Ravenna – Theodorichovo mauzoleum
Anonymus Valesianus (16.96), v desetiletích po Theodorichově smrti, napsal a poukázal na rysy mauzolea, které můžeme pokládat za důležité svědectví: „Když ještě žil, udělal si hrobku (monimentum) z čtvercových bloků kamene, dílo mimořádné velikosti, a hledal obrovský kámen, který by na něj umístil.“
Snad v roce 520 n. l. (nebo 526) zahájil Theodorich, gótský vládce Itálie, stavbu svého mauzolea, a když v roce 534 skončila vláda jeho dcery Amalasuntha, zůstala budova nedokončená. Byla postavena z velkých vápencových kamenů přepravovaných po moři z Istrie, jež byly položeny bez malty. Budova, půdorysně dekagonální má dvě patra. Interiér přízemí má křížový tvar a klenbu, zatímco prvé patro je kruhové s vyčnívajícím obdélníkovým výklenkem.
V horním patře je nyní centrálně umístěná fragmentální vana z porfyru z nějakého lázeňského komplexu a sloužila jako královský sarkofág, ve kterém byl pohřben Theodorich. Jeho ostatky byly odstraněny během východořímské nadvlády, kdy se mauzoleum změnilo na křesťanskou oratoř.
Na vnějším obvodě dolních stěn je deset hlubokých výklenků s klenbou. Druhé patro je vnitřně odsazeno ke středu a je kontroverzní, protože je složité i nedokončené a možná mělo menší galerii s radiálními valenými klenbami na vnější straně, podobně jako bazilika San Lorenzo v Miláně. (pochází z pozdního 4. nebo začátku 5. století n. l.) Každá z dvanácti stran galerie byla označena trojicí pilastrů a dvojicí výklenků s lunetami obsahující vyřezávané hřebenatky. Horní římsa je vytesána s motivem jakýchsi kleští, odvozeného buď od poničeného klasického ornamentu, nebo od ostrogótského ornamentu, jaký se vyskytuje například v germánském ornamentálním stylu 6. století.
Střecha je monolitické víko seříznuté jako mělká kopule. Podle posledních odhadů se odhaduje, že váží více než 230 tun (někdy se udává 300 tun), a je lemována dvanácti průchodnými vyčnívajícími ostruhami, z nichž každý je popsán latinským jménem apoštolů. Měří 10,76 m v průměru a 3,09 na výšku
Mnoho otázek týkajících se budovy zůstává nezodpovězeno: Bylo horní patro dostupné nebo dosažitelné pouze exteriérovými schodišti nebo také rampou? Jaká byla funkce dvou komor? Proč jsou ostruhy na kopuli průchozí? Byly to otvory určené pro lana, aby zvedly obrovský monolit na místo? Mauzoleum je stavbou postavenou z istrijského kamene. Na Západě tradice kamenné stavby skončila s Diokletianovým palácem ve Splitu. Pokud mauzoleum nepředstavuje oživení této tradice, mělo by představovat současnou verzi stavebních technik v Malé Asii a Sýrii, kde tradice přetrvala až do 6. století. Mauzoleum proto možná postavili dělníci z Východu, možná Isaurové, o nichž bylo známo, že pracovali v Thrákii, Konstantinopoli, Sýrii a Svaté zemi.
Konstrukce budovy je příkladem pozdních římských císařských mausoleí. Na Západě, v období pozdní antiky, již nebyly stavěny dvoupodlažní hrobky, ale ve východním Středomoří tato architektura přežívala. O monolitické kopuli se někdy říká, že byla inspirována tradicí kamenných hrobek germánských náčelníků, ale je otázkou, zda tuto tradici znali Ostrogóti v 6. století. Mezi pozdně antickými budovami, které jsou nám dnes známy, je monolit jedinečným rysem a je možná odrazem Theodorichova přání, aby byla navždy zapamatována.
Po uvedení Justiniánovy pragmatické sankce se budova stala součástí majetku ravennského kostela. Historik Andrea Agnello, který žil v 1. polovině 9. století, informuje, že v jeho době sloužila stavba k bohoslužbám se jménem „Santa Maria ad Farum“, kvůli blízkosti přístavu s majákem. V té době bylo moře velmi blízko. Koncem 19. století bylo bahno z nedalekého potůčku, který mauzoleum částečně ponořilo, odvodněno a vyhloubeno Dnes je mauzoleum zasazeno do parku v bezprostřední blízkosti centra Ravenny.
V anglické verzi wikipedie o Theodorichově mauzoleu je poznámka, že se „význam mauzolea spočívá v jeho gotickém stylu a výzdobě, které nic nezůstávají k římskému či byzantskému umění, i když využívá římskou kamennou stavební techniku opus quadratum, která byla opuštěna před čtyřmi stoletími“. Myslím, že v té době neexistovala gótská architektura; když, tak pouze ornamentální výzdoba (Muzeum Vizigótů ve Španělsku, kde jsem mohl vidět mnoho jejich ornamentů)). Gótové nebyli proslulí architekturou (Khan Academy). Pokud mluvíme o gótské architektuře, musíme se posunout do 13. století. Stavba pouze ukazuje na integraci barbarských a imperiálních stylů s dominancí východořímské architektury a umění, což je patrné na mnoha památkách pozdní antiky v Ravenně a jiných míst
Zdroje:
- Anonymus Valesianus: Excerpta Valesiana, Pars posterior. (English translationJ. C. Rolfe)
- Age of spirituality : late antique and early Christian art, third to seventh century ; catalogue of the exhibition … Nov. 19, 1977 – Feb. 12, 1978 / ed. by Kurt Weitzmann
- Despina Siolas: Memories of Ravenna: Theoderic’s Mausoleum in Hellenic News, 2022
- J. Herrin: Capital of Empire, crucible of Europe.
- Incerti, Lavoratti, Iurilli: Survey, archeoastrology and communication: The mausoleum of Theodoric in Ravenna in Journal Mediterranean Archaeology and Archaeometry, 2016
