Dareiův krátér
Mezi nádherné exempláře vystavené v Neapolském archeologickém muzeu lze řadit tzv. krátér Dareia, který vyniká i dvěma záhadnými kresbami. Na jedné je vyobrazen perský král Dareios a druhá obsahuje výpočetní stolek výběrčího daní.
Krátér, z řeckého kratos, byla velká starověká římská nádoba na nízkém podstavci s rozevřeným horním obvodem a se dvěma horizontálními uchy po stranách. Sloužila k míchání silného vína s vodou. Popisovaný krátér obsahuje několik nápisů, některé pojmenovávají jednotlivé postavy, ale objevují se i jména souhrnná (např. Persai – Peršané). Tyto nápisy lze považovat za „tituli pictus“, (Titulus pictus je starořímský obchodní nápis vytvořený na povrchu určitých artefaktů. Nápis specifikuje informace, jako je původ, místo určení, typ produktu a vlastník). Veškerý dostupný prostor na váze je využit pro figurální zobrazení, uspořádané do tří řad. Některé jednotlivé zóny jsou strukturovány opulentními ornamentálními vlysy.
Malíř Dareius je považován za prvního malíře, který plně využil možnosti velkoformátové vázové malby. Jeho styl kresby je považován za obzvláště dobrý, zejména ve tvářích, které často zobrazuje v tříčtvrtečním profilu.
Celý krátér je na přední straně centrálně zaměřený na osobu perského krále Dareia, podle kterého byl mimo jiné antický sochař nazván. V červené figurální technice je zobrazeno také množství mytologických postav. Na fotografii a obrázku jsou přeneseny všechny postavy, jež jsou na krátéru uspořádány do tří vodorovných pruhů, registrů, v každém z nich je v centrální poloze sedící postava a nad třemi registry je malba na hrdle nádoby.
Hrdlo nádoby zachycuje Amazomachii. Boj Řeků s Amazonkami , dále se také uvádí boj Řeků a Peršanů nebo boj Alexandra Velikého a Dareia III. Interpretace jsou tedy různé. Detailní foto níže. Foto: autor článku.
Horní pás (foto níže) začíná zleva bohyní Artemidou sedící na jelenovi, vedle ní sedí Apollón s labutí na klíně. Ještě blíže ke středu se nachází Niké u sedícího Dia. Po jeho levé ruce stojí personifikace Hellady spolu s Athénou, která ji drží za rameno pravou rukou a levou přidržuje štít. Dále je ženská postava personifikace klamu, Apaté, se dvěma pochodněmi a na konci se nachází na oltáři sedící personifikace Asie. V tomto pásu jsou snadno rozpoznatelní olympští bohové a ochránci Řeků a tři ženské personifikace.
Uprostřed je znovu ústřední postava ve středu pásu, tou je na trůnu sedící král Dareios s osobním strážcem za zády, král rozmlouvá s poslem, obklopený dalšími mužskými postavami, dole sedí Král uprostřed, označený jako DAREIOS, by teoreticky mohl být buď úspěšný císařský král dobře známý z Herodota, který vládl od r. 522 až 486; nebo – spíše pravděpodobně – by to mohl být Dareios III., který byl krátce králem od roku 336 a kterému se nepodařilo, i když statečně, zastavit nezadržitelný postup Alexandra Velikého.
Král tedy pozorně naslouchá poslovi na kruhovém pódiu stojícího vzpřímeně před králem, obklopeného sedícími hodnostáři a zdá se, že i paedagogem, kterého lze identifikovat jako starého muže opírajícího se o hůl. Váza tedy představuje jakousi záhadu: co sděluje divákovi? Je tady nějaký příběh? Ctí Dareia, nebo to ukazuje jeho selhání? Pokud existuje klíč k této záhadě, zdá se, že je to druhá ústřední postava kompozice, která stojí před Dareiem a má zvednutou paži v gestu, které se obvykle bere jako varování. Má kónický cestovatelský klobouk a luxusní boty a stojí na kruhovém podstavci s nápisem ΠΕΡΣΑΙ.
Poslední, spodní vlys ukazuje pět mužů z východu kolem sedícího muže, pravděpodobně pokladníka; tři z nich klečí a prosí o milost. Může jít tedy o porážku Peršanů v bojích s Řeky. Muž na obrázku je pokladník nebo výběrčí daní počítající s pomocí desky abax, abakus nebo calculi ( řecky pséphoi) na které můžeme číst písmena M („mirioi“10 000), Ψ (khilion1 000), H (ékaton 100) a Δ (deka 10) Ͱ (drachma), ˂ , symboly představují řecké mince, drachma, obol (symbol O, půl obolu C a čtvrt obolu T). Tato písmena jsou prvními písmeny řeckého díla odpovídající těmto číslům. Jedná se o takzvaná „herodianovské“ znaky, protože jsou popsána v knize připisované Herodianovi, gramatikovi z druhé poloviny 2. stol. n. l. Výběrčí má otevřený diptych (dvoulistou tabulku s voskem), ve které můžeme číst písmena T A ΛNTA:H. Tato písmena odpovídají hodnotě 100 řeckých mincí jménem talent, takže můžeme předpokládat, že tyto počítací desky sloužily k výpočtům s různými druhy mincí.
1 drachma= 6 obolů = 12 polovin = 24 čtvrtin = 48 osmin
Strana B
Na zadní straně je vyobrazen hrdina Bellerophon (Bellerofón)na okřídleném koni Pégasu a Chimera (kombinace lva, divoké kozy a hada s dračí hlavou.mýtus o heróovi Bellerophonovi: v horní části jede hrdina Bellerophon na Pegasovi, zatímco okřídlená Nike ho korunuje vavřínovým věncem; nalevo nahý mladík svírá v rukou vavřínovou ratolest, zatímco před ním Poseidon, držící v levé ruce svůj trojzubec, sedí na skalnatém břehu. Napravo Pan, držící nádobu pyxis a vavřínovou ratolest, stojí naproti Athéně, sedící na skále, s dlouhým kopím v levé ruce. Nejnižší pás ukazuje dvě padlé amazonky, ozbrojené kopím a sekerou, a bahenního ptáka. Na hrdle této strany obrazu je dionýsovská scéna se skupinou představující Mainadu a Siléna nalevo, muže a ženu po stranách fontány a nakonec druhou Mainadu.
Hlavní scéna byla interpretována různými způsoby: identifikace postav je jistá, protože u každé postavy se objevuje jméno. Co se ukázalo jako obtížnější, je zařadit jej do kontextu. Prostor je symbolicky využit k narážce na skutečný prostor divadla s chórem ve spodním rejstříku, proscéniem ve středu a tribunou bohů nahoře. Alternativně by celé dekorativní uspořádání mohlo odkazovat na povstání řeckých měst v Asii a může znovu odrážet neklidné období válek proti Lukánům a Messapiům v Magna Graecia, konkrétně v období, ve kterém působil malíř.
Zdroje:
- Charlotte R. Long: The Twelve Gods of Greece and Rome, str. T.
- Heath: History of Greek mathematics , svazek I, str.
- T. Harrison: The Great Empires of the Ancient World, 2009, str.109
- Smith: History of Mathematics, Vol. 2, str.
- V.Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, 1996
- Canosa nei Musei del Mondo, 2021
- https://www.teachercurator.com/ancient-greek-art/darius-vase/
