Římské milníky

Římské milníky

Mezi jinými fenomény, byla intenzita římských silničních staveb považována za charakteristický rys tohoto světového impéria. Římské silnice byly nejen symbolem síly, ale sloužily také jako konkrétní nástroj vlády. Říše byla prostoupena rozsáhlou sítí hlavních komunikací (veřejných komunikacích), vybudovaných nebo rozšířených zejména za císařství s celkovou délkou kolem 100.000 km, stejně jako asi s 200.000 kilometry regionálních a místních komunikacích nižšího standardu. Již Zákon dvanácti desek (Leges duodecim tabularum), pocházející z doby okolo roku 450 př. n. l. se o silnicích zmiňuje a vyžaduje, aby jakákoli veřejná cesta (via) byla 8 stop široká, pokud byla rovná a dvojnásobek, pokud byla zakřivená. Později se rozšířily na 12 stop.

Zásadní rozšíření silniční sítě začalo za vlády Augusta, ale značení vzdáleností se připisuje Gaiovi Gracchovi, ale důležité svědectví dává Polybios, který uvádí, že v jeho době byla ta část silnice vedoucí z Hispanie do Itálie, která ležela v Galii, opatřena mílovými kameny. Expanze ve Středomoří přinesla také do dalších zemí římské stavitelské umění, které je jasně viditelné v silničním stavitelství, přičemž Řím využil a rozšířil na základě stávajících struktur, zároveň systematicky přidával nová připojení. To nejen zlepšilo schopnost lidí se pohybovat po pevnině, například pro účely cestování nebo nasazení vojáků, ale také mělo zásadní vliv na pohyb zdrojů, zejména v oblasti zboží. Veřejný silniční systém Římanů byl ale ve svých cílech a duchu především vojenský, kdy vojsko přepravující se po cestách se svým trénem, po denním pochodu postavilo tábor vedle silnice a díky komunikační síti bylo vysoce mobilní.

OBR. 1 - CIL XVII-02, 00411 Galie

CIL XVII-02, 00411 Galie, rok 46 n. l. (obr. 1)

Ti(berius) Claudius / Drusi Filius / Caesar August(us) / Germanicus / pontifex maximus / tribunicia pot(estate) V / imp(erator) XI co(n)s(ul) III / desi/gnatus IIII / Vorgan(io) mi(lia) p(assuum) VI

Císař Claudius (41-54 n. l.) a jeho tituly, vzdálenost od galského města  Vorganium (snad dnešní Plounéventer) 6 mil.

Popis a označení milníků

Milníky (latinsky milliaria, jedn. č. milliarium – tisíc) byly původně kamenné obelisky – vyrobené ze žuly, mramoru, nebo z místního zdroje, přičemž tvary byly variabilní. Někdy se používalo slovo lapidy. Například ad tertiem lapidem, znamenalo tři míle od Říma, protože Řím je třeba chápat jako střed, od něhož se vychází. To platí v případě, že není uvedeno jiné jméno města. Milníky se široce používaly při stavbě římských silnic a byly důležitou a charakteristickou součástí jakékoli veřejné římské silniční sítě, kdy označovaly vzdálenost jedné římské míle, což se někdy se označovala M.P., to znamenalo tisíc (dvou) kroků po 5 stopách, mille passuum1, délka odpovídá zhruba 1 500 m nebo milníky nesly označení per M.P. , to znamenalo: ve vzdálenosti, někdy se slovo passuum vynechávalo. Místně se používalo také označení vzdálenosti v ligách (laeugaes, leuca Gallica zkr. L – značka se používala nejvíce v Galii a Germánii). Vzdálenost se měřila tzv. odometrem, zařízením na měření vzdálenosti, z řeckého hódometron.

Mezníky nebo také milníky, milliarium dále obsahovaly sdělení na čí podnět nebo kdo stavbu financoval, zda magistrát, císař či komunita. Proto jsou cenným epigrafickým materiálem i vzhledem k velkému počtu dochovaných sloupů (cca 8 000 ks !); díky jim můžeme sledovat politický vývoj, prostorové a administrativní organizace říše a imperiální ideologii. Mnoho římských milníků obsahovalo pouze jméno panujícího císaře a to se všemi jeho jmény a tituly bez udání místa a vzdálenosti.

1 – k překladu latinského mille passuum se často používá termín římská míle, nebo jednoduše míle, když je zřejmý odkaz na starověké římské standardy. Není však vůbec jasné, že je to možné považovat za skutečnou římskou jednotku délky nebo vzdálenosti. Latinská fráze jednoduše znamená „1 000 kroků“, takže vzdálenost uvedená jako „septem milia passuum“, ačkoli se obvykle překládá jako „sedm milí“, může být s větší přesností přeložena jako „sedm tisíc kroků“. Krok, passus je uváděn jako 1,48 m, což znamenalo 5 římských stop

Obr. 2 CIL 17-02, 00607 Germania superior, Museum Rheinaue Museum v Hagenbachu

CIL 17-02, 00607 Germania superior, rok 308-324 n. l. (obr. 2)

Imp(eratori) Caes(ari) / Val(erio) Licinio / P(io) F(elici) Inv(icto) / Aug(usto) / c(ivitas) N(emetum) l(eugas) XVI

Císař Licinius a jeho tituly, vzdálenost od města Nemetum (dnešní Speyer) 16 lig.

Stadiasmus Patarensis

Ve velké míře nesly milníku jenom několik údajů, výjimečně obsahovaly obsáhlejší popis, ale pokud je mě známo, milliarium z města Patara je s popisem cest nejrozsáhlejší epigrafický záznam na milníku.

Sloup který je známý také jako Stadiasmus Provinciae Lyciae a Miliarium Lyciae, je starověký římský milník z města Patara. Stadiasmus1 ve tvaru sloupu sloužil jako monumentální veřejné itinerář. Má řecký nápis s věnováním císaři Claudiovi a oficiální oznámení o silnicích, které stavěl legát a propraetor (správce) nové provincie Lýkie (Lycia) Quintus Veranius Nepos2 v provincii Lycia et Pamphylia, a uvádí místní názvy a vzdálenosti. Quintus Veranius zklidnil novou provincii, když císař Claudius odňal Lyčanům svobodu kvůli nepokojům a násilnostem i proti Římanům.3

V důsledku žhářství v roce 1993 vypukl ve starobylém městě Patara požár, jehož následky odhalily mnoho popsaných bloků, o nichž se věřilo, že patří k velmi důležité památce. Výsledek výzkumu těchto bloků ukázal, že stavba, ke které tyto bloky patřily, byla kolosální památkou, která byla v roce 45 n. l. věnována císaři Claudiovi. Jsou vyryty tři strany pomníku, přední strana A obsahuje věnování Claudiovi od Lýčanů („věrní spojenci, kteří jsou přátelští k Římům a milují císaře“ a ten je ochránil před „vzpourami, bezprávím a bandity), zatímco seznam silnic je uveden na ostatních stranách vpravo a vlevo od věnování. Památník a zejména jeho seznam silnic jsou definovány jako itinerář, milliarium, stadiasmus nebo tabelarium v různých publikacích. Tyto definice byly použity, aby odpovídaly dojmu, který poskytuje obsah, funkce a architektura nápisu, protože v textech této památky není žádný záznam o názvu samotné památky.

Seznam silnic není popsán jako itinerář, jako trasa s tím, že by silnice nějak na sebe navazovaly, seznam silnic na pomníku proto ukazuje na program výstavby nebo měření silnic. Pomník spíše ukazuje soupis silnic spojených se vznikem římské provincie s poukázáním na klid, který nastal v provincii po úkladech, loupežích a vraždách v Lýkii (viz věnování Claudiovi)4. To je součástí věnování na čelní straně. Je zajímavé, že téměř neobsahuje místa přístavů, seznam zřejmě preferoval pozemní komunikace jako vojenské spojnice.

1 - Stadiasmus je označení především v námořní dopravě pro udávání vzdáleností, směrech plavby. Pochází z Řecka (stadion). Římská forma je stadium.
2 - Quintus Veranius Nepos byl mimo jiné tribunem legio IV Scythica, prétorem, konzulem a patricijem. Stal se rovněž správcem provincie Britannia
3 - Seutonius 4.25

4 - Cassius Dio 60.17.3


Vlevo je doplněnný text milníku a vpravo je sestavený milnik z nálezů. Autor Senver Sahin, https://arkeofili.com/patara-yol-aniti-antalya-muzesinde-sergilenecek/

Řím a Konstantinopol

V centru Říma byl postaven tzv. „zlatý milník“ milliarium Aureum na Foru, vztyčený za Augusta (curator viarum) v roce 20 př. n. l., který označoval předpokládaný střed římské říše. Odtud tedy rčení „všechny cesty vedou do Říma“.1 V Konstantinopoli nechal postavit Konstantin Veliký napodobeninu, což byla velký milník zvaný Milion velmi blízko místa zvaného Augusteum (Augustaion) poblíž kostela Hagia Sofia. Jím začínala Mese, hlavní třída v Konstantinopoli. Původní milník, vyrobený ze zlata, byl součástí tetrapylonu, ozdobeného sochami Tyche, Konstantina I. a sv. Heleny. Mnoho východořímských autorů jej zmiňuje (Konstantin VII Porphyrogenetos jej označuje jako důležitou stanici slavnostních průvodů)

1 – Plutarchos, Galba 24. Není jisté, zda nápis na Forum Romanum představuje místo, kde byl umístěn. Jiné verze hovoří o zbytcích u vítězného oblouku Septimia Severa.

MiILLIARIVM AVREUM Foto: Wikimedia Commons, RomaForoRomanoMiliariumAureum01.JPG
Milion – sloup – fragment z milionu bylv Konstantinopoli vztyčen jako sloup. Převzato z https://www.thebyzantinelegacy.com/milion
Rekonstrukce tetrapylonu. Autor Serdar Korkmaz, https://serdarkorkmaz.com/vii/

Zdroje:

Seutonius: Životopisy dvanácti císařů, 1974
Cassius Dio: Roman History
Plutarchos, Galba 24.7
A. Kolb: Roman Roads, New Evidence-New Perpectives, 2019
Lesley and Roy Adkins: Antický Řím, 2012
Ladislav Vidman: Psáno do kamene, 1975
Lacus Curtius,
CIL Clauss Slaby
Attalus – public works
F. Onur: Patara Yol Aniti, The Monument of Roads at Patara, 2016
Wikipedia
Senver Sahin: rekonstrukce nápisů
https://arkeofili.com/patara-yol-aniti-antalya-muzesinde-sergilenecek/
Eleni Michou: Milion in Constantinople (Encyclopaedia of the Hellenic World)
http://constantinople.ehw.gr/forms/fLemmaBodyExtended.aspx?lemmaId=11753

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *