Fontána di Trevi
Neexistuje turista, který přijede do Říma a neudělá si alespoň fotku u paláce Conti di Poli. Důvodem je jednoduchá skutečnost, že na boční fasádě budovy byla postavena v letech 1732 až 1762 nejslavnější fontána na světě: Fontana di Trevi. Rodina Conti di Poli měla ale další stavbu, starší, na svém pozemku, Poli, 40 km od Říma. Lotario Conti, vévoda z Poli, se v roce 1676 oženil s Lucrezií Colonnou, dcerou prince z Paliana, a koupili tento velký palác v centru Říma. Na straně budovy byl konec akvaduktu Aqua Virgo a tak zde dlouho plánovali postavit velkou monumentální fontánu.
To se podařilo až za pontifikátu Klementa XII. Měla být postavena podle návrhu Giana Lorenza Berniniho, ale podle jiného návrhu provedl práci Salvi, díky úmrtí však projekt nedokončil, pokračoval však jeho přítel P. Bracci. Na stavbě se poté zúčastnilo několik sochařů a architekt Pannini. Samotný palác Conti di Poli byl postaven v různých etapách rozšiřující středověkou budovu. V přízemí je nyní sídlo radnice, zatímco horní patro je stále obydlené.
Akvadukt Aqua Virgo
Voda do fontány přitéká z větší části podzemním kanálem Aqua Virgo, který nechal vybudovat Marcus Vipsanius Agrippa [1] v roce 19 př. n. l. (tchán císaře Tiberia, zeť císaře Augusta), který byl schopen dodávat více jak 100 000 m³ vody za den. Kanál zásoboval vodou Agrippovy lázně na Campus Martius, nedaleko Pantheonu a byl dlouhý přibližně 21 km (14 105 passus [2], z toho 12 865 passus v podzemí a 1 240 nad zemí. Podzemní potrubí přítoků měřilo 1 405 passus). Výškový rozdíl po celé své délce měřil pouhé 4m. Název zřejmě byl odvozen z čistoty vody. Podle legendy, kterou opakoval Frontinus [3] (římský spisovatel, voják a politik), požádali žízniví římští vojáci mladou dívku o vodu, která je nasměrovala k pramenům, které později zásobovaly akvadukt; Aqua Virgo byla pojmenována po ní.
Vítězné oblouky císaře Claudia.
Asi 65 let po dokončení Claudius v roce 45 nebo 46 obnovil Aqua Virgo, využil éto příležitosti, aby důrazně připomněl Římanům svá vítězství nad Germány a nad Británií díky monumentalizaci dvou oblouků Aqua Virgo a vydání dvou zlatých mincí. Jeden monumentální oblouk (vlevo) křižující důležitou silnici lze dodnes nalézt na Via del Nazareno, připomínající jeho vítězství nad některými germánskými kmeny. Nápis nad obloukem zní: „Claudius v roce 46 CE přestavěl ze svých základů oblouky Aqua Virgo, které zničil Caligula“ (Aicher 1995, 167). Piranesi (18. st. n. l.) zobrazil oblouk na dvou svých kresbách. Rekonstrukce Claudiova oblouku bude dalším článkem. Druhý oblouk byl na Via Lata. [4] Během 6. století nebyly akvadukty téměř udržovány a 14 funkčních bylo poškozeno při pozdějších válkách. V průběhu času byl akvadukt opravován Konstantinem I. a také ostrogótským králem Theodorichem Velikým (453-526).
Akvadukt je i přes některé zásahy, při kterých zůstala kašna prázdná, dodnes využíván. Voda bez vápníku je považována za jednu z příčin neobvyklé čistoty vody. Název Trevi pro městskou část a pro fontánu se pravděpodobně odvíjí od vyústění akvaduktu, ale spíše od křížení tří ulic, italsky tre vie nebo latinsky trivium, které jsou v blízkosti, Via De Crocicchi, Via Poli a Via Delle Muratte.
Roku 1453 nechal papež Mikuláš V., po provedené rekonstrukci akvaduktu, vytvořit nové vyústění; Leon Battista Alberti vybudoval fasádu s nápisem a papežským erbem, kde byla tři vyústění, ze kterých tryskala voda do jednoduché čtyřboké pánve. Papež Pius IV. zorganizoval v letech 1561 až 1570 zásadní sanační práce na kanálu od pramene až po město. V roce 1732 začala stavba fontány a byla dokončena ve stavu, v jakém ji vidíme i dnes.
Ikonografie
Celé průčelí paláce s fontánou je impozantní svou velikostí: 26 m na výšku a 50 m na šířku. Pozadí pro fontánu je, jak bylo popsáno, Palazzo di Poli, který dostal novou fasádu s vysokými a mohutnými korintskými pilastry, které spojují dvě podlaží paláce. Zkrocení vod je tématem gigantického schématu, které se řítí vpřed, mísí vodu a kameny a zaplňuje malé náměstí. Mořští Tritoni vedou dva mořské koníky (hippocampi) vozu Titána, boha Oceana [5], který je tvořen mušlí. Jeden mořský koník je divoký a druhý mírný, což reprezentuje vlastnosti moře. Starší Tritón napravo drží v levé ruce lasturu (buccina), kterou oznamuje jejich příchod. Sám Titán Oceanus, vysoký téměř 6 m stojí na voze uprostřed velké exedry.
Po jeho stranách stojí dvě ženské postavy, jedna představuje Hojnost, která rozlévá vodu a drží roh hojnosti (cornucopiae) a druhá, personifikace Zdraví, drží pateru, ze které pije had. Basreliéfy nad scénou ilustrují římský původ akvaduktů, v nichž reliéf nad Hojností představuje Vipsania Agrippu vyznačujícího, kde se má postavit akvadukt a nad postavou Zdraví je znázorněna dívka, která ukazuje římským vojákům, kde najdou vodu.
Nad celým mytologickým výjevem jsou umístěny čtyři alegorické sochy umístěné na atice představující blahodárné účinky dešťů na úrodnost země a čtyři hlavní produkce, které závisí na dostupnosti vody. První socha vlevo drží roh plný ovoce, který představuje roh hojnosti. Druhá drží klasy představující plodnost polí. Třetí má šálek a nějaké hrozny jako symbol podzimních produktů. Poslední, čtvrtá, představuje radost z luk a zahrad a je ozdobena květinami.
Poznámky:
1 – Marcus Vipsanius Agrippa: římský politik, voják a státník, jako zeť císaře Augusta byl jeho oddaným stoupencem. Jako voják dosáhl např. vítězství nad Markem Antoniem u Actia a nad Sextem Pompeiem u Mylae a Naulachu jako do historie se zapsal jako velký stavitel: akvadukty, Pantheon, cesty po celé říši atd. Jak se císař Augustus později chlubil, že „našel město z cihel, ale zanechal je z mramoru“ , tak také zčásti kvůli skvělým službám Agrippy za jeho vlády.
2 – Míra passus je dvojkrok 1,48 m.
3 – Sextus Iulius Frontinus (40 – 103 n. l.): De aquaeductu urbis Romae, Frontinus sepsal nejprve ve stručnosti historii všech devíti vodovodů, které v jeho době do Říma přicházely, a poté hlavně technické údaje o nich i obecně terminologii spojenou s vodohospodářstvím. Aqua Virgo je popsána v kapitole 10. Liber Primus, 10 ……..„Venit per longitudinem passuum decem quattuor milium centum quinque: ex eo rivo subterraneo passuum decem duum milium octingentorum sexaginta quinque, supra terram per passus mille ducentos quadraginta: ex eo substructione rivorum locis compluribus passuum quingentorum quadraginta, opere arcuato passuum septingentorum. Adquisitionum ductus rivi subterranei efficiunt passus mille quadringentos quinque“
4 – Druhý oblouk (vpravo) musel překlenout starou silnici Via Flaminia, Via Lata, nyní Via del Corso, poblíž Palazzo Sciarra. Ten byl zcela zničen v 8. stol. Část jeho nápisu se nachází v Kapitolských muzeích. Tento oblouk Aqua Virgo byl ozdoben na počest Claudiova dobytí Británie.
5 – Oceanus : řecky Ókeanos, Titán, vládce stejnojmenné sladkovodní řeky obkružující svět a zdroj všech řek i moří. Nikoliv tedy Neptun.
Nápisy
Horní nápis: CLEMENS XII PONT. MAX. AQUAM VIRGINEM COPIA ET SALUBRITATE COMMENDATAM CULTO MAGNIFICO ORNAVIT ANNO DOMINI MDCCXXXV PONT VI.
Klement XII Pontifex Maximus vyzdobil akvadukt Panny Marie a zasvětil jej k velkolepému uctívání s hojností a zdravím v roce Páně 1735, šestý rok jeho pontifikátu
Spodní nápis: PERFECIT BENEDICTUS XIV PONT.
Benedikt XIV Pontifex Maximus (to) zdokonalil
Druhý nápis za sochou Hojnosti, Zdraví a Oceanem: DPOSITIS SIGNIS ET ANAGLIPHIS TABULIS IUSSU CLEMENTIS XIII PONT. MAX. OPUS CUM OMNI CULTU ABSOLUTUM A. D. MDCCLXII
Sochy a reliéfy sem byly umístěny na příkaz Klementa XIII Pontifex Maximus a dílo bylo dokončeno bez potřeby další zásahy do Roku Páně1762.
