Kletba Iunia Euphrosina
Kletba Iunia Euphrosina uvalená na manželku
V roce 2021 galerie Uffizi ve Florencii uváděla výstavu s názvem: Imperatrici, matrone, liberte (Císařovny, matrony, propuštěnkyně: Portréty a tajemství žen starého Říma), která nabízela skvělou 360 stupňovou virtuální prohlídku. Na konci článku je link na vystavené artefakty v Galerii Uffizi. Jedním z nejzajímavějších exponátů je bezpochyby náhrobek z lunského (Carrara) mramoru, který byl nalezen v Římě na Via Flaminia a spadá do let vlády Flaviovců (69 – 96 n. l.).
Přední strana náhrobku (pohřebného oltáře) je vzpomínkou otce Marka Iunia Euphrosina a jeho manželky Junia Acte na malou holčičku jejími rodiči, která zemřela když ji nebylo ani 9 let.
Zadní strana oltáře věnovaného malé Iunii Procule je skutečně zajímavá. Strana zůstala nedokončena, a obsahuje nejpřekvapivější část tohoto monumentu, kletbu, kterou na Iunii Acte uvalil její manžel M. Iunius Euphrosinus. Kdysi byla otrokyní svého manžela, později osvobozena z otroctví právě kvůli jejich manželství, které se po smrti malé dcery rozpadlo a proto Euphrosinus vnímal jejich zesnulou dceru jako nositelku jeho slovního prokletí své ženy do podsvětí, což je obměna praxe, při níž byly kletby napsány na olověné tabulky a uloženy v pohřebních místech.
bzvláště zajímavé jsou poklesky připisované Acte, jejichž závažnost je zdůrazněna strašnou smrtí, kterou si manžel přál – oběšením v kombinaci s pálením ve vroucí smůle, nápis který definuje stav jejího manžela solus / relictus spoliatus senex (zdrcený starý muž). Manželka je obviňována z nevěry, umocněnou tím, že kromě porušení manželského svazku, také přerušila pouto, které spojuje propuštěnce s pánem, jeden ze základů římské společnosti. A je také obviněna z otravy – i když není jasné, zda se to týká magických praktik, jimiž se má za to, že svedla svého manžela, nebo něčím jiným, což mu způsobilo nemoci –, čímž byla dokončena spektrum obvinění tradičně vznesených proti ženám v římské společnosti. Jméno Acte bylo vymazáno, takže byla vzpomínka na ni damnatio memoriae poté, co nastala manželská pohroma. Schopnost textu být čteným jinou osobou neguje účinnost kletby, takže její zobrazení tímto způsobem je spíše veřejným odsouzením než soukromou touhou po pomstě.
Přední strana náhrobku A
Dis Manibus
Dis Manibus / Iuniae M(arci) f(iliae) Proculae vix(it) ann(os) VIII m(enses) XI d(ies) V miseros / patrem et matrem in luctu reliqui<t> fecit M(arcus) Iuniu[s M(arci) l(ibertus)?] / Euphrosynus sibi et [- – -]e. Tu sine filiae et parent{i}um in u[no ossa] / requ(i)escant quidquid nobis feceris idem tibi speres mihi crede tu tibi testis [eris].
„Mánům,
Iunia Procula, dcera Marka , která žila 8 let, 11 měsíců a 5 dní a zanechala své nešťastné rodiče ve smutku. Marcus Iunius Euphrosino………a —– Nechte spolu odpočívat kosti rodičů a dcery. Co jste udělali nám, bude učiněno i vám, věřte mi, uvidíte to na vlastní oči.“
Tato fráze odkazuje na toho, kdo by se chtěl dotknout hrobky.
Zadní strana náhrobku B
Text kletby je jedinečný a zaslouží si být zde uveden v plném znění (CIL VI 20905):
Hic stigmata aeterna Acte libertae scripta sunt vene=/nariae et perfidae dolosae duri pectoris: clavom(:clavos) et restem / sparteam, ut sibi collum alliget, et picem candentem / pectus malum commurat(:comburat) suum. Manumissa gratis / secuta adulterum, patronum circumscripsit et / ministros, ancillam et puerum, lecto iacenti / patrono abduxit, ut animo(s) desponderet solus / relictus spoliatus senex. E(t) Hymno ffade(:eadem) sti(g)m(a)ta / secutis / Zosimum.
„Ať to, co je napsáno, stojí jako věčná kletba na svobodné ženě Atte, zlé a bezcitné travičce a podvodnici: ať jí hřeby a provaz spoutá krk a vařící smůla spálí její ničemnou hruď. Byla propuštěna bez zaplacení, ne proti své vůli, a odešla se svým milencem, podvedla svého pána, a když ležel nemocný v posteli, vzala mu služku a mladého otroka, který mu pomáhal, což způsobilo takovou bolest, že starý muž, který zůstal sám, opuštěný a okradený k zoufalství. stejná kletba padá také na Hymna a na ty, kteří následovali Zosima.“
Zdroje:
Caroll, P. M.: Memoria and Damnatio Memoriae, 2011 Preserving and erasing identities in Roman funerary commemoration. In: Carroll, P.M. and Rempel, J., (eds.) Living through the Dead: Burial and commemoration in the Classical world. Studies in Funerary, Archaeology, 5 Edmonson, J. : Roman Family History in The Oxford Handbook of Roman Epigraphy, ed. C.Bruun and J. Edmondson. 2015
https://www.uffizi.it/mostre-virtuali/imperatrici-matrone-liberte
