Childerichův poklad
by Pavel Hlinovský · Published · Updated
Childerich I. byl králem Sálských Franků od roku 457 až do své smrti v roce 481 – 482 n. l. a otcem Chlodvíka I., muže, který sjednotil franské kmeny pod svou nadvládou a stal se prvním z merovejských králů Francie. Childerich založil hlavní město v Tournai na pozemcích, které obdržel spolu spenězi jako feoderatus, vojenský spojenec, za boj za Řím v tehdejší provincii Belgica Secunda a mohl tak působit jako římský dux provinciae Belgicae II. Childerichův hrob v Tournai obsahoval odznaky římského feoderáta a zřejmě úředníka i symboly sociálního postavení a sakrální moci franského krále. Historie merovejského rodu byla od krále Chlogiona až do Childerichovy smrti poznamenán úzkou spoluprací s Římany.
Objev Childerichova pokladu
Chlodvík přesunul hlavní město do Paříže a časem se ztratilo umístění hrobky jeho otce. Znovu jej objevil 27. května 1653 Adrien Quinquin, který zrovna pracoval u kostele Saint-Brice, když jeho lopata náhle objevila schránku zlatých mincí. Další vykopávky odhalily hrob plný pokladů, mezi nimi vrhací sekeru francisku (francisque), kopí, dlouhý meč spatha, u něhož záštita a hlavice jsou zlatém cloissoné 1 a krátký jednosečný scramasax. u Childerichovy krátké zbraně je známa pouze čtvercová ozdoba pochvy a rukojeti. Ačkoli samotná čepel zmizela, většina badatelů ji považuje za jednosečný scramasax, jediný typ krátké zbraně vedle dlouhého meče v hrobech merovejských „náčelníků“.
1 – Cloisonné (fr.) je smaltová technika, česky také nazývaná přihrádkový email, technika byla rozšířená ve Středomoří již od dob starého Egypta.
Zlatnické ozdoby jejich jílců a pochev jsou rekonstruované, bohatě zdobené zlatem a granátovým cloisonné. Poklad obsahoval masivní zlatý náramek s velmi malým průměrem, takže je předpoklad, že jej Childerich nesundával. Část železné podkovy s hřebíky, přezky na opasky, boty a kování koňského postroje zdobené rovněž zlatem a cloisonné s granáty, kožená peněženka obsahující více než sto zlatých a stříbrných mincí, zlatá býčí hlava se slunečním kotoučem na čele, křišťálovou koulí a zlatý pečetní prsten.
Pečetní prsten
Pečetní prsten byl předmětem. který jednoznačně identifikoval hrobku jako Childerichovu tombu. Je to těžký zlatý prsten o průměru 27 mm (Childeric měl velké prsty?). Nahoře je oválná luneta s podobiznou bezvousého muže s dlouhými vlasy rozdělenými uprostřed. Má na sobě paludamentum (přehozený plášť upevněný na jednom rameni, který nosili římští vojevůdci a císaři a je znám v sochařství a lze jej identifikovat i na mincích) a v pravé ruce drží kopí. Kolem hlavy je nápis CHILDERICI REGIS (Childerich král). Obrázek je na titulu příspěvku. Pravděpodobně byl Childerich byl oblečen do chlamysu se sponou, měl pečetní prsten, žezlo v ruce a vedle něj byly peněženky s mincemi. Před jeho hrobem bylo identifikováno obrovské množství pohřbených koní, jeho posmrtná stáj.
Mince z Chiderichova hrobu
První, kdo zdokumentoval pohřební poklad byl lékař Jean – Jacques Chifflet, který prokázal i značnou znalost numismatické ikonografie. Ze 100 zlatých a 200 stříbrných mincí dokázal popsat 89 solidů a 41 denárů a jeden typ siliquea. Je hádankou, proč typy mincí obsahují přes 5 století, tedy od doby římské republiky v 1. stol. př. n. l. až k mincím východořímského císaře Zena (474 – 475, 476 – 491). Pokud se zúčastnil pohřebního ritu jeho syn Chlodvík, vůbec nic nevíme o jeho pohnutkách, proč uložené mince jsou z různých období a přitom jde o největší poklad solidů, jaký byl kdy nalezen v hrobě.
Poklad ve zlatých solidech je doprovázen pokladem denárů a siliqua, v době, kdy je v římské říši poměrně obtížné získat denáry a siliquae se začaly vyskytovat vzácně. Účelem mincí tedy bylo ukázat politickou a ideologickou legitimitu. Přístup k solidům pro úspěšného vojevůdce jako Childerich asi nebyl příliš obtížný. Mince z 5. stol. zahrnovaly solidy západní, především však východní provenience (Valentinianus III., Leo I., Zeno, Julius Nepos, Basiliscus, Markianos apod.) Nejnovější mincí byl solidus s vyobrazením východořímského císaře Zena.
Stříbrné mince (denarii) pocházely povětšinou z císařského období a to jak před měnovou reformou v roce 64 n. l., tak také mince z období do druhé reformy v roce 194 / 195
Přesah do nedávné minulosti
Bylo také nalezeno více než 300 zlatých včel s červenými skleněnými křídly, o kterých se předpokládá, že zdobily Childerichův obřadní plášť. O staletí později, když měl být Napoleon Bonaparte korunován francouzským císařem, obrátil se na nejstaršího francouzského panovníka s žádostí o ikonografii, která by ho spojila s královskou historií, a přitom obešel stále neoblíbené Bourbony. Napoleon přijal Childerichovu heraldiku za svou. Jeho korunovační roucho bylo vyšito 300 zlatými včelami a včely se staly symbolem nového francouzského císařství.
Rakouské vlastnictví pokladu
Když byl objeven Childerichův poklad, Tournai bylo součástí španělského Nizozemí, kde vládl arcivévoda Leopold Vilém z Rakouska, mladší bratr císaře Svaté říše římské Ferdinanda III. Převážná část Childerichova pokladu (při vykopávkách bylo zjevně mnoho krádeží) putovala k arcivévodovi, který měl dobrý nápad, když nařídil svému lékaři Jean-Jacques Chiffletovi, aby každý kus důkladně zdokumentoval. Chiffletova pečlivá studie, doplněná extrémně podrobnými rytinami artefaktů, byla publikována v roce 1655 jako Anastasis Childerici I. Francorvm Regis, sive Thesavrvs Sepvlchralis Tornaci Neruiorum (Vzkříšení Childericha I., krále Franků nebo Pohřebního pokladu Tournai Nervians). V závislosti na starověkých zdrojích a srovnání s jinými artefakty se Chifflet dopustil některých chyb a některé kusy špatně identifikoval, ale jeho pečlivé zaznamenávání každého předmětu je dnes považováno za první vědeckou archeologickou publikaci předtím, než existovala věc jako archeologická věda.
Vrácení pokladu do Francie
Arcivévoda Leopold přivezl Childerichův poklad s sebou do Vídně, když v roce 1656 opustil španělské Nizozemí. Po své smrti v roce 1662 odkázal svou rozsáhlou galerii umění a artefaktů, včetně Childerichova pokladu, svému synovci, císaři Svaté říše římské Leopoldovi I. V roce 1665 daroval Leopold I. Childerichův poklad králi Ludvíku XIV. jako vděčnost za jeho vojenskou pomoc proti Osmanské říši v Maďarsku o rok dříve. Ludvíkovi prý artefakty z 5. stol. nic neříkaly a tak je nechal uložit ve svém Kabinetu medailí v paláci Louvre. Po francouzské revoluci se Childerichův poklad stal součástí Kabinetu medailí Císařské knihovny, později Královské knihovny, nyní Národní knihovny.
Krádež
V noci 5. listopadu 1831 se zloději vloupali do Kabinetu medailí v Bibliothèque Nationale de France a ukradli více než 2 000 zlatých předmětů o celkové hmotnosti 80 kilogramů, včetně celého Childerichova pokladu. Zprávy o tom, co se stalo poté, se liší. Krádež byla obrovským skandálem a policie byla pod velkým tlakem, aby přišla s výsledky. Požádali dokonce o pomoc legendárního Eugèna-Françoise Vidocqa, šéfa Sûreté, první pařížské detektivní kanceláře, kterou založil v roce 1812. Vidocq odešel ze služby v roce 1827, ale byl znovu jmenován vedoucím Sûreté začátkem roku 1832 a on a jeho tým byli na případu Childerich
Policie osm měsíců po krádeži rozbila gang zlodějů a v jejich úkrytu našla 20 slitků zlata. Při výslechu zloději přiznali, že předměty z ryzího zlata roztavili na slitky, zatímco předměty s vykládanými kameny nebo ty, které bylo z jakéhokoli důvodu těžší roztavit, byly vloženy do kožených vaků a ponořeny do Seiny buď u Pont Marie nebo Pont de la Tournelle. Když policie prohledala řeku, našla v ní osm tašek s asi 1500 kusy z 2000 ukradených a 75 z 80 kilo svitků. Přepočteno k hmotnosti ingotu bylo zjištěno, že nalezené předměty představují celý vyloupený poklad a případ byl uzavřen. V lednu 1833 byli tři ze zlodějů odsouzeni za zločin. Jeden byl odsouzen na 40 let vězení, jeden na 20 let, jeden na 10 let.
Zničující je, že Childerichův poklad byl téměř úplně ztracen. Úřady získaly dvě mince, dvě včely a zlaté a granátové kování z Childerichova meče a scramasaxu. Pečetní prsten zmizel, dochoval se pouze jako reprodukce u Habsburků a v otiscích pečetí. Chiffletova zaznamenaná data a ilustrace jsou prakticky vše, co zbylo z tohoto historického pokladu. Věčná škoda
Zdroje:
Bednaříková, J.: Frankové a Evropa, 2009 Fischer, S., Lind, L.: The Coins in the Grave of King Childeric, in Journal of Archeology and Ancient History, 2015 Kazanski, M., Périn, P.: Le mobilier funéraire de la tombe de Childéric 1 er; état de la question et perspectives, in Revue archéoloqique de Picadie 1986 Eason, J.: A Note on Childerich´s Bees, penelope.uchicago.edu
http://early-med.archeurope.com/europe/the-franks/childeric-i/