Gallienův oblouk na Esquilinu

Jedním z méně známých objektů, který se z velké části v Římě ještě zachoval, je Gallienův oblouk Arcus Gallieni. Byl postaven na místě Porta Esquilina jako součást Serviových hradeb, nejstaršího zachovaného opevnění města Říma z 6. stol. př. n. l. údajně za krále Servia Tullia, nicméně novější datace spadá do 4. stol. př. n. l. Brána byla vybudovaná tam, kde začínala známá cesta Via Labicana. V Augustově době byl brána přestavěna v monumentálním stylu a Dionýsius z Halikarnassu se o ní zmiňoval v souvislosti s jejím umístěním v nezranitelnější části hradeb.

Císař Gallienus (253-260 n. l.) Krásná mramorová bysta uložená v Altes Museum Berlin.

Oblouk byl postaven v roce 262 n. l. jezdcem M. Aureliem Victorem, který měl blízko k císařskému dvoru, zasvětil jej císaři Gallienovi (Publius Licinius Egnatius vládl v letech 253-268) a jeho manželce Salonině (CIL VI.1106; ILS 548). Stojí na dnešní ulici Via di S. Vito (v antice Clivus Suburanus), v těsném sousedství stejnojmenného kostela. Když byly starověké budovy opuštěny, převzala je diakonie a klášter San Vito. Jde o jediný existující oblouk zhotovený z travertinu. Frontinus, autor antického díla o akvaduktech se o bráně zmiňuje v souvislosti s akvaduktem Aqua Anio Vetus a Aqua Anio Novus.

Rekonstrukce oblouku v horní části a ve spodní jsou na obraze, který si prohlížejí dva muži, jsou vidět ruiny oblouku před rokem 1704. Autor: J. Georee

Stávající jediný oblouk měří 8,80 metru na výšku, 7,30 na šířku a 3,50 do hloubky. Základny, která jej podpírají, jsou 1,40 metru široké a 3,50 hluboké a mimo ně jsou dva pilastry stejné hloubky s korintskými hlavicemi. Kladí je 2 metry vysoké s dedikačním nápisem na architrávu. Nad nápisem je prostor s vyvrtanými otvory, což naznačuje existenci ještě jednoho nápisu nebo ozdobný kovový vlys.  Kresba (HJ 343) z 15. století a rekonstrukce od Rossiniho ukazují malé boční oblouky pro chodce, které vznikly rozčleněním celé stavby pilastry ukončenými korintskými hlavicemi a spočívajícími na základnách, ale všechny stopy po nich zmizely, protože byly v 15. stol. zbourány po jejich zřícení. Dobové kresby jsou od Giovanni Battisty Piranesiho a Giuseppe Vasiho.

Obraz Piranesiho z roku 1756, je na něm zachycen také akvadukt Aqua Giulia a Porta St. Lorenzo v pozadí.
Obraz G. Vasiho z poloviny 18. stolet, na kterém je vyobrazen vedle oblouku i kostel St. Vito e Modestus.

CIL 06, 01106, ILS 548      
Horní řádek

GALLIENO CLEMENTISSIMO PRINCIPI CVIVS INVICTA VIRTVS SOLA PIETATE SVPERATA EST ET SALONINAE SANCTISSIMAE AVG(ustae)

„Gallienovi, nejjasnějšímu princepsovi, jehož nepřekonatelné ctnosti převyšuje jen jeho pietas  a Solonině, nejsvětější Augustě“

Spodní řádek
AVRELIVS VICTOR V(ir) E(gregius) DICATISSIMUS NVMINI MAIESTATQVE EORVM

„Aurelius Victor, vynikající muž to věnoval v úplné oddanosti jejich božství a majestátu.“

Rekosntrukce oblouku od Rossiniho z roku 1836

Zdroje:

Appianos: Krize římské republiky   I.58

Dionýsios z Halikarnassu  IX.68      

Sextus Iulius Frontinus: De Aquaeductu Urbis Romae na Lacus Curtius 

Samuel Ball Platner (Thomas Ashby): A Topographical Dictionary of Ancient Rome, 1929

Nova Roma Urbis Romae

Mapa G. Droysen’s Allgemeiner Historischer Handatlas, Mapa 14 administrativních čtvrtí ve starém Římě

Macháčiková, V.: Gallienův víťazný oblúk v Ríme v: Daňová, M., Kolon, T.: Víťazné oblúky, symbol rímskej vlády v každodenním životě, 1922 ed.

 

Nápis na oblouku. Převzato z Roma Artlovers
Detail místa, kde je Gallienův oblouk. Nova Roma Urbis Romae

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.