Legio X Fretensis vítá imperátora
Latinský nápis na monumentu vztyčeného pro císaře Hadriana 129/130 n. l.
Práce izraelského památkového úřadu v roce 2014 v místě asi 300 m severně od Damašské brány, odkryly pravou stranu nápisu, jehož levá strana je známa od jeho objevení a zveřejnění. Od té doby je vystaven v muzeu Studium Biblicum Franciscanum. Nový fragment (IAA 2014-2306), který byl znovu použit v byzantské dlažbě, byl vyříznut tak, aby se vešel do ústí cisterny na vodu, nad kterou ležel. To vysvětluje kruhový otvor ve spodním středu nového fragmentu, stejně jako mezeru asi 40 cm mezi těmito dvěma fragmenty.
Kombinovaný nápis, který je dlouhý šest řádků, byl zasazen do tabula ansata na 30 cm silné tvrdé vápencové desce. Délka nápisu, vezmeme-li v úvahu výše zmíněnou mezeru v délce cca 40 cm, by byla 2,75 m; Jeho výška je 1,09 m. Zadní strany desek jsou hrubé.. V přepisu pod nápisem jsou písmena v chybějící části, nečitelná písmena na novém fragmentu jsou v hranatých závorkách.
CIIP-01-02, 00715 = IMSA-2018/19-59 = AE 2019, +01762 = ZPE-228-254
Imp(eratori) Cae[sari di]v[i Traiani] / Parthic(i) [f(ilio) divi Nerv]ae nep(oti) / Traianus [Hadri]ano Augst(o) / pont(ifici) ma[xi]m(o) trib(unicia) pot(estate) XIIII / c[o(n)]s(uli) III P(atri) P(atriae) / L[eg(io) X F]reten[sis (2nd hand) Antoninia]nae (sic!)
Císaři Caesarovi Traianovi Hadrianovi Augustovi, syn zbožštělého Traiana Partského, vnuk zbožštělého Nervy, nejvyšší kněz, počtvrté obdařený tribunskou mocí, potřetí konzul, otec vlasti (zasvěcené) 10. legií Fretensis (přidané později = druhá ruka) Antoniniana.
Do posledního řádku nápisu přidala nekvalifikovaná ruka graffito, z něhož se dochovala pouze poslední tři písmena: „NAE“, což musí být konec čestného titulu „Antoniniana“, který legie obdržela někdy mezi lety 211 a 222 n. l., pravděpodobně od Caracally nebo možná od Elegabala.
Spojení obou částí nápisu v Izraelském muzeu nám poprvé poskytlo jednoznačný název pro vyznamenání, datum a možná i příležitost Jinými slovy, tento nápis se datuje k císařově slavné (v židovských kruzích poněkud nechvalně proslulé) návštěvě Jeruzaléma, která se musela uskutečnit nejdříve 10. prosince roku 129 n. l. a někdy před červnem / červencem roku 130, kdy Hadrián dorazil do Alexandrie. Navíc nyní víme, že to byla Legio Decima Fretensis, která byla přímo zodpovědná za postavení památníku, na kterém bylo věnování napsáno. Bohužel, tento text nám nepomáhá určit, zda rozhodnutí o založení Colonia Aelia Capitolina bylo přijato při této příležitosti, a jak poznamenal Dio Cassius, vedlo k Bar Kochbově vzpouře; nebo zda, jak říká Eusebios z Kaisareie, to byl důsledek a trest za vzpouru.
Přesné místo, kam byl nápis umístěn je stále diskutabilní. Bohužel je v současné době nemožné určit, ke které architektonické struktuktuře památníku, pokud vůbec nějakému, nápis patřil. Je však velmi pravděpodobné, že byl nalezen poblíž svého původního místa, takže se badatelé domnívají, že okolní oblast byla tak či onak spojena s Desátou legií.
Je známo, že v areálech legií byly postaveny legionářské pomníky, když zde císaři přicházeli na inspekci armády. Nejznámější je Legio III Augusta, která v roce 128 n. l. vztyčila monumentální sloup v areálu města Lambaesis na počest Hadriánovy návštěvy a adlocutio. Ten byl spolu s věnováním Hadriánovi vytesán na podstavec.
Velikost písmen věnování Lambaesis je podobná velikosti nápisu v Jeruzalémě; obě tyto sochy ostře kontrastují s velikostí písmen na „Vítězném oblouku“, jako je ten z Tel Shalemu – nyní vystavený v Izraelském muzeu – připomínající konec Bar Kochbova povstání v roce 136 n. l. (135 n. l. )Písmena na nápisu Tel Shalem jsou vysoká 40 cm a plocha, na které jsou napsána, je dlouhá 11 m. Převyšují nápisy z Jeruzaléma a Lambaesis, které byly vhodné pro skromnější příležitost císařské návštěvy.
Legio X Fretensis
vznikla z popudu mladého Gaia Octavia v roce 41/40 př. n. l. během občanských válek. Jako symboly měla býka, loď (na paměť bitev u Naulochu a Actia), boha Neptuna a divočáka. Legie byla součástí vojenských sil na potlačení povstání v Judei pod velením Vespasiana a Tita. Zimní tábor měla v Jerichu. V roce 70 legio X spolu s legiemi V Macedonica, XII Fulminata a XV Apollinaris dobyly Jeruzalém. Poslední zprávy o X legii jsou okolo roku 410 n. l.
Zdroje:
- Cassius Dio Cocceianus: : Římské dějiny na Lacus Curtius (angl.)
- Avner Ecker, Hannah M. Cotton: The Legio X Fretensis Welcomes the Emperor: A Latin Inscription on a Monument Erected for Hadrian in 129/130 CE
- P. Speidel: Emperor Hadrin´s Speeches to the Afrocan Army – A new Text, 2006
- Le Bohec: The Imperial Roman Army, 1989
- Ben Zeev Hofman: Aelia Capitolina in Context, 2023
- Raddato: Exploring Aelia Capitolina, Hadrian´s Jerusalem, in World History Encyclopedia, 2014
- Krupp: Osmnáct století Izraele, 2010
