Kostel Santa Costanza v Římě
Památka i na císaře Juliana
Císařské mauzoleum bylo jednou z mála staveb, které dokázaly přežít pád římské říše zcela bez újmy, tím je ojedinělá a musím uznat, že antika díky nádherným mozaikám z této stavby vpravdě přímo čiší. Jde o stavbu kruhového tvaru s ambulatoriem [1] kolem centrální kupole ze 4. století v Římě s dobře zachovaným původním uspořádáním a mozaikami. Mauzoleum bylo postaveno vedle kostela ve tvaru podkovy, který je nyní v troskách a byl identifikován jako počáteční hřbitovní bazilika svaté Anežky (St. Agnes) ze 4. století. [2] Santa Costanza a starý kostel st. Agnes (svaté Anežky) byly postaveny nad dřívějšími katakombami, ve kterých byla svatá Anežka pohřbena.
Podle tradičního názoru byla Santa Costanza postavena za Konstantinem I. jako mauzoleum pro jeho dceru Constantinu, později známou také jako Constantia nebo Costanza, která zemřela v roce 354 n. l. [3] V roce 1992 objevil David Stanley pod mauzoleem S. Constanzy trichonovou budovu přiléhající k bazilice S. Agnese fuori le Mura. Otázku je, jaká byla funkce tohoto přístavku, kterým by mohla být křtitelnice postavená na přání Konstantinovy dcery Constantiny, jak je zmíněno v Liber pontificalis papeže Silvestra I. Na tomto místě mohly být také uloženy ostatky princezny v roce 354. V tomto případě je zpochybněna totožnost zakladatele mauzolea.
Stenley uvádí jméno císaře Juliana (zvaného Apostata), který nechal mauzoleum postavit pro svou manželku Helenu (Flavia Julia Helena), která zemřela v letech 360-361. Směrem k této hypotéze se ubírá program mozaik, který mísí křesťanské výjevy a témata pohanské inspirace, Helena sama byla také dcerou císaře Konstantina I. a Fausty a tudíž sestrou císaře Constantia II. Podle Ammiana Marcellina odeslal Julianus tělo zemřelé manželky do Říma do mauzolea na Via Nomentara, kde již odpočívala její sestra Constantina. (………„Mezitím poslal do Říma ostatky své zemřelé manželky Heleny, aby byly v předměstí pochovány u Nomenské cesty, kde již byla také kdysi pohřbena její sestra , Gallova choť“)
Kostel Santa Constanza
Mauzoleum bylo tedy postaveno nad katakombami, které obsahovaly ostatky sv. Anežky a bylo připojeno k staré bazilice sv. Anežky, podobně jako Mauzoleum sv. Heleny k bazilice S. Marcellina a Petra. Z původní baziliky se zachovala zhruba jedna třetina obvodové zdi, rekonstrukce by zřejmě byla hodně nákladná, proto se postavila menší bazilika s názvem San´t Agnese fuori le mura až v 17. století. Mauzoleum bylo zřejmě určeno pro obě dcery Konstantina I. Konstrukce je v zásadě tvořena dvěma prstenci nesenými sloupy umístěnými kolem svislé středové osy. Horní prstenec sedí na sloupech, zatímco spodní prstenec uzavírá kruhovou ambulantní část, jejíž prostor mezi sloupy přechází do axiálního válce. Tato konstrukce v podstatě vytváří dva prostory nebo dva světy, ambulatorium a horní kupole. Tmavší ambulatorium vytváří tmavý kontrast ke kupoli, která je prosvětlená 17 okénky jenž vytvářejí kontrast k tmavšímu ambulatoriu.
Navzdory ztrátě barevných kamenných obkladů stěn, určitému poškození mozaiky a nesprávnému restaurování je budova ve vynikajícím stavu jako ukázkový příklad raně křesťanského umění v pozdní antice a architektury. Klenby apsid a ambulancí zobrazují dobře zachované příklady pozdně římských mozaik ze 4. století. Klíčovým prvkem, který v dekorativním schématu chybí, je mozaika centrální kopule. V 16. století byly na tuto centrální kopuli vytvořeny akvarely, takže obrazové schéma lze hypoteticky rekonstruovat.
Větší ze dvou porfyrových sarkofágů by měl patřil Heleně a menší Constantině, což je opak toho, co se tradičně předpokládalo. Dřívější budova trikonchy [4] z 30. let byla pravděpodobně skutečně postavena pro Constantinu, ale později musela zaujmout druhé místo za svou sestrou s tím, jak se ve středověku rozvinula sláva Konstantina jako postavy světce, se jejich role v lidovém myšlení obrátily.
Sarkofágy
Sarkofág Constantiny se dochoval nedotčený a nyní je ve Vatikánském muzeu naproti sarkofágu Sv. Heleny, babičky Constanzy a jedná se o objekt velkého významu pro studium umění pozdní antiky. V kostele jej nahradila replika a Helenin sarkofág stál v Konstantinopoli, kde byl zničen s ostatními císařskými sarkofágy a pravděpodobně se používal pro spolia. Jeden díl z jejího sarkofágu je sice k vidění v Istanbulu, ale je nesprávně identifikován jako část sarkofágu Konstantina I.
Sarkofág Constantini má víko zdobené girlandami, schránka je reliéfně zdobena výjevy amorků a sklizní vína. Symbolika sklizně je spojena s dionýsovským kultem a proto byl ve středověku chybně kostel označen jako Bakchův chrám. V 17. století se stal místem setkávání holandských a vlámských umělců, kteří se spojili a vytvořili spolek nazvaný Bentveughels (holandský výraz „ptáci z peří“). Při vstupu nového člena do spolku se slavil tzv. „Svátek křtu“, který sestával z bakchické hostiny s hojností vína a následným opilstvím. To vedlo k víře, že chrám byl zasvěcen Bakchovi a že sarkofág Constanzy z porfyru byla oltářem boha. Jména některých Bentveughelů, graffiti vytvořená samotnými umělci, lze stále vidět v některých ambulantních výklencích.
Mozaiky
Mozaiky na stěnách a klenbách zobrazující vinnou révu sklizeň scén s portréty putti [5] v centrálně umístěné medailony před postranních výklenky ambulatoria v Santa Costanza. Putti jsou zobrazeni jak vezou úrodu na vozících, scény jsou doplněny nádobami na víno, ptáky, květinami a ovocnými koši, což je ikonografie Bakcha a jeho slavností. Tím je pro historiky poměrně složité vyložit význam mozaik, protože námět je čistě pohanský, ale je zde jasně patrný mnohočetný význam dekorací: na jedné straně jde o klasická antická témata vztahující se k Bakchovi, bohu vína, ale nahlíženo křesťanskou optikou se zdá, že spíše předznamenávají Kristovo mučednictví a eucharistické víno vypité během mše. Mozaikové portréty dvou postav doplňují výzdobu klenby, snad zobrazující Konstantina a Helenu, případně Helenu a císaře Juliána.
Katakomby
Název katakomb je odvozen od panny a mučednice St. Agnes (svaté Anežky, jediné mučednice pohřbené v této katakombě, která je zmíněna ve starověkých dokumentech). Datum její mučednické smrti je nejisté, nejstarším literárním svědectvím je tzv. Depositium martyrum z první poloviny 4. století. Sv. Anežka byla pohřbena na již existujícím hřbitově v hypogeu. Během 4. století bylo původní pohřební jádro rozšířeno a vznikly tak další tři podzemní oblasti. Zejména podzemí nad čtvrtou oblastí bylo vyvlastněno císařem Konstantinem, který zde postavil první baziliku zasvěcenou mučednici St. Agnes (dnes v troskách) a mauzoleum Santa Costanza, kde byly později pohřben dcery císaře – Constantina a Helena (viz výše). Vykopávky provedené v 70. letech 20. století ukázaly, že půdu nad čtvrtou oblastí zabírala pohanská nekropole z poloviny 2. století, která byla zničena při stavbě Konstantinovy baziliky
Poznámky:
1 – ambulatorium je chórový ochoz, který se nachází kolem chóru a umožňuje jej obcházet a navštěvovat výklenky nebo kaple po obvodu. Ambulo (lat. chodit)
2 – St. Agnes, svatá Anežka panenská mučednice, členka římské nobility, byla sťata nebo probodena asi v roce 304 v době Diokletiana ve věku 12 nebo 13 let. Jejím atributem je palmová ratolest.
3 – Constantina byla nejprve manželkou Hanibaliana, pontského krále a člena konstantinovské dynastie (Hannibalianus byl synem Flavia Dalmatia, a tedy synovcem Konstantina Velikého, který u příležitosti tažení proti Sassánovcům (337) byl Hannibalianus jmenován Rex Regum et Ponticarum Gentium, „králem králů a pontského lidu“.) Po jeho smrti se v roce 350 provdala za dalšího bratrance Galla, bratra císaře Juliana. Zemřela v Bithýnii.
4 – Trikonchos je cella trichora, uspořádání kostelního závěru třemi chórovými apsidami, jednou v podélné ose a dvěma po stranách . Typický prvek pro raně křesťanskou architekturu.
5 – putti je italské slovo z latinského putus, dítě nebo chlapec.
Zdroje:
- Ammianus Marcellinus: Dějiny římské říše na sklonku antiky, 2002
- J. Stanley: New Discoveries at Santa Constanza, Dumbarton Oaks Papers, vol. 48 1994, JSTOR
- Perry J.: Sarcophagi in Context, Identifying the Missing Sarcophagus of Helena in the Mausoleum of Constantina, 2016
- Asa Ringbom: Dolphins and Mortar Dating – Santa Constanza Reconsidered, Festschrift in Honour Bo Ossian Limberg (Song of Ossian), 2003
- Lancia https://www.througheternity.com/en/blog/art/santa-costanza-mosaics-rome.htmlni, R.Lanciani: Pagan and Christian Rome na Lacus Curtius
- Karl Lehman: Sta. Constanza, Art Bulletin, vol. 37 1955, JSTOR
- Gilian Mackie: A new look at the patronage of Santa Constanza, Rome, 1997 in Byzantion Num. 2, vol. 67
- https://www.pallasweb.com/deesis/imperial-porphyry-tombs.html – o sarkofázích a tombách císařů v Konstantinopoli /Istanbulu)
