Výplata žoldnéřům
Válka stojí peníze. Není tedy divu, že mezi mnoha papyry v Berlínské sbírce papyrů se nacházejí i texty zabývající se placením žoldnéřů. [1] Kromě toho zde uvedený text obsahuje další zajímavé podrobnosti.
Papyrus koupil diplomat, orientalista a sběratel Edward Thomas Rogers v roce 1881 a krátce poté byl zařazen do Berlínské sbírky papyrů. Předmět se údajně našel v oáze Fayum, ale pravděpodobně pochází z města Panopolites [2] mnohem jižněji nebo dokonce z Théb v Horním Egyptě, jak lze usuzovat z jeho obsahu. Na základě data na konci textu jej lze datovat do 28. července 129 př. n. l., což je doba Ptolemaia VIII. Euergeta.
Nápis na tomto papyru má podobu dopisu, ve kterém je Peteminis požádán Asklepiadem, aby zaplatil žoldnéřskému oddílu 84 pěšáků jejich mzdu v penězích a pšenicí za měsíce Pachon (květen/červen) a Pauni (červen/červenec), které právě uplynuly. Funkce těchto dvou osob nejsou zmíněny, ale pravděpodobně se jedná osoby ve vojenské a finanční správě. Peteminis, jehož jméno zahrnuje hlavního boha města Panopolites, Mina, lze pravděpodobně předpokládat, že byl vyšším finančním úředníkem v tomto městě. O žoldnéřské síle, kromě jejího počtu, se v textu uvádí, že byla pod epistrategem [3] Théb (Thebais), Paosem. A pod velením Inara byla zřejmě odvelena ze severního města Antaioupolis do Panopolites, aby potlačila povstání, které není blíže vysvětleno.
Zajímavý je podrobný výpočet sumy peněz a naturálií napsaný pod dopisem druhou rukou na tomto papyru. Za dva měsíce Pachon a Pauni se pro žoldnéře odhadují čtyři talenty a 4500 drachem v hotovosti. [4] V naturáliích potřebují žoldnéři 82 artabů pšenice. [5] V Antaioupolis jich už zřejmě obdrželi 25. Zbývá tedy dát ještě 57 artabů. Z toho lze vypočítat, že každý žoldnéř by měl dostávat jednu artabu (cca 27 litrů) pšenice měsíčně v naturáliích a 350 drachem v hotovosti. Peníze se skládaly ze skutečné mzdy a příspěvku na nákup obilí. To odpovídá platu pěšáků, který se uváděl u jiných tehdejších textů, ale je podstatně nižší než u jízdních žoldnéřů.
Význam tohoto dokumentu nespočívá pouze v jeho obsahu a podrobnostech, které se dozvídáme o odměňování žoldnéřů. Navíc texty z Panopolites z ptolemaiovských dob jsou velmi vzácné. Především je však velmi zajímavý historický kontext, do kterého je nutné tento text zasadit. Zmíněná vzpoura musela být součástí občanské války mezi Ptolemaiem VIII. Euergetem II. (Dobrodincem) a jeho sestrou Kleopatrou II. o královský trůn v letech 132-124 př. n. l. Zmíněný epistrategos Paos byl důležitým přívržencem Ptolemaia. [6] Zůstává však nejasné, zda se povstání jako hanlivý výraz vztahovalo ke Kleopatřině družině, nebo dokonce k egyptskému povstání Harsiesa [7] (odpůrce Ptolemaia VIII, zemřel v roce 130 př. n. l.), který na krátkou dobu ovládl mimo jiné i území Panopolites a stál tak králi v cestě na jih.
Poznámky:
1 – Převážná část ptolemaiovské armády se skládala z žoldnéřských posádek a pomocných vojsk. Ptolemaiovci již nemohli spoléhat na masivní přísun nových řeckých osadníků, a proto se armáda stala velmi různorodou. Jádro egyptské armády tvořili profesionální vojáci z celého Středomoří. Oblíbení byli zejména Galatové (Keltové usazení v Malé Asii), Thrákové a Řekové (např. krétští lučištníci a rhodští prakovníci). Například sama Kleopatra disponovala elitní osobní stráží složenou z Galatů. Usuzuje se, že většina ptolemaiovské armády byla vyzbrojena píkami makedonského „původu“.
2 – Panopolites, město Horního Egypta známé také jako Chemmis.
3 – Epistrategos byl vysoký vojenský a administrativní úřad v ptolemaiovském Egyptě, který byl zachován i v římské době. Existoval úřad v Alexandrii a druhý v Thebaidě (Théby).
4 – Talent coby peněžní jednotka odpovídala 25-36 kg stříbra. Z talentu stříbra se razilo 6 000 drachem. Drachma ve stříbře obsahovala 3,4-3,5 g čistého stříbra. Stříbro bylo extrémně vzácné a sloužilo k platbám státu, armádě, dovozu luxusního zboží v mezinárodním obchodě. Pro běžného obyvatele Egypta představovala jedna stříbrná drachma značné jmění. Pro běžný domácí trh a každodenní nákupy (potraviny, mzdy řemeslníků) se používali bronzové mince se směnným kurzem 1:60 a v době Ptolemaia VIII až 1:400 vůči stříbrné drachmě. Artaba pšenice (cca 27 litrů obilí, které uživilo dospělého člověka zhruba na měsíc) stála v bronzových penězích přibližně 1 000 až 1 500 bronzových drachem.
5 – Artaba, dutá míra především pro obilniny, obsahovala v ptolemaiovské době 27 l.
6 – Paos byl vysoce postavený úředník egyptského původu , který sloužil jako důležitý vojenský velitel a správce Ptolemaia VIII. Euergeta II. Jejich vztah představuje významný milník v historii Ptolemaiovců, protože Paos se stal prvním rodilým Egypťanem, který byl povýšen do nejvyšších vojenských a civilních pater řecké vlády.
7 – Harsiesi (zemřel 130 př. n. l.). Byl to pravděpodobně poslední rodilý Egypťan, který si říkal faraon. Vládl na krátkou dobu jižní části Horního Egypta. Využil občanské války mezi Ptolemaiem VIII a Kleopatrou II. Dobyl Théby, ale krátce nato je Ptolemaios znovu ovládl.
Zdroje:
Gerhardt M., Berliner Papyrusdatenbank, 2021
Eddy Lanciers: The Civil War between Ptolemy VIII and Cleopatra II: Possible Causes and Key Events, 2020
Chris Bennett: Ptolemy VIII, Egyptian Royal Genealogy, 2024
Landius Travel: Ptolemaios VIII,
Horsted W, Hook A.: Ptolemaic Armies, 305-30 BC, 2026
Brian Thorton: Ptolemaios VIII. Eurgetes
Chvojka M., Skála J.: Malý slovník jednotek měření, 1980
