Mauzoleum ve městě Dougga v Africe

by Pavel Hlinovský · Published 28. 12. 2022 · Updated 28. 12. 2022

Mausoleum bylo poprvé popsáno v roce 1631 Thomasem d’Arcos. V roce 1842 britský konzul Thomas Reade pomník téměř úplně zničil, aby se dostal ke dvojjazyčnému libyjskému a punskému nápisu, který odeslal do Britského muzea (kde zůstal dodnes).

Dougga bylo jedním z hlavních měst numidské oblasti a nacházelo se mezi pobřežní oblastí pod kartáginskou kontrolou a velkými numidskými pláněmi. Zdá se, že to bylo sídlo numidských králů od 3. punské války až do bodu, kdy byla Numidie k Římu připojena a v roce 46 př. n. l. vznikla provincie Africa Nova. Po tomto datu se zdá, že zůstalo jako domorodé civitas městský obvod, spravované místními institucemi, ale zároveň od raného období obsahovalo pagus (pagus Thuggensis) římských občanů ovládaných římským způsobem a zvyklostmi. V roce 205 n. l. se stalo municipiem poté, co se obě entity spojily, byly již řízeny duumviry (představitelé obcí) a v roce 261 n. l. kolonií, Colonia.

Mauzoleum je jedinou velkou památkou punské architektury, která stále stojí na tuniské půdě a pochází z 2. stol. př. n. l. To bylo pečlivě restaurováno po zásahu, vpravdě vandalském, od Thomase Reada na začátku minulého století, v roce 1908 Louisem Poinssotem. Asi nejvýstižnější charakteristika památky je, že „mauzoleum Dougga shrnuje egyptsko-řecký synkretismus, který často charakterizuje to, co nám zbylo z monumentálního umění Kartága“.

Popis mauzolea

Spodní patro 21 metrů vysokého mauzolea spočívá na podium o pěti schodech. V rozích je zdobené aeolské pilastry s hlavicemi zdobenými lotosovými květy.

Druhé patro: spočívá na 3 schodech. Patro zdobí kolonáda v podobě svatyně (naiskos), tvořená kanelovanými jónskými sloupy a podpírá architráv s egyptskou lištou.

Třetí patro: je v rozích lemováno podstavci, které sloužily k sochám jezdců. Na každé straně je basreliéf představující vůz tažený čtyřmi koni. Rohové pilastry s lotosovými hlavicemi podpírají kladí s egyptskou lištou.

Vrchol stavby: tvoří pyramida lemovaná v rozích sochami griffonů (stvoření s tělem, ocasem a zadníma nohama lva, hlava a křídla orla. Griffoni střežili poklady a majetky).

Celkový dojem tvoří sbírka motivů archaického řeckého umění (jezdci, vozy, mořské nymfy) připojené ke stavbě (věžovému mauzoleum) orientálního původu. Období numidských království bylo pro tento typ kompozitního umění nejzřetelnější.
Text nápisu je v libyjském a punském jazyku a je vzácným artefaktem. Libyjský text nebyl plně dešifrován, ale zdá se, že má v podstatě stejný význam jako punský a ukazuje na organizaci města, originální a odlišné od Kartága (G. Camps). O nápisu se předpokládalo, že sděluje, pro koho bylo mauzoleum postaveno, tj. pro prince jménem Ateban, pravděpodobně kolem konce 3. století nebo začátku 2. století př. n. l., a že jej postavil Kartáginec v čele týmu numidských dělníků.

Nápis

Zde je hrobka Atbana, syna Iepmataha, syna Paluova: kameníky byli Aborsh, syn Abdashtarta Mengyho, syna Ourskena, Zamar, syn Atbana, syna Iepmataha, syna Paluova, a mezi členy jeho domu byli Zezy, Temen a Oursken; tesaři byli Mesdel syn Nenpsena a Anken syn Ashy; kovodělníci byli Shepet, syn Bilela, a Pepy, syn Beby.

Předpokládá se, že se pravděpodobně jednalo o hrobku nebo kenotaf určený pro krále Massinissu, protože se dnes jméno Atebana hodnotí jako jméno stavitele, nikoliv osobu, pro kterou se mauzoleum stavělo. Důvody jsou v textu, kdy samotný Ateban nemá žádný titul, ani se nijak nepopisuje jeho charakter, ve srovnání s nápisem krále Micipsa v Cherchelu je to výmluvné. Navíc je jeho syn uveden mezi zedníky, či staviteli mauzolea. A nejzásadnější je otázka o skutečné funkci pomníku, zda mauzoleum Dougga bylo skutečnou hrobkou.