Baptisterium ariánů v Ravenně

Baptisterium ariánů v Ravenně

Baptisterium bylo postaveno za panování významného ostrogótského krále Theodoricha Velikého [1] v období mezi koncem 5. století a začátkem 6. století. Spolu s bazilikou Sant´Apollinare Nuovo a Arcibiskupskou kaplí byly hlavními náboženskými centry ariánů v Ravenně a jak je známo, Theodorich Veliký, jako ostatně podstatná část germánských kmenů a skupin, byl ariánského vyznání. [2] Stavba je velmi podobná Neonově Bazilice, která se nachází rovněž v Ravenně.

Středová mozaika s křtem Ježíše. Obdobná mozaika je v baptisteriu Neona. Wikimedia Commons

Baptisterium má tvar oktagonálního hranolu se čtyřmi apsidami, hojně používaný tvar pro raně křesťanská baptisteria. Dnešní podlaha Baptisteria ariánů je o 2,3 m níže než okolní terén, důvodem je nestabilní podloží v Ravenně, která vznikla v okolí mokřadů a proto dnes návštěvníci sestupují po několika schodech ke dveřím baptisteria. Propad je obdobný jako u Neonova baptisteria. Původní podoba byla členitější a obsahovala tzv. ambulatorium (krytá chodba, široká 1,9 m, okolo sedmi stran budovy, ponechávající volnou pouze východní část okolo apsidy, za oltářem). Z antické výzdoby se zachovaly pouze niky a skvělá mozaika v kupoli, ne nepodobná mozaice v Neonově baptisteriu, ( která představuje scénu křtu s mladým, bezvousým Kristem uprostřed a holubicí. Nalevo od něj je postava Jana Křtitele. Na druhé straně je obraz starého muže (snad personifikace Jordánu) a postava Krista je ponořena až po pás do vody. Kolem ústřední scény je zobrazeno dvanáct apoštolů.

Pohled na budovu baptisteria. Foto: autor textu
Na fotografii je vidět snížený vchod do baptisteria. Foto autor textu

Pokud jde o typ architektury, památka představuje něco zcela unikátního u všech raně křesťanských baptisterií s osmibokým půdorysem, kterých je v Itálii z 5. a 6. století velmi mnoho, a to díky svému (ztracenému) ambulatoriu: architektonický doplněk pravděpodobně diktovaný liturgickými potřebami související s ariánským kultem, který je však vzhledem k nedostatku dokumentárních pramenů obtížné znovu rekonstruovat. Ambulatorium navazovalo na arkádu, která tvořila čtvercové náměstí. Vzniklo pravděpodobně v době odsvěcení od ariánské liturgie. Z ikonografického hlediska je mozaiková výzdoba nanejvýš zajímavá, protože figurální scéna na vrcholu kupole nebyla nikdy restaurována a retušována a proto jasně ukazuje, že obřad křtu na podobné scéně katolického baptisteria byl zhotoven přibližně o 50 let dříve, ale v 19. století špatně restaurovaný a pozměněný (viz Neonovo Baptisterium – https://antickepamatky.cz/anticka-mista/neonovo-baptisterium-v-ravenne/ ).

Mozaika představuje jednoho z dvanácti apoštolů. Foto: Wikimedia Commons

Protože dogma o Trojici nebylo přijato v ariánské doktríně, může se zdát zvláštní, že ve vlastní budově, neváhali Gótové zopakovat stejný ikonografický typ, úpravu stylu a zákonitostí kompozice, jako pravoslavné baptisterium. Podle některých autorů, to byl nejlepší způsob, jak zdůraznit jejich příslušnost ke křesťanské víře a tím legitimizovat jejich přítomnost v místní tradici.

 Obě baptisteria si jsou hodně podobná, ale ariánské je obecně menší a kopuli má zděnou z cihel, kdežto v Neonově baptisteriu je kopule tvořena hliněnými trubkami (tubi fittili). Okna baptisteria, jedno na každé straně oktogonu, mají obloukový tvar a jsou vysoká 1,7 m. V interiéru tvoří dnes baptisterium jeden prázdný centrální prostor se čtyřmi vypouklými apsidami. Stěny jsou bez výzdoby, ale nebylo tomu tak. Při archeologických pracích v roce 1969 bylo na podlaze nalezeno 170 kg dílů mozaik (tesserae). Může se předpokládat, že umělci, kteří se podíleli na výzdobě baptisteria byli ortodoxní křesťané, protože Ostrogóti byli především zruční zlatníci a ne mozaikáři.

Křtitelnice na levé straně je složena z antických prvků. Rome Art Lover

Po roce 561, kdy Itálii dobyly armády Justiniána I., byly všechny ariánské stavby znovu vysvěceny v ortodoxním pojetí (pravoslaví) a tato malá osmiboká cihlová stavba byla přeměněna na chalcedonskou oratoř s názvem Santa Maria. Mniši východního obřadu přidali klášter během období exarchátu Ravenna a dále zasvětili stavbu svaté Marii v Cosmedinu. 

V 19. století se pokoušeli římští restaurátoři o některé práce na mozaikách s novým tmelem, který v Římě vcelku dobře fungoval, ale v Ravenně s trochu odlišnými klimatickými podmínkami již nevyhovoval, materiál se rozpadal. Bohužel pokus se skleněnými tesserae se také nevydařily, protože se nadměrně leskly oproti starší ploše mozaik. Na mozaiky mělo nepříznivý vliv i bombardování v Ravenně a blízkém okolí, kdy se část mozaik poněkud odsadila a vznikly malé výdutě. A další vznikly prosakováním vody ze střechy. Vše se ale podařilo opravit a zachránit.

Detail mozaiky na které je znázorněn kříž na trůnu, symbolizující božskou moc Wikimedia Commons

Poznámky:

1 – Anonymus Valesianus: „Theodorich byl muž velkého významu a dobré vůle ke všem lidem a vládl třicet tři let. Za jeho vlády se Itálie třicet let těšila takovému štěstí, že mír zdědili i jeho nástupci. Cokoli udělal, bylo dobré. Řídil dva národy současně, Římany a Góty, natolik, že ačkoli byl sám ze sekty ariánů, přesto neútočil na katolické náboženství; pořádal hry v cirku a amfiteátru, takže i Římané mu říkali Traianus nebo Valentinian, jejichž dobu si vzal za vzor; a Góty, kvůli jeho ediktu, ve kterém nastolil spravedlnost, byl souzen ve všech ohledech jako jejich nejlepší král.“

2 – Ariánství nebo arianismus je ve stručnosti křesťanský teologický a christologický směr, odsouzený prvním ekumenickým koncilem v Nikáji (Nikai) v roce 325 n. l.  jako hereze, tedy chybné učení. Název pochází od alexandrijského biskupa Areia (Aria). Ariánské učení, že Ježíš Kristus je stvořená bytost, spolu s  Duchem Svatým podřízená  Bohu Otci, dostalo v raném středověku politický význam: jako je Kristus (církev) a Duch svatý (vzdělanost) podřízen Otci, je také církev plně podřízena panovníkovi jakožto otci. Arius nepřipouštěl rovnost mezi Otcem, Synem a Duchem svatým, odmítá Kristovo božství. V této podobě ariánství převládalo u germánských kmenů až do 7. stol. a jeho politická stránka znovu oživla v boji o investituru ve vrcholném středověku.

  • Zdroje:
  • Bruno, „Il Battistero degli Ariani,“ Felix Ravenna, Lxxv, 1957, 5-82,and Deichmann, II, 1, 251-55.Galli: Gestaltpsychologen und Tiefenpsychologen besuchen Ravenna,die Stadt des Mosaiks, 2012
  • Folleti a Z. Frantová: Mediální revoluce. Christianizace Evropy, Ravenna pátého století a jak obrazy mění dějiny., 202
  • Ranzi: Baptisterium Ariánců v Ravenně, magisterská diplomová práce, 2018
  • Cucatti: Benvenuti a Ravenna 2016 / 2017, Edisai srl- Ferrara, 2016

http://www.turismo.ravenna.it/binary/turismo_ravenna/arte_monumenti/ariani

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.