D (is) M(anibus) Q(uinti) Sossi Albi / myrmillonis Sossia Iusta lib (erta), patrona (o) bene merenti
Podle pohřebního nápisu IEAquil 00133=AE 2003,00680DisManibus (Mánům) byl náhrobek věnován Sossií Iustou, propuštěnou otrokyní (liberta) gladiátora (myrmillonis ) Quinta Sossia Alba, jejímu dobrému majiteli. První polovina 2. století n. l. (101 až 125), mramor.
Q. Sossius Albus, zde znázorněný jako plně ozbrojený gladiátor, byl bezpochyby svobodným mužem: jeho sociální postavení je doloženo jeho identifikací „trianomina“ (tři jména) na stéle. Gladiátoři byli obvykle otroci rozpoznatelní nápisy uvádějícími jejich přezdívky. Svobodný člověk, římský občan, jako Q. Sossius Albus, se mohl zúčastnit gladiátorských her pouze na základě své svobodné volby tzv. autocratus(auctoratus znamenáten, který se nechává zaměstnat za úplatu). Tím, že si zvolil toto povolání, vztahovala se na něj tzv. infamia, podobně jako na prostitutky. Důsledkem infamie bylo vyloučení z požívání určitých občanských práv, jako byla účast v armádě , členství v soudní porotě nebo imunita vůči tělesným trestům. I to však nezabránilo mnoha mladým mužům se přihlásit k povolání gladiátora a za touto volbou se skrývalo mnoho důvodů: absence peněz, touha po slávě, ale také zcela přízemní důvody, jako sadismus, touha zabíjet a opojení smrtí. Autocrator se mohl různě vyplatit podle typu uzavřené smlouvy.
Gladiátor vyobrazený na pohřební stéle má na sobě bederní roušku (subligatulum) a podle určenévýzbroje poskytované pro tuto třídu gladiátorů, je vybaven typickou hřebenovou helmou, krátkým mečem (gladius), štítem (scutum), ochranným rukávem na pravé paži a chráničem na levé noze. Tvář je zakryta mřížkovým štítem přilby, modelování postavy je však velmi přesné. Je zřejmé, že Sossia Iusta chtěla zdůraznit roli svého bývalého majitele jako gladiátora.
Náhrobní stéla je součástí sbírek Národního archeologického muzea v Aquilei (Museo Archeologico Nazionale di Aquileia, Villa Faraone-Cassis, via Roma, 1, Aquileia). Muzeum, stejně jako celá aquileia, je skvělým místem pro poznání historie antické severní Itálie.
Zdroje:
Národní archeologické muzeum Aquileia. ICCD RA: 06-46351
R. Dunkel: Gladiátoři, 2011
foto: Wikimedia Commons, autor Bernard Gagnon a autor textu