen Flavius Felix v oblečení, které vyniká detailností. Nápis v horní části zní: FL(avii) FELICIS V(iri) C(larissimi) COM(itis) AC MAG(istri). Pravá strana byla ukradena za Francouzské revoluce a nesla nápis: UTR(ius)Q(ue) MIL(itae) PATR(icius) ET CO(n)S(ul) ORD(inarius)
Diptych Flavia Felika je ze slonoviny, poklad opatství Saint – Junien v Limoges, Francie Cabinet des Médailles. Wikimedia Commons. Foto: Clio20
2. Diptych Böethia
slonovinový diptych z r. 487, praefectus praetorio, Manlia Böethia (pravděpodobně otec známého filosofa, senátora a magistra officiorum za vlády Theodoricha Velkého, Anicia Manlia Severina Böethia) na oslavu jeho jmenování konzulem.
Byl pravděpodobně synem Boëthia, pretoriánského prefekta Itálie, který byl roku 454 usmrcen císařem Valentinianem III., a pravděpodobně otcem slavného filozofa Boëthia; pokud je tato identifikace správná, zemřel nedlouho po roce 487, protože je známo, že Boëthius jako malý chlapec osiřel a adoptoval ho aristokrat Quintus Aurelius Memmius Symmachus. Stal se prefektem Říma, a to dvakrát, byl zvolen přefektem Říma, praefectus Urbi a prefektem Itálie.
Nápis:
NAR(nius) MANL(ius) BOETHIVS V(ir) C(larissimus) ET INL(ustris), na pravém panelu: EX P(raefecto) P(raetorio) P(raefectus) U(rbi) SEC(undo) CONS(ul) ORD(inarius) ET PATRIC(ius).
Wikipedia Museo di Santa Giulia, Brescia. Foto: Roby BS89
3. Diptych Areobinda
diptych vyrobený ze slonoviny pro vnuka konzulů Flavia Ardaburia a Flavia Aspara, Areobinda Dagalaipha Areobinda, kteří patřili do jedné z nejvýznamnějších polobarbarských rodin ve východní části římské říše. Byl východořímským generálem a politikem. Potomek význačné linie vedl jednotky jako magister militum per Orientem ve válce císaře Anastasia se Sasánovskou říší v letech 502 až 506 a byl jmenován konzulem v roce 506. Během městských nepokojů v roce 512 se Areobindus vyhnul davu, který si chtěl vynutit změnu vlády tím, že ho prohlásí za císaře. Zřejmě brzy poté zemřel.
Jeho otec Dagalaifus (asi 430 – po 461), byl jmenován konzulem v roce 461 a byl zase synem Areobinda, konzula v roce 434, oba gótského původu. Jeho matka Godisthea (narozena kolem 445), byla dcerou Ardaburia, generála a konzula v roce 447, a vnučkou Aspara Ardaburia, mocného generála a konzula původem Alana v roce 434. (https://antickepamatky.cz/osobnosti/pribeh-flavia-aspara-a-rodiny-ardaburiu/)
Zajímavostí je jeho svatba s Anicií Julianou, dcerou Olybria, jednoho z posledních západořímských císařů. Se jménem Areobinda je spojeno víc diptychů a jednotlivých panelů, zde jsou uvedeny následující (CIL XI, 08137, CIL XIII, 05245). Horní část vyjadřuje spíše řád, taxis, scény pod konzulem jsou ze světa her. Na diptychu je nápis: FL(avius) AREOB(indus) DAGAL(aifus) AREOBINDVS / V(ir) I(llustris) / EX C(omite) SAC(ri) STA(buli) ET M(agister) M(ilitum) P(er) OR(ientem) / EX C(onsul) ORD(inarius).
World History Encyclopedia. Foto: James Blake Wiener
SchweizerischesLandesmuseum (inv.A-3564). Foto: Zurich, Schweizerisches Landesmuseum
4. Diptych Flavia Magna
pochází z roku 518 a znázorňuje státníka s neuvěřitelným jménem, Flavius Anastasius Paulus Probus Moschianus Probus Magnus, konzula z Konstantinopole v roce 518 sedícího na kurulském křesle a za ním stojící postavy jsou alegorie hlavních měst Říma a Konstantinopole, které mají atributy imperiální válečné moci a dominance, kopí a štít. Diptych má několik rysů, absence imperiálních portrétů je zřejmě důsledkem faktu, že císař Anastasius zemřel právě v době Magnova působení. Na diptychu není žádný popis.
Castello Sforzesco v Miláně. Wikimedia Commons. Foto: sailko
5. Diptych Rufia Achilia Sividia
konsula v roce 488. Sividius byl činný za vlády Odoakera. Podle nápisu na sedadle v Koloseu CIL 06, 032199 byl definován jako questor sacri palatii (vyšší soudní úředník v Římě) podle označeného sedadla „questor“ v Colosseu . Sividius byl rovněž dvakrát prefektem města (praefectus Urbis) v Římě a byl jmenován patriciem.
Nápis CIL 12, 00133: RVFIVS / ACHILIVS / SIVIDIVS / V(ir) C(larissimus) / ET INL(ustris) EX PRAEF(ectus) | URBIS na druhé straně PATRICIVS / ITERVM / PRAEF(ectus) URBIS / CONSVL ORDI / NARIVS
Sividiův diptych ze slonoviny, Wikipedia, Ancien trésor du couvent de Géronde. Foto: Clio20
6. Diptych Flavia Anastasia Proba
konzula v roce 517. Plným jménem Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius Anastasius; byl synem konzula Sabiniana a neteře císaře Anastasia. Konzulské místo zastával spolu s Anthemiem, jehož diptych se ztratil a existuje pouze kresba ze středověku. Slonovinová část diptychu (list diptychu) byla vyrobena na Východě na počest Flavia Anastasia, který má na sobě, jako mnoho jiných konzulů vyobrazených na diptyších, oděv zvaný trabea. V levé ruce má žezlo a pravá ruka drží mappa circensis, textilie, kterou se dávalo znamení začátku závodu. Konzul sedí na trůnu a nad jeho hlavou je císařovna Ariadna vpravo a vlevo možná Pompeius, příbuzný konzula. Probus byl ženatý s nemanželskou dcerou císařovny Theodory, jejíž jméno se nedochovalo. Měli jednoho syna Anastasia, který se oženil s Julianou, dcerou Proba (konzula v roce 525).Na spodní části jsou výjevy z her. Z nápisu vyplývá, že zastával úřad domesticorum equitum. CIL 13, 10032,05a, : EDCS-25700606
V horní části jsou tituly konzula: V(ir) INL(ustris) COM(es) DOMEST(icorum) EQUIT(um) | ET CONS(ul) ORD (inarius) Druhá část byla uložena v Berlíně, ale zničila se za II. Světové války. Ta nesla plné jméno konzula FL(lavius) ANASTASIVS PROBVS | SABINIAN(us) POMPEIVS ANASTASIVS.
7. Diptych Theodora Philoxena,
konzula v roce 525. Celé jméno zní Flavius Theodorus Philoxenus Sotericus Philoxenus. Dux militum, vojenský velitel a velitel vojsk v Thrákii (magister militum per Thracia v letech 491 – 518), byl jmenován konzulem v roce 525, byl také comes domesticus císaře Justina. Nápis na pravé straně CIL 13, 10032, CIL 5, 8120:
FL. THEODORVS FILOXENVS SOTERICVS FILOXENVS VIR ILLVST(ri)
Nápis na levé desce: COM(es) DOMEST(icus) EX MAGISTRO M(ilitum) PER THRACIA ET CONSVL ORDINAR(ius).
Čtyři kruhy v rozích nesou zasvěcující nápis, napsaný rovněž vyřezávanými majuskuly, ale tentokrát v řečtině: „Když zastávám úřad konzula, já, Philoxenus, nabízím tento dar tomu, kdo je hrdý na svůj způsob života.
8. Diptych Justina,
konzula v roce 540. Znovu hodně dlouhé vlastní jméno: Flavius Mar. Petrus Theodorus Valentinus Rusticius Boraides Germanus Iustinus. Nejvíce známý je pod jménem Justin. Synovec Justiniana I. Významný aristokrat a velitel na mnoha místech Východu, kde bojoval prot Peršanům a také Slovanům. Zajišťoval první kontakty s Avary. Po smrti Justiniana I se uvažovalo o jeho zvolení, ale byl svým strýce Justinem II. poslán do Egypta a zavražděn. Na levé straně :
FL(avius) MAR(_) PETR(us) THEODOR(us) VALENT(inus) / RSUST(icius) BORAID(es) GERMA(us) IVST(inus) a na pravé straně V(ir) INL(ustris) C(omes) DOM(esticorum) ET CONS(ul) ORD(inarius)
9. Diptych Anicia Petronia Proba,
Diptych u přílezitosti jmenování Proba konzulem v roce 406 (405 ?), nejstarší dochovaný diptych pochází z doby vlády císaře Honoria. Probus byl zvolen questorem v roce 395 a konzulem v roce 406 společně s bratrem císaře Honoria, východořímským císařem Arcadiem. Slonovinový diptych je jediný, na kterém je vyobrazen nějaký císař, v tomto případě Honorius, kterému je zasvěcen nápisem plným pokory a v němž se Probus tituluje jako famulus (pomocník, sluha).
Císař, ač nevoják, je oděn do zbroje, kyrysu zdobeného hlavou Gorgony a na rameni je přehozený plášť, paludamentum. Císař drží v jedné ruce kouli s Vítězstvím a ve druhé standartu s latinským textem: „Ve jménu Krista, buď vždy vítězný“. Na druhé straně je císař se štítem a kopím. Dost možná souvisí diptych s vítězstvím v bitvě u Faesulae. CIL 05, 06836 uvádí na levé desce je nad hlavou císaře je nápis D(omino) N(ostro) HONORIO SEM(er) SEMPER AVG(usto). Labarum v jeho ruce nese nápis: In nomine ((Christi)) vincas semper. Na zcela spodním okraji se nachází text: PROBVS FAMVLVS V(ir) C(larissimus) CONC(ul) ORD(inarius).
Na pravém dílu diptychu je nápis: D(omino) n(ostro) Honorio semper Aug(usto) a opět na spodním okraji
10. Diptych Flavia Constantia III.
Zhotoven pro konzulát v letech 413 nebo 417 Flavia Constantia III. Byl císařem spolu s Honoriem v roce 421 (manžel Gally Placidie a otec císaře Valentiniana III.). Je uložen v katedrále v Halberstadtu. Horní část, registr je u obou panelů shodný, po ním jsou císaři Honorius a Theodosius II., vedle nich jsou personifikace Říma a Konstantinopole a na kraji obrazu stojí dva strážci.
Prostřední registr ukazuje nového konzula s úředníky na levé straně. Na pravé straně má na sobě oděv trabea a v jedné ruce žezlo, ve druhé mappa, na pravém je v chlamysu Spodní část ukazuje vojáky se zajatými barbary, jejich motivy jsou na panelech odlišné. Bez nápisu.
Wikimedia Commons. Foto: Flickr
11. Diptych Decia Basilia.
Vysoký úředník Anicius Faustus Albinus Basilius byl zvolen posledním řádným konzulem v římské historii v roce 541. Člen významné rodiny Aniciů. Po obsazení Říma Gótem Totilou v roce 546 uprchl z Říma na východ do Konstantinopole, kde jej císař Justinianus obdaroval. Ještě předtím získal konzulát bez kolegy. Diptychy jsou oddělené a jeden se nachází ve Florencii a druhý v Miláně. Basilius na rozdíl od mnoha jiných konzulů, nedržel nějaké skutečné administrativní úřady (prefekt města, prefekt praetoria) než byli odměněn konzulátem.
Například i jeho bratři drželi prefektury, takže je postup v jeho případě neobvyklý (pouze čestný titul ex comite domesticorum a to je vojenský titul), přitom postup v udělení titulu patricius byl obvykle až po úřadu konzula. Na levém diptychu jsou tituly: ANICIUS FAVSTVS ALBINVS BASILIVS V(ir) C(larissimus). Na diptychu je Decius Basilius v tradičním vyobrazení s mappou v pravé ruce a v levé drží vysoký kříž. Za ním stojí personifikace Říma a ve spodním registru jsou závodní vozy. Basilius na rozdíl od mnoha jiných konzulů, nedržel nějaké skutečné administrativní úřady (prefekt města, prefekt praetoria) než byli odměněn konzulátem. Například i jeho bratři drželi prefektury, takže je postup v jeho případě neobvyklý (pouze čestný titul ex comite domesticorum a to je vojenský titul), přitom postup v udělení titulu patricius byl obvykle až po úřadu konzula.
Milánská část diptychu je jedinečná svojí ikonogrNa milánském dílu je nápis: ET INL(ustris), EX COM(ite) DOM(esticorum), PAT(ricius) a CONS(ul) ORD(inarius). Pod ním drží okřídlené Vítězství štít a nápisem: bono rei publicae et iterum (znovu pro dobro státu). Pod Vítězstvím je římský orel na levé straně. Jedná se o poslední udělený diptych. L. Což je konvenční podoba diptychu, na rodíl od něj je pravá strana s okřídleným vítězstvím netradiční. Basilius na rozdíl od mnoha jiných konzulů, nedržel nějaké skutečné administrativní úřady (prefekt města, prefekt praetoria) než byli odměněn konzulátem. Například i jeho bratři drželi prefektury, takže je postup v jeho případě neobvyklý (pouze čestný titul ex comite domesticorum a to je vojenský titul), přitom postup v udělení titulu patricius byl obvykle až po úřadu konzula.
12. Diptych Flavia Astyria.
CIL 13:10032.2 Konsula v roce 449. Astyrius byl úspěšný západní velitel, dux nebo magister utriusque militae, který porazil Bagaudy v Hispánii. Byl tchánem významného Římana franského původu Merobauda,, básníka a řečníka. Slonovinový diptych k příležitosti zvolení konzulem v Arles. Astyrius sedí na kurulském křesle s regaliemi (oblečení a ozdoby nošené při slavnostních příležitostech). Na prvním, levém listě je nápis:
MAG(istro) VTRIVSQ(ue) MIL(itiae) CONS(ul) ORD(inarius)
FL(avius) ASTYRIVS V(ir) C(larissimus) ET INL(ustris) COM(es) EX
13. Diptych Flavia Aetia nebo Flavia Stilichona.
O tomto diptychu se vedu diskuze, kdo je vlastně na něm zobrazen, o kterého z posledních velkých Římanů, vojevůdců a svým způsobem spoluvládců, se jedná. Ani oděv a vybavení nerozhodne, kdo je na diptychu zobraze, protože mají běžné boty campagii, pás, cingulum a kopí. Flavius Stilicho měl manželku Serenu a syna Eucheria a dlouhou dobu se věřilo, že je na diptychu vyobrazen on. V poslední době se vědci kloní k druhé alternativě. Pokud je na pravé straně Flavius Aetius při příležitosti jeho konzulátu, na druhé straně by mohla být jeho první žena, jejíž jméno je neznámé, dcera generála Carpilia a vnučka gótského krále Fritigerna a syn Carpilio. Nebo to mohla být jeho druhá žena Pelagia, vdova po comes Africae a jeho soupeři Bonifatiovi.
14. Diptych Clementina
z roku 513. Konzula zastával spolu s Anthemiem. Na přední levé straně je Clementinus jako konzul, sedící na stoličce, sella curulis. V pravé ruce drží mappu, v levé pak má žezlo s císařovou hlavou. Vlevo je alegorie Konstantinopole a na druhé straně pak Říma, každá stojí před korintským sloupem. Horní nápis na levé straně: FL(avius) TAVRVS ARMONVS CLEMENTINVS na pravé straně zní: V(ir) IL(ustris) COM(es) SACR (arum) LARG(itionum) EX CONS(ul) PATRIC(ius) ET CONS(ul) ORDIN (arius), medailony císařovny Ariadny vlevo a císaře Anastasia jsou vpravo nahoře, s křížem. Ve spodní části panelu vysypávají dva bosí mladíci pytle s mincemi s ingoty a stříbrnými vavřínovými listy. Pravý panel je v ikonografii totožný s s levou částí. Zadní strana je popsána liturgickými texty z 8. stol.
15. Diptych Oresta
zhotovený v roce 530. Orestes byl zajatcem Visigótů a těsně před propuštěním byli spolu s dalšími vězni zabit. Na diptychu sedí jeden ze západních konzulů, celým jménem Rufius Gennadius Probus Orestes, na kurulském křesle, v pravé ruce drží mappa circensis a ve druhé žezlo. Konstantinopol představuje ženská postava s diskem. Po levici konzula je druhá ženská postava představující Řím, jenž drží fasces. Nad nápisem jsou emblémy ostrogótské královny Amalasunthy (dcera Theodoricha Velikého) a jejího syna Athalaricha. Pod Orestem jsou dvě děti vyprazdňující pytle s penězi. Obě postavy konzula vyjadřují řád v obou hlavních městech, zatímco Amalasuntha, dcera Theodoricha a její syn představují ostrogótské vladaře v Ravenně. Diptych je velmi podobný Clementinově diptychu z roku 513. Nápis na RVF(ii) GENN(ii) PROB(i) ORESTIS, na pravé straně zní nápis V(iri) C(larissimi) ET INL(ustris) CONS(ul) ORD(INARIUS)
16. Diptych Apiona (II.)
z roku 539, který patří mezi východořímské konzuly. Jméno Strategios II. dostal od svého otce Strategia. Rodina měla velké majetky v Egyptě. Měl také titul comes domesticorum a patrikios ( lat. patricius), doyen mezi senátory. Diptych patří mezi svým pojetím mezi jednodušší. Na obou stranách je pouze clipea s vyobrazením senátora a nad nimi je nápis na levé straně: FL(avius) STRATEGIVS APION a na opačné, pravé straně V(ir) INL(lustris) COM(es) DEVV(otissimi) DOMM(estici) ET CONS(ul) OR(dinarius)
Obrázek z knihy Ramón García Duarte – Richard Delbrueck, Die Consulardiptychen und verwandte Denkmäler, 1929
17. Diptych Justiniana
z roku 521. Diptych pozdějšího známého a úspěšného císaře (po šesti letech). Na levém listě je nápis FL(lavius) Petr(us) SABBAT(tius) IVSTIN(ianus) V(ir) I(N)L(ustris) a pravý list obsahuje text COM(es) MAG(ister) EQQ(uitum) ET P(editum). PRAES(entalis) ET C(onsul)
Ve středu medailonu na levém listu je vidět nápis MVNERA.PAR/VA QVIDEM PRE/TIO, SED HONO/RIBVS ALMA „ Nabízím dary nepatrné hodnoty, ale bohaté na vyznamenání“ a nápis uprostřed medailonu vpravo značí PARTBVS IS/ TA MEIS OFFERO / CONS(ul) EGO „Nabízím (jako) konzul tyto dary, sice nepatrně hodnotné, ale bohaté na vyznamenání, svým senátorům“
Zdroje:
- CIL – EDCS –Epigraphik-Datenbank Clauss / Slaby
- ILS – Inscriptiones latinae salectae
Wikipedia - Stewart: The First Byzantine Emperor Leo I, Aspar and Challenges of Power, 2015
- www.thebyzantinelegacy.com
- D. M. Deliyannis: Ravenna in Late Antiquity, 2015
- A. Cameron: City Personification and Consular Diptychs in Journal of Roman Studies, 2015
- A. Cameron: The Origin, Context and Function of Consular Diptychs, 2013
- A. Cameron: Basilius and his diptych again: career titles, seats
in the Colosseum, and issues of stylistic dating, 2012 - A.Hugh, M. Jones: PRLE, Vol. 2 395-527, 1980
- Atanasov: Portait of Flavius Stilicho, 2019
- A.Eastmond: Consular diptychs, thetoric and the languages of art in sixth-century Constantinople, 2010
- C. Olovsdotter: Representing consulship. On the concept and meanings of the consular diptychs, 2013
- Procopios: Válka s Góty
- MET New York
