Missorium Ardabura Aspara
Missorium, mělká velká mísa nebo mělký talíř, který mohl sloužit při slavnostním mytí rukou a obličeje v sekulárním, pohanském i křesťanském náboženském kontextu. Patří do kategorie luxusních předmětů vyrobených pro císařské oslavy, jako je vstup na trůn nebo výročí a při těchto příležitostech byly císařem uděleny vysoce postaveným hodnostářům říše dary. Především se jednalo o talíře, šálky a misky ve stříbře, někdy pozlacené. Příjemcem mohl být úředník nebo voják, někdy zastoupený ikonograficky na misce. Je nutno podotknout, že se neví, jestli sami Římané pro tento druh „nádobí“ používali název missorium. Missorium (pl. missoria) používám pro označení tohoto druhu largitia.
Celkem se známo 19 missorií, které zřejmě představují largitio [1] , slavnostní dar vysokému církevnímu nebo vojenskému hodnostáři https://antickepamatky.cz/pojmy/missorium-theodosia-i/. Funkce missoria by se dala chápat jako dar, poslaný jménem císaře. ( Zdá se, že missorium se svými 42 cm v průměru je větší a těžší (3600gr.), jde o luxusnější verzi obvykle mnohem menších (kolem 30 cm) stříbrných „talířů“ používaných pro largitiones, císařských darů, nalézaných na mnoha místech říše. Missorium nebylo jediné svého druhu, dost možná existovalo v různých materiálech, jako je zlato, stříbro nebo bronz. Missorium níže popsané je jedno z nejznámějších v římské říši, které má také některé nevyjasněné ikonografie.
Missorium bylo vyrobené jako dar na památku udělení (largitio) západního konzulátu významnému vojenskému veliteli, jímž byl Flavius Ardaburius Aspar v roce 434 n. l., a patří mezi jeden z nejvýznamnějších kusů stříbrných artefaktů pozdní antiky. Pro jméno rodiny adresáta je možné použit i jméno rodiny Ardabur. Missorium může zájemcům o dějiny východní části římské říše ukázat, jak se mohl vliv jedné z nejdůležitějších postav 5. století projevit i v ikonografickém vyjádření, i když se jednalo o ariánského křesťana, původem Alana, pocházel tedy z kočovného národa žijícího na sever od Černého moře. Missorium stojí jako pomník, ukazující do jaké míry byl západním císařstvím vnímán bohatší a stabilnější Východ s jeho dlouhodobě vládnoucím císařem Theodosiem II.
Dílo je jediným dochovaným příkladem largitio (věnovaný umělecký předmět) darovaný konzulem při příležitosti jeho jmenování, toho druhu, o kterém se Symmachus zmínil, když pořádal hry při příležitosti jmenování svého syna kvéstorem v roce 393 a poté znovu pro své pretoriánské hry v roce 401.
Roli Aspara a jeho alansko-gótské rodiny ilustrovalo východní dominanci, když se Aspar rozhodl dosadit císaře Markiana (Marcianus) bez konzultací s císařem Valentinianem III. a poté totéž opakoval s Markianovým nástupcem Leonem I. Missorium je jasným symbolem právě síly a dynastických aspirací této východní vojenské rodiny. Více o této rodině na: https://antickepamatky.cz/osobnosti/pribeh-flavia-aspara-a-rodiny-ardaburiu/
Popis missoria
měří v průměru 40 cm: od kříže nahoře uprostřed běží po okraji následujícím způsobem:
FL(avius) ARDABVR ASPAR VIR INLVSTRIS COM(s) ET MAG(ister) MILI-TVM ET CONSVL ORDINARIVS.
Nápis je vroubkovaný a to naznačuje, že písmena byla ozdobena technikou niello, která kontrastní tmavou barvou vyplňovala vroubky a byla to barva, která se vyráběla jako slitina síry s e stříbrem, mědí nebo olovem. Centrální oblast dekorace ukazuje konzula Ardaburia Aspara, sedícího na trůnu, jenž stojí na nohách s podobami lvů a jeho stojícího mladého syna oblečeného také do tógy s nápisem nad hlavou
ARDABVR IVNIOR PRETOR
Ardaburius Aspar, vousatý, má na sobě slavnostní oděv, trabea triumfalis, drží v pravé ruce drží kus látky zvaného mappa [2] a v levé ruce žezlo s dvěma malými bystami dvou vládnoucích císařů Theodosia II a Valentiniana III. Nad Asparem a jeho synem jsou dva medailónky zobrazující jeho otce Ardaburia, konzula v roce 427 a jeho příbuzného Flavia Plintu [3], konzula v roce 419. Kus látky jako opona naznačuje, že oba muži jsou již mrtví. Aspar a jeho syn mají po stranách městské bohyně, alegorie Říma a Konstantinopole.
Na levé straně je jasně identifikovaná bohyně Roma s krátkým chitónem, vojenským pláštěm, zvaným paludamentum, s opaskem, mečem a helmou se třemi pery, na nohou má vojenské šněrovací boty. V levé ruce drží globus a v pravé fascie. Standartu zdobí věnec. Bohyně, jež představuje Konstantinopol má na sobě plášť a tuniku, je ozdobena dvěma pásy perel, a korunu z růží a listů. V levé ruce drží květinu a obilí a v pravé ruce fascie. Alegorie Konstantinopole však téměř nikdy není zobrazena s květinami, pouze výjimečně s rohem hojnosti.
Další verze se přiklání k identifikaci druhé postavy jako alegorii Kartága, čemuž nasvědčuje květina a obilí, chybějící na vyobrazeních Konstantinopole. Na mincích z období tetrarchie jsou četná vyobrazení Kartága a na emisích L. Domitia Alexandra (https://antickepamatky.cz/velke-projekty/uzurpace-domitia-alexandra-308-311-n-l/), kde bohyně v každém případě nese ovoce, možná fíky, a klasy obilí a nemá na sobě ani přilbu, ani hradební korunu, ale věnec. Kartágo v Notitia Dignitatum [4] na stránce věnované prokonzulovi Afriky je zobrazené město, jak drží v každé ruce stébla pšenice a pod ní dvě čtvercové lodě vezoucí pytle obilí.
Stejně jako obraz Alexandrie v Kalendáři 354 (Chronograph 354), i Tyché Kartága zdůrazňuje roli Afriky jako obilnice římské říše. Aspar totiž také uváděl, že jeho základnou je Kartágo, kde sloužil od roku 431 aby porazil a vyhnal z Afriky Vandaly. Jeho konzulát byl v mnoha ohledech odměnou za tyto snahy o bezpečnost Západu, spojení alegorií Říma s Kartágem je však bezprecedentní.
Před pódiem, na kterém sedí Aspar, jsou v exergue seřazeny tři skupiny objektů. Vlevo jsou palmové listy, což je narážka na hry nabízené konzulem a je v souladu s faktem, že jak Ardabur, tak jeho syn drží mappae. Zcela vpravo jsou malé kulaté štíty, které jsou tedy identifikovány umbo neboli puklice ve středu štítů. Nesou jistou podobnost se štítem pod koňskými kopyty na missoriu Kerč v Petrohradě, který je jasným symbolem poraženého nepřítele. I štíty mohou odkazovat na Asparovy nedávné aktivity s africkým římským velitelem comes Africae Bonifatiem [5] proti Vandalům stejně jako na konzulární oslavy v cirku, při nichž byla válečná kořist také vystavována.
Jiný názor vidí ve vyrytých symbolech africké červené nádobí (terra sigillata), z nichž jeden je podnos, který se v pozdní antice nezřídka vyskytuje v africkém červeném nádobí, a druhý je kulaté missorium, což je jistě odkaz na současný druh largitio, který Aspar rozdával na svých hrách. Výroba missoria se předpokládá ve třech městech Řím, Ravenna, Kartágo.
Uvedený artefakt je výjimečný svým zobrazením a odkazuje i na vztah dvou částí římské říše, kdy je vojenská podpora Východu jedním z pouze dvou příkladů vojenské kooperace; většinou se jednalo v lepším případě o nezájem, v horším o vyloženě nepřátelské jednání.
Poznámky:
- Largitio znamenalo dar a v pozdní antice to znamenalo věnování nějakého předmětu od císaře nebo vysokého úředníka. Pro činnost spojenou s largitio byl určen na císařském dvoře úředník comes sacrarum largitionum zaznamenaný v Notitia Dignitatum.
- mappa byla bílá látka, který se používal jako signál pro zahájení závodů na hipodromu tak, že byl hozen do arény předsedajícím konzulem, prétorem nebo císařem. Tím, že je na mnoha vyobrazeních císařů, se stala jako předmět regálií.
- otec Flavia Aspara, Ardaburius, se oženil s dcerou Flavia Plinty. Gótský politik a vysoce postavený voják (magister militum praesentalis), konzul a velmi vlivný člen dvora Theodosia II. Nábožensky patřil k ariánům. Plinta byl vyslán k Rugilovi, králi Hunů a po jeho smrti k Attilovi, se kterým uzavřel jako významný člen delegace smlouvu v roce 435.
- Antický pramen Notitia Dignitatum, přesněji: Notitia dignitatum et administrationum omnium tam civilium quam militarium neboli Seznam všech úřadů státní správy jak civilní, tak vojenské. https://www.notitiadignitatum.org/.
- Postava Bonifatia je jednou z řady armádních velitelů pozdní antiky, která poznamenala konec 4. století a začátek 5. stol. ve smyslu konfrontačního boje mezi vysoce postavenými vojáky nebo úředníky císařských dvorů na Západě i na Východě. Bonifatius nebyl výjimkou, jako křesťan byl nikájského vyznání a velel v severní Africe v době císaře Honoria, Constantia III., Valentinina III. a Gally Placidie, která vládla na Západě jako regentky. Více na: https://antickepamatky.cz/velke-projekty/bonifatius-stoupenec-dynastie-i-nepritel-statu-427-n-l-432-n-l/
- Missorium je vystaveno ve Florencii, Museo Archeologico Nazionale, inv. no. 2588
- Zdroje:
- Chronograph 354: https://www.tertullian.org/fathers/chronography_of_354_00_eintro.htm
- Socrates and Sozomenus: Ecclesiastical Histories ed. Philip Shaff, 1819-1893
- Cameron: City Personification and Consular Diptych in Journal of Roman Studies, volume 105, 2015
- Cameron: Observations on the late distribution and oqnership of late Roman silver plate 1992
- Crawford: Roman Emperor Zeno : the perils of power politics in fifth-century Constantinople,
- Eastmond: Consulat Diptychs, rhetoric and the languages of art in sixth-century Constantinople, 2010, Byzantine Studies
- Lukasz Pigonski: Kilka uwag na téma kariery magistra militum flaviusza Plinty i jego wplywow na dworze Theodozjusza II., 2021
- A. Bevan, C. Zaccanino, A. Gabov: The missorium of Ardabur Aspar: new considerations on its archaeological and historical contexts, 2012
- Willet: Trends in Tableware in Production and Prospetrity in the Theodosian Period, 2014
- Killerich: Missorium Theodosio
- Stewart, Michaeal E.: The First Byzantine Emperor? Leo I, Aspar and Challenges of Power and Romanitas in Fifth-century Byzantium, 2015
- T. Stickler: Aspar und die
