Chrám bohyně Minervy v Assisi

by Pavel Hlinovský · Published 19. 1. 2023 · Updated 19. 1. 2023

Chrám Minervy v Assisi

(Santa Maria sopra Minerva)

Je zajímavé, že město Assisi v Itálii je proslavené jako rodiště sv. Františka a zároveň zde můžeme najít jednu z nejvýznamnějších antických památek z 1. stol. př. n. l., chrám Minervy. Slavný malíř a architekt Giotto (di Bondone) byl stavbou ohromen tak, že ji zachytil na fresce, která je uvnitř baziliky San Francesco v Assisi. Rovněž pro Johanna Wolfganga Goetha se staly zbytky chrámu při jeho cestě do Itálie (1786) první neporušenou památkou kterou viděl a byl jí nadšen. Chrám byl pravděpodobně zasvěcen Herkulovi, podle kamenu s dedikací, mylně se připisoval Minervě, díky uvnitř nalezené sošce ženy. Stavba byla postavena G. Caesiem a Titem Caesiem Priscem, quattuorviri města na foru města Asisia brzy po Perusinských válkách (41 př. n. l. ). Je neuvěřitelné, že badatelé nápis odvodili z otvorů pro písmena! Nápis je níže.

Vedle Panteonu v Římě je to nejlépe zachovaná stavba té doby. Od 4. stol n. l. byl chrám opuštěn na základě císařských reskriptů namířených proti pohanům a jejich stavbám. V 6. století jej obnovili benediktinští mniši. Kolem roku 1200 byla stavba využívána pro městské úřady. Od roku 1539 byl v jeho obdélníkové cellle vystavěn kostel Santa Maria, později barokně upravený v 17. století.

Typický italický chrám s výškou 15,52 m a délkou 17,42 m byl svatyní města se šesti vysokými korintskými sloupy podpírající architráv, vyrobené z místního travertinu, korintského řádu, chrám je hexastylový (šest předních sloupů), prostylový. Šest korintských sloupců přední části chrámové předsíně pronau přežilo. Dva další sloupy na každé straně, které jsou viditelné na plánu (asi 1538) od Andrea Palladia, který později publikoval v „I Quattro Libri dell Architettura“, byly zničeny spolu s původní dlažbou a kazetovým stropem. Boční stěny cely přetrvaly, i když z interiéru nejsou viditelné. Zadní stěna byla zbořena v roce 1634.

Podobnost s římským chrámem božského Julia

Palladio také komentoval neobvyklou skutečnost, že sloupy chrámu v Assisi spočívají na podstavcích. Podobně jako rekonstrukce Chrámu Božského Julia (Aedes Divi Julii) reprodukovaná Johnem Stamperem naznačuje, že to byl další rys sdílený oběma chrámy. Na zobrazeních je to jasně patrné. Zdá se tedy, že bratři Caesiové přijali mnoho prvků návrhu Octavianova chrámu Divi Julii, pravděpodobně jako prostředek k prokázání své věrnosti k Augustovi.

Nápisy

Po mnoho let se na vnitřních stěnách pronau (doslova „předchrámí“) nacházela velká sbírka římských nápisů nalezených v oblasti Assisi. V této době byly přesunuty do muzea, ale tyto dva zůstaly: dvojice nesouvisejících pohřebních nápisů.

1 – CIL 11.5388, je náhrobek 28letého mladého muže, který byl 9 let vojenským skautem, průzkumníkem – speculator.

T(itus) VERATIVS T(iti) F(ilius) SER(gia) / SPECVLATOR PRAETORIAN(orum) / ANNOS VIIII VIXIT / ANNOS XXVIII

2 – CIL 11.5457, na nápise muž vzpomíná na manželku, která zemřela.

AVDIAE HYGIAE / Q(uintus) T(—) P(—) POS(uit) / COIVGI / CARISVMAE / ET NOMADI SORO(ri)

Za zmínku stojí, že správně by mělo být carissimae, carissimus nicméně koncovka se hláskovala –umus. Císař Claudius proto použil speciální nové písmeno, které sám vymyslel, ale neujalo se.

3 – CIL XI 05378 Otvory, které držely bronzové písmo přes architráv chrámu, umožnily odvodit obsah nápisu (CIL XI 5378)!!, který zaznamenával jména bratří, kteří jej postavili, oba byli quattuorviri iure dicundo quniquennales (dva ze čtyř soudců pověřených prováděním pětiletého sčítání lidu):

, Cn(aeus) T(itus) CAESII CN(aea) F(ilii) TIRO ET [P]RISCVS IIIIVIR(i) QV[i]NQ(uennales) SVA PECVN(ia) FECE(unt)