Římská tržiště: macella
V římském názvosloví macellum (mn. č. macella) znamená trh uvnitř budovy, zaměřený především na prodej ovoce a zeleniny, který byl umístěn v centrech měst, blízko fora. Ve většině měst bylo forum centrálním architektonickým a sociálním prvkem, ale velká města mohla mít i další fora pro konkrétní účely, např. forum piscarium, rybí trh; forum boarium, dobytčí trh; forum vinarium, vinný trh apod. Tyto typy středů měst se ve skutečnosti překrývaly s tržnicí, macellum. Macellum je chápáno jako místo stálého trhu. Stavby tržišť, macella se začínají šířit po celém římském světě od pol. 3. stol. př. n. l. a zdá se, že je možný přímý vztah mezi výstavbou tržišť macellum a statusem daných měst coloniae, municipia, poleis, civitates. Čím důležitější město, tím zřejmě lepší podmínky pro výstavbu macella. Édilové a později (od 3 stol. n. l.) úředníci patřící pod městského prefekta (praefectus Urbi) kontrolovali, zda obchodníci používají standardní váhy a objemy. K tomu jim sloužily mensa ponderaria (Tivoli u Říma), veřejná místa, kde byly umístěny standardní váhy a měřidla, pondera.
Pondery byly často věnovány patrony města nebo prefekty města. Pro macellum v Ostii z let 418-420 n. l. věnoval ponderu člen významného rodu Symmachů, Aurelius Anicius Symmachus, V roce 415 prokonzul v Africe a mezi roky 418 až 420 praefectus Urbi v Římě. CIL XIV S, 4719
AVREL[ius an]ICIVS S[ymmachus v.c.]
PRAEF V[rbi, vice s(acra) i(udicans) m]ACELL[um a se noviter r]EPARATV[m ad ornatum]
VRBIS ET I[n usum civium d]ECOR[avit omni cultu] ADIECTI[s ponderibus]
Aurelius Symmachus, slovutný muž,
prefekt Města, zástupce císaře na soudech, tržnici, kterou nově opravil, k okrase
města a k užitku obyvatel vyzdobil všemožnou nádherou a připojil váhy
Velká většina tržišť svým provedením přibližně odpovídala dobře zachovalému tržišti v Pompejích, v nichž obdélníkový prostor měl ve většině případů centrální kruhovou strukturu, využívanou také u sakrálních staveb, zvanou tholos. Centrální struktura mohla být také čtvercová nebo obdélníková anebo polygonální. Běžné byly portiky po stranách tržiště, kde mohly být umístěny krámky, tabernae v zadních prostorách portiků, ale také v patrech portiků. Jednotliví prodejci disponovali relativně shodně velkým prostorem a standardně vybavenými krámky, kde prodejní pulty byly nejčastěji vyrobené ze dřeva, snad jenom prodejci masa, carnifices měli zřejmě své krámky vybavené mramorovými pulty, které pomáhaly ve stínu uchovat nižší teplotu produktů v létě (a teplo umí být v Itálii a jinde na jihu pekelné). Kruhový střed mohl být i ve dvojici. Stavby umístěné v centrálním prostoru měly obvykle přívod i odtok vody a na mnoha místech nalezené kostry ryb naznačují, že se zde prodávaly i ryby.
Velikosti tržišť se lišily v poměru k velikosti města, kdy postupně základní funkčnost nahrazovala monumentalita, naříklad macellum v Gerase (Jerash v Jordánsku) anebo důležitost místa, jako v případě stálého umístění vojenské posádky, např. legio III Cyrenaica v syrském městě Bosra anebo jako hlavní město regionu, či provincie, ale macella se také lišila v průběhu času svou vybaveností (mramorová obložení) a rozsahem (patra v portiku). I mnoho afrických měst se mohla chlubit výstavbou macella, jako například Cuicul, Leptis Magna, Hippo Regius, Sabratha, Lambaesis a další města.
Nezanedbatelným faktorem při výstavbě nových nebo přeměně starších tržišť, mohla sehrát osoba významného patrona města nebo osobní angažovanost panovníka, to se týká především Hadriana, jehož cesty jsou poměrně dobře zdokumentovány a v mnoha městech se po jeho návštěvě staví macella. To je příklad Gerasy, Pompeiopolis v Paflagonii, Lambaesis v Numidii a dalších.
Významná byla tržiště ve velkých přístavních městech v Itálii v Pozzuoli a v Ostii a v Římě se ví o Neronově velkém tržišti macellum magnum v pahorku Celium, které se otevřelo v roce 59 n. l. s centrální kruhovou stavbou tholos, kterou tvořila kruhová kolonáda s dvaceti dvěma sloupy a ta byla obklopena soustřednou kolonádou s třiceti šesti sloupy. Okolí obsahovalo krytou chodbu, ambulatorium. Pravděpodobně stálo na místě dnešního kostela S. Stefano Rotondo a motiv tržnice se objevuje na mincích Nerona.
Výstavbou macella tak jednotlivá města po celé římské říši potvrzovala svou romanizaci, přispívala velkou měrou k výměně zboží a stala se během svého historického vývoje ukazatelem hospodářské kultury a vitality měst.
Zdroje:
L. Adkins, R. Adkins: Antický Řím, 2012
P. Hlinovský: Průvodce archeologickou lokalitou, 2018
Armando Cristilli: Macellum and Imperium, The relationship between the Roman State and the market-building construction, 2016 2015
A. Segal: From Funktion to Monument, 1966
Lacus Curtius: Macellum Magnum (Lugli)
Corpus Inscriptionum Latinarum CIL Clauss Slaby
A. Uscatescu, M. B. Manuel: The Macellum of Gerasa (Jerash, Jordan): From a Market Place to an Industrial Area 1997 ( také foto),
T. Fournet, J. Dentzer-Feydy, M. Vallerin: Bosra. Aux Portes de l´Arabie, 2007
Titulní foto: Sagalassos v Pisidii (Turecko) , fot: Wikimedia Commons, autor Ingeborg Simon
