Villa Romana del Tellaro (Sicílie)
Proti proudu říčky Tellaro, která se vlévá do moře u antického města Eloro (Helorus), jsou ve vzdálenosti zhruba 2,5 km zbytky římské vily v Caddedi. Villa Romana del Tellaro je jedno z mála míst nalezených v poslední době na Sicílii. Teprve od roku 1971 probíhal intenzivní výzkum po dobu více než 40 let, spojený s restaurováním nádherných polychromovaných mozaik, které jsou in situ a po restaurování byly od roku 2008 zpřístupněny veřejnosti. V 17. a 18. stol. byla nad zbytky římské vily postavena zemědělská usedlost, která velkou měrou překryla pozdně antickou vilu. Původní velká budova měla rozlohu 6 000 m² a je datovaná do druhé poloviny 4. stol. n. l. (nalezené mince z r. 348 pochází zpod podlahy) Pravděpodobně o nějakých 100 let později byla vila zničena požárem, pravděpodobně v době invaze barbarů.
Mozaiky jsou podobné těm světoznámým, z římských vil na Sicílii; Villa Romana del Casale, Villa Patti Marina, Villa Maritima Settefrati a spadají přibližně do stejného období, do 4. a začátku 5. století. Vilu del Tellaro je možné spojit se zemětřesením a jím vyvolanou ničivou vlnou tsunami z roku 365 n. l. na Krétě. Každopádně konec vily je podle archeologů ve spojení s požárem na konci 5. stol. Komplikované restaurování mozaik je dáno zakrytím vily zemědělskou usedlostí a stálým provozem na zemědělské farmě.
Popis mozaik
Podlahu severní strany původního peristylu tvořila mozaika se složitým geometrickým námětem prokládaných medailonů vavřínových věnců s typem růžic. Osmiúhelníky mezi medailony obsahují markýzy, tak trochu připomínající naše deštníky při pohledu zdola.
Hlavní blok vily tvořil kompaktní peristyl o rozměrech 60 x 60 m s místnostmi umístěnými okolo něj. Hlavní místnosti ležely na severní straně, s možnými výhledy na řeku. Uprostřed jižní strany byl malý apsidový pokoj, možná malá přijímací místnost nebo malá jídelna. Přežila jen část jeho geometrické mozaiky, ale protože ležela několik centimetrů pod hlavním vchodem do pozdější farmy, bylo zázrakem, že se vůbec něco z ní dochovalo. Půdorysné plánky neříkají vše, protože umístění vily na pozemku je sice v rovině, kdežto pozemek je zvlněný, proto byla vila o více patrech. Vchod do vily byl v severovýchodním rohu a dodnes se zachovaly široké mramorové schody.
Scéna z trojské války
Největším pokladem jsou tři figurální mozaiky, z nichž první je jen pouhý fragment, ale značně ojedinělý svým tématem. Vyobrazená scéna ukazuje epizodu z trojské války nezaznamenanou Homérem, nýbrž jde o scénu z Aischyla, kdy hrdina Achilleus souhlasí s vydáním Hektorova těla otci, trojskému králi Priamovi za zlatý ekvivalent jako výkupné. Na fragmentu stojí na levé straně vah se zlatým závažím král Odysseus, Achilleus s přilbou a král Diomédés. Napravo jsou vidět pouze Hektorovy nohy, Priamova ruka a za ním stojící postava, pravděpodobně syn krále. Identifikace osob je snadná díky nápisům jejich jmen v řečtině. Díky své poloze na podlaze se předpokládá, že v místnosti bylo položeno 12 podobných čtvercových panelů s největší pravděpodobností výjevy z Homérových eposů nebo Achillova života. To svědčí o důležitosti této místnosti, takže se mohlo jednat o přijímací místnost vily.
Malá místnost obsahuje podlahovou čtvercovou mozaiku s obloukovitými, konkávními stranami a čtyř festonů, jakožto dekorativních prvků z ovoce a květin, prameních z krátérů (v krátéru se mísilo víno s vodou) v každém rohu. Z nádob přetéká ovoce. Uprostřed byl vypodobněn Bakchus, ze kterého zůstalo rameno a jeho thyrsus. Thyrsus byl velký fenykl obtočený břečťanovými listy a vinnými listy Po stranách jsou satyrové, kteří se snaží upoutat Bakchantky (Mainaidy).
Poslední velká mozaika je velmi podobná té slavné z Villy Romana del Casale v Piazza Armerina, mozaika lovu. Zdá se, že umělci, kteří vytvořili tuto nádhernou mozaiku v Sala della Caccia ve vile Caddedi, byli z Afriky. Polychromovaná mozaika je na docela velké ploše, 6,4 x 6,25 m a jednotlivé scény jsou samostatné, nejsou nijak propojené s ostatními do nějakého celistvého příběhu.
Celkový obraz je rozdělen do 7 kompozic ve 4 rovinách, kterým dominuje centrálně sedící žena (bohužel špatně zachovaná). Podle J. Wilsona bude centrální postava ženy pravděpodobně personifikací kvůli své velikosti, ale dodává, že zřejmě není personifikací Afriky, jak je obvykle prezentováno, předpokládá, že se jedná o personifikaci její části, Mauretánie. Horní rovina obsahuje dvě scény, levá z velké části ztracená, pravá obsahuje scéna vojáků snažících se odchytit leoparda. Druhá rovina ukazuje vojáky, jak obracejí pozornost na velké šelmy nad nimi, a scénu napravo, ve které voják útočí na lva. Třetí rovina je rozdělena na dvě části ústřední ženskou postavou; nalevo je voják napaden tygřicí, napravo jsou vyobrazeny vozy se štíty, které překračují potok. Spodní rovina se skládá z velké jídelní scény. Stolovníci jsou zachyceni okolo půlkruhového stibadia ve tvaru sigma.
Je zajímavé, že zahrnutí tygřice do mozaiky ukazuje, stejně jako mnoho výtvorů tehdejší doby, není doslovným vyobrazením konkrétní události v Africe. Ačkoli tygři byli ve starověku spojováni s Aethiopií, nikdy nepocházeli z Afriky a jejich zařazení do lovecké mozaiky by mělo být interpretováno jako součást trendu ve 4. století, kdy se mozaikové kompozice více soustředily na estetické znázornění lovů než na jejich přesné zobrazení.
Zdroje:
R. J. A. Wilson: Caddedi on the Tellaro. A Late Roman Villa in Sicily and its Mosaics, 2016
Davide Tanasi: The Caddedi villa in Sicily and the sources of its mosaics, 2018
Antonio Rampulla: Roman Villa of Tellaro: A misses Occasion ?
Stefania Pasquale: Provenience and characterization of mozaics tesserae from Villa del Tellaro, 2018
https://the-past.com/
