Jedním z méně známých objektů, který se z velké části v Římě ještě zachoval, je Gallienův oblouk Arcus Gallieni. Byl postaven na místě Porta Esquilina jako součást Serviových hradeb, nejstaršího zachovaného opevnění města Říma z 6. stol. př. n. l. údajně za krále Servia Tullia, nicméně novější datace spadá do 4. stol. př. n. l. Brána byla vybudovaná tam, kde začínala známá cesta Via Labicana. V Augustově době byl brána přestavěna v monumentálním stylu a Dionýsius z Halikarnassu se o ní zmiňoval v souvislosti s jejím umístěním v nezranitelnější části hradeb.
Oblouk byl postaven v roce 262 n. l. jezdcem M. Aureliem Victorem, který měl blízko k císařskému dvoru, zasvětil jej císaři Gallienovi (Publius Licinius Egnatius vládl v letech 253-268) a jeho manželce Salonině (CIL VI.1106; ILS 548). Stojí na dnešní ulici Via di S. Vito (v antice ClivusSuburanus), v těsném sousedství stejnojmenného kostela. Když byly starověké budovy opuštěny, převzala je diakonie a klášter San Vito. Jde o jediný existující oblouk zhotovený z travertinu. Frontinus, autor antického díla o akvaduktech se o bráně zmiňuje v souvislosti s akvaduktem Aqua Anio Vetus a Aqua Anio Novus.
Stávající jediný oblouk měří 8,80 metru na výšku, 7,30 na šířku a 3,50 do hloubky. Základny, která jej podpírají, jsou 1,40 metru široké a 3,50 hluboké a mimo ně jsou dva pilastry stejné hloubky s korintskými hlavicemi. Kladí je 2 metry vysoké s dedikačním nápisem na architrávu. Nad nápisem je prostor s vyvrtanými otvory, což naznačuje existenci ještě jednoho nápisu nebo ozdobný kovový vlys. Kresba (HJ 343) z 15. století a rekonstrukce od Rossiniho ukazují malé boční oblouky pro chodce, které vznikly rozčleněním celé stavby pilastry ukončenými korintskými hlavicemi a spočívajícími na základnách, ale všechny stopy po nich zmizely, protože byly v 15. stol. zbourány po jejich zřícení. Dobové kresby jsou od Giovanni Battisty Piranesiho a Giuseppe Vasiho.
CIL 06, 01106, ILS 548 Horní řádek GALLIENO CLEMENTISSIMO PRINCIPI CVIVS INVICTA VIRTVS SOLA PIETATE SVPERATA EST ET SALONINAE SANCTISSIMAE AVG(ustae)
„Gallienovi, nejjasnějšímu princepsovi, jehož nepřekonatelné ctnosti převyšuje jen jeho pietas a Solonině, nejsvětější Augustě“
Spodní řádek AVRELIVS VICTOR V(ir) E(gregius) DICATISSIMUS NVMINI MAIESTATQVE EORVM
„Aurelius Victor, vynikající muž to věnoval v úplné oddanosti jejich božství a majestátu.“
Zdroje:
Appianos: Krize římské republiky I.58
Dionýsios z Halikarnassu IX.68
Sextus Iulius Frontinus: DeAquaeductuUrbisRomae na Lacus Curtius
Samuel Ball Platner (Thomas Ashby): A Topographical Dictionary of Ancient Rome, 1929
Nova Roma Urbis Romae
Mapa G. Droysen’s Allgemeiner Historischer Handatlas, Mapa 14 administrativních čtvrtí ve starém Římě
Macháčiková, V.: Gallienův víťazný oblúk v Ríme v: Daňová, M., Kolon, T.: Víťazné oblúky, symbol rímskej vlády v každodenním životě, 1922 ed.