Freska Julia Terentia
Nástěnné zobrazení v takzvaném chrámu Bel v Dura Europos zobrazuje jednotlivce, který je označen jako Iulius Terentius, tribune Cohors XX Palmyenorum, který nabízí kadidlo třem postavám, kteří mají na sobě vojenské oblek. Tato trojice byla různě interpretována jako sochy tří císařů, možná Pupienus, Balbinus a Gordianus III., nebo jako tři bohové Palmýry. (Freska Julius Terentius provádějící oběť), přičemž poslední interpretace naznačují „solidaritu mezi vojáky a civilisty“. Kulty Mithry a Jupitera Dolichenus jsou také dobře doloženy mezi armádou v soukromých obětování a graffiti v Duře, což naznačuje, že vojáci kohorty se stejně účastnili svých vlastních náboženských tradic.
Cohors XX Palmyrenorum („dvacátá kohorta Palmyřanů“) byla pomocnou kohortou římské císařské armády. Jednalo se o kohortu equitata miliaria, smíšenou jednotku pěchoty a jezdeckého oddílu, původně rekrutovanou z obyvatel Palmýry v římské Sýrii. K pěchotě byl také přiřazen malý počet (32–36) sil dromedarii čili domorodých jezdců na velbloudech.
Julius Terentius
Byl vojenským velitelem, tribunem, vzdálené římské základny hluboko do nepřátelského území. Scéna zachycená na fresce zobrazuje mimo jiné také tři postavy na podstavcích. Názory se liší, zda tři sochy představují zbožštělé římské císaře nebo palmýrské bohy.
Na fresce (1,65 m x 1 m), která byla nalezena v pronau chrámu Bela v Dura Europos, je Julius Terentius zobrazen v tunice s dlouhými rukávy a bílým chlamysem. Za ním stojí ve dvou řadách členové jeho kohorty v bílých tunikách se žlutým chlamysem. Nikdo není pojmenovaný až na muže na krajním konci horní řady. Kněz nese jméno Themes, syn Mokimosa. Před oltářem stojí nosič standarty, signifer s vexilum kohorty. Na levé straně jsou dvě personifikace měst s korunami hradeb a jsou řecky popsané jako Tyché (lat. Fortuna) z Palmýry a Tyché z Dury Europos a nad personifikovanými postavami jsou tři vojenské postavy, všechny se opírají o kopí. Všechny tři postavy mají na sobě kyrys přes tuniku a kolem hlavy nimbus.
Terentius byl tribunem Cohors XX Palmyrenorum a z jiného řeckého pohřebního nápisu na alabastru víme, že padl v roce 239 n. l., proto je možné datovat fresku k tomuto datu. Protože feriale Duranum nezmiňuje žádné orientální (i palmýrské) bohy nepředpokládá se, že by byli zobrazeni na fresce.
Jedním z relevantních názorů je ale spojení fresky s informacemi o denních hlášení kohorty, kdy se vojáci shromáždili před znamením kohorty (a obrazy císařů), aby obdrželi denní heslo. Vzhledem k datu, kdy byl Terentius tribunem, by se mohlo jednat o císaře Pupiena, Balbina a Gordiana III. Podle obrazu oběti císařskému kultu, konkrétněji supplicatio („prosba“), je v díle Feriale Duranum mnohokrát popsáno jako vhodná oběť k narozeninám a na památku členů císařské rodiny.
Potvrzení, že se jedná o císaře nabourává ale několik věcí: Nimbus nebyl u císařů obvyklý před koncem 3. stol. Císaři jsou bez vousů a to bylo obvyklé až s příchodem Konstantina I. Ať tak, či onak, freska je významným artefaktem, který ukazuje na život římských jednotek na Východě. Existuje dostatek materiálu z Dury Europos, který dokládá přítomnost jak mithreum, tak svatyní Artemis – Azzanathkona nebo židovská svatyně, synagoga.
Navíc reliéf z chrámu Bela v Dura Europos z roku 32, kdy byla cella věnována zobrazuje tři syrské bohy, Bela, Yarhibola a Aglibola poslední dva jsou zobrazeni v římských vojenských oděvech, tak jako na fresce a rovněž nimbus odpovídá bohům. Můžeme tedy dojít k závěru, že tři sochy na fresce Julia Terentia a jeho mužů z kohorty Palmyrenorum, by měly být identifikovány jako tři palmýrská božstva, velmi pravděpodobně bohové, Aglibol, Yarhibol a Arsu. Atributy postavy napravo patří jednoznačně boha Arsu. Prostřední postava s globem v levé ruce může být Yarhibol. Důležitý je také fakt, že palmýrští bohové mohli být uctíváni v různých kombinacích postav.
Z přítomnosti tribuna a vexilaria vyplývá, že kult těchto původních božstev byl zřejmě integrovaný do náboženství římské armády. Tato náboženská tolerance v rámci římské armády je potvrzena dalšími památkami z Dura-Europos a není pochyb, že vojáci v Dura Europos uctívali jak bohy z místa odkud pocházeli, tak samozřejmě i bohy římského státního kultu. Pokud jsou sochy palmýrskými bohy, mínění vyplývá z toho, že pomocné jednotky mohly zachovat loajalitu k svým domorodým božstvům a uctívat je více či méně veřejně v římské armádě. Pokud se sochy ukážou jako císaři, obraz ilustruje popularitu císařského kultu mezi pomocnými jednotkami. Oba výklady tedy nabízejí zajímavý obraz o tom, jak byla náboženská aktivita v římském světě chápána a tolerována smíšenými komunitami původních obyvatel, ústřední správou a různými etnickými skupinami, které tvořily jednotky římské armády.
Freska se v současné době nachází v Galerii umění University Yale v New Haven.
Zdroje:
- Fink: The Cohors XX Palmyrenorum, a Cohors Equitata Miliaria. In: Transactions and Proceedings of the American Philological Association. Vol. 78, 1947. pp. 159–170.
- L. Dirven: The Julius Terentius Fresco and the Roman Imperial Cult, 1999
- Barron, Caroline (12 August 2018). Fresco of Julius Terentius performing of sacrifice, Dura Europos, 2021
- T. Kaiser: A note on the Fresco of Iulius terentius from Dura Europos, 2006
